Nový výpočet důchodů od roku 2026: Výdělky a doby pojištění
Doby pojištění a výdělky z práce či podnikání se budou v menší míře zohledňovat při výpočtu nově přiznávaných důchodů. Jde o jedno z opatření, které má zlepšit finanční udržitelnost důchodového systému. Důchody i nadále porostou, jde pouze o mírné zpomalení stávajícího tempa růstu.
Foto: Adobe Stock
Výši nových důchodů ovlivňují dva základní ukazatele – výdělky od roku 1986 a doba důchodového pojištění. Obecně lze říct, že čím vyšší jsou výdělky a čím delší je celková doba pojištění, tím vyšší je také přiznaný starobní důchod. V případě výdělků ovšem neplatí přímá úměra, protože část z nich se do důchodu počítá jen omezeně a nad určitou hranici se nepočítají vůbec.
V budoucnu se výpočet důchodů pozmění. Součástí schválené důchodové reformy je opatření, podle kterého se míra započítávání výdělků a dob důchodového pojištění bude v letech 2026 až 2035 postupně mírně snižovat.
Nové důchody i nadále porostou, ale o něco pomaleji. Samotné tempo zpomalování bude mírné, pozvolné a v souhrnu bude za zmíněných 10 let činit v průměru asi 8 %, což přinese pokles průměrného náhradového poměru u důchodů asi o 3 procentní body.
V absolutních číslech to pak bude znamenat každoroční rozdíl ve výpočtu o nízké stokoruny.
Změna výpočtu od roku 2026
Podle nových pravidel se začnou důchody poprvé počítat od ledna 2026 a každý rok dojde k mírnému zpřísnění výpočtu:
- Započítávání výdělků do první redukční hranice se postupně sníží z dosavadních 100 % na 90 %. První snížení bude v roce 2026 na úroveň 99 % a následovat bude tempo snižování o 1 % každý další rok.
- Váha dob pojištění při počítání důchodu bude nižší, konkrétně se zápočet výpočtového základu postupně sníží z dosavadních 1,5 % za rok pojištění na 1,45 %. První snížení bude v roce 2026 na úroveň 1,495 % a následovat bude tempo o 0,005 % každý další rok.
- Po roce 2036 již zůstane výpočet důchodů stejný, k dalšímu snižování zápočtu výdělků a dob pojištění nebude docházet.
Důchody, které již byly dříve přiznány nebo budou přiznány do konce roku 2025, nebudou touto změnou nijak ovlivněny.
MINISTR MARIAN JUREČKA:
„Důchody se rozhodně nebudou snižovat, podobné obavy nejsou na místě. Nové důchody porostou i nadále díky zvyšování průměrné mzdy, reforma přinese jen zpomalení tempa jejich růstu tak, aby růst byl udržitelný. Podle odhadů dojde v příštích deseti letech k nárůstu nově vyměřených penzí o 10 000 Kč a dojde tedy k překonání hranice 30 000 Kč.“
Klíčová změna, která zvýší stabilitu
Vedle plánovaného postupného zvyšování důchodového věku na 67 let jde o zásadní opatření, které má přispět ke zpomalení růstu výdajů na důchody. Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že úspora při zpomalení růstu důchodů by měla činit až 1,2 % HDP, což představuje desítky miliard korun.
Tento krok výrazně pomůže při stabilizaci důchodového systému, přitom jeho individuální dopady na výši důchodů budou velmi mírné.
Kombinace obou úsporných opatření by měla zajistit, že stát bez problémů zvládne vyplácet důchody i poté, co po roce 2030 začne do důchodu odcházet silná generace takzvaných Husákových dětí.
Tento článek je součástí seriálu o důchodové reformě. Další díly si můžete zobrazit tady.
