Výpočet důchodu v roce 2025: Doby pojištění a výdělky, které rozhodují o výši

Výpočet nově přiznaného starobního důchodu je komplikovaný a vstupuje do něj řada pravidel, parametrů a omezení. Zjednodušeně platí, že čím máte vyšší výdělky a počet odpracovaných let, tím vyšší je váš nový důchod. Podívejme se na postup výpočtu v roce 2025 podrobněji.

Základní postup výpočtu starobního důchodu je dán zákonem. Výši důchodu ovšem ovlivňují i takzvané parametry, které vláda každý rok stanovuje ve speciálním nařízení. Vždy do konce září je vydáno nařízení, které určuje přesný výpočet důchodu v následujícím roce.

Nařízení obsahuje výši základní výměry, nové redukční hranice a také aktuální důchodové koeficienty, které zajišťují, že nedochází ke zkreslení tím, že třeba v 90. letech byly mzdy výrazně nižší. Nové důchody tedy odpovídají současné době a nezaostávají za celospolečenským růstem mezd a cen.

Vzhledem k tomu, že mzdy v Česku kontinuálně rostou, jsou nově přiznávané důchody vždy o něco vyšší než v minulých letech. Jistou výjimku v tomto ohledu představoval rok 2022, kdy proběhly dvě mimořádné valorizace, které výrazně zvýhodnily důchody přiznané právě v tomto roce. Dokonce platilo, že předčasný důchod přiznaný v roce 2022 byl výhodnější než řádný důchod z roku 2023. V dalších dvou letech už se situace neopakovala.

Co ovlivňuje výši důchodu

Podívejme se nyní, co výši přiznávaného starobního důchodu ovlivňuje. Každý důchod tvoří:

• Základní výměra – Je pro všechny stejná, činí 10 % průměrné mzdy v Česku, v roce 2025 jde o 4 660 Kč.
• Procentní výměra – Zohledňuje zásluhovost a její minimální výše je v roce 2025 stanovena na 770 korun.

Výpočet procentní výměry pro konkrétní důchod určuje kombinace získané doby důchodového pojištění a celoživotních výdělků:

• Doba důchodového pojištění – Jde o odpracované roky, náhradní doby nebo dobrovolně placené pojištění. Platí, že čím delší je doba pojištění, tím více se do důchodu započítávají celoživotní výdělky z práce. Vždy se zohledňují jen celé roky pojištění. Pokud tedy při žádosti o důchod máte 43 let a 350 dnů pojištění, do důchodu se započítá pouze 43 let a 350 dnů bez náhrady „propadne“.
• Výdělky od roku 1986 do roku, který předchází žádosti o důchod – Všechny výdělky, ze kterých se odvádí sociální pojištění, se počítají do důchodu. Navíc jsou vždy pomocí koeficientů přepočítávány na hodnotu v současnosti. Započítávání výdělků limitují takzvané redukční hranice, které zajišťují, že výdělky nad určitou hranici se do důchodu počítají omezeně nebo vůbec.

Zjednodušeně platí, že čím delší je získaná doba pojištění a čím vyšší jsou výdělky, tím vyšší je výsledný důchod. Jak už ale bylo zmíněno, tato úměra není absolutní, protože výdělky nad určitou hranici se počítají jen omezeně. Toto opatření zvyšuje solidaritu a snižuje zásluhovost důchodů.

Započítávání výdělků

Všechny výdělky od roku 1986 se sčítají do takzvaného vyměřovacího základu, což je zjednodušeně jakýsi zprůměrovaný koš vašich celoživotních výdělků. Starší výdělky se přepočítávají pomocí koeficientů, aby odpovídaly dnešní úrovni. Celkový součet výdělků se dále rozpočítává a výsledkem je něco, co by se dalo označit jako celoživotní průměrný měsíční výdělek.

Z tohoto celoživotního „koše výdělků“, tedy z celoživotního průměrného měsíčního výdělku, se následně počítá výpočtový základ. A právě v tomto okamžiku přichází na řadu redukční hranice, které započítávání výdělků omezují.

Redukční hranice jsou dvě a každý rok se aktualizují, aby reflektovaly aktuální průměrnou mzdu v Česku:

• První redukční hranice činí 44 % průměrné mzdy, v roce 2025 tedy 20 486 Kč.
• Druhá redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy, v roce 2025 tedy 186 228 Kč.

Výdělky do první redukční hranice se počítají ze 100 %, výdělky od první do druhé redukční hranice se počítají z 26 % a výdělky nad druhou redukční hranici se nepočítají vůbec.

Výpočet důchodu

Poté, co výdělky „projdou“ redukčními hranicemi, se získá zmíněný výpočtový základ, který se již přímo promítá do výše důchodu. Procentní výměra důchodu se počítá tak, že za každý rok důchodového pojištění se započítá 1,5 % výpočtového základu. Takže například za 45 let jde o 67,5 %. Ukažme si to na příkladu:

Pan Tomáš má vyměřovací základ (celoživotní průměrný výdělek) ve výši 35 000 Kč. Částka 20 486 Kč (do první redukční hranice) mu náleží v plné výši. Z rozdílu mezi částkou 20 486 Kč (první redukční hranice) a částkou 35 000 Kč se započítá 26 %, tedy 3 774 Kč. Celkem je jeho výpočtový základ 24 260 Kč. Tomáš má odpracováno 45 let, takže jeho procentní výměra bude 67,5 % (1,5 krát 45) výpočtového základu, tedy 16 375 Kč. K tomu se přičte základní výměra 4 660 Kč, takže celkový důchod přiznaný v roce 2025 bude 21 035 Kč.

Kdyby si stejný pan Tomáš požádal o důchod v roce 2024, činila by jeho výše 20 207 korun, což dobře ukazuje význam každoročního zvyšování redukčních hranic i stanovení důchodových koeficientů.

Mimochodem redukční hranice a důchodové koeficienty také vysvětlují, proč mají takzvaní starodůchodci, tedy lidé s důchodem přiznaným před mnoha lety, oproti dnešku relativně nízké důchody. Pravidelná valorizace, která do určité míry vychází z inflace, totiž dlouhodobě nedokáže držet krok s kontinuálním nárůstem mezd. Tuto skutečnost do určité míry kompenzuje jednorázové zvýšení důchodu o 1 000 korun v 85 letech a o dalších 2 000 korun ve 100 letech.

Od roku 2026 začne postupně nabíhat úsporné opatření, které bylo schváleno v rámci důchodové reformy. Při výpočtu důchodu se budou doby pojištění a výdělky započítávat v menší míře. Detaily najdete zde.

Užitečné rady k odchodu do důchodu v roce 2025 najdete v tomto článku. S kontrolou důchodové evidence a volbou správného načasování žádosti o důchod vám pomůže také výhodný balíček pro budoucí důchodce.