Solidární změny v důchodové reformě, které nejsou na první pohled patrné

Důchodová reforma přináší některé významné změny, které zvýší úroveň finančního zabezpečení pro současné i budoucí důchodce. Oceněna bude například péče o děti nebo nemocné blízké osoby, zvýší se minimální důchod a manželé nebo partneři budou moci sdílet své vyměřovací základy pro důchod.

Vláda Petra Fialy prosadila důchodovou reformu, jejíž součástí jsou dva zásadní úsporné kroky, které mají zajistit finanční udržitelnost důchodů i v dalších desetiletích. Jde o postupné zvyšování důchodového věku až na 67 let a zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů. Na tato zpřísňující opatření se pochopitelně strhává největší pozornost.

Trochu se ale opomíjí, že reforma zavádí i některé důležité změny, které ocení nejen stávající důchodci, ale i lidé, kteří teprve půjdou do důchodu. Reforma přináší výhodnější pravidla pro ty, kteří se ocitli ve složité životní situaci. Důležité je, že část těchto změn vznikla i na základě společné diskuse vládních a opozičních politiků.

Rodinný vyměřovací základ

Důchodová reforma zavede od roku 2027 takzvaný rodinný vyměřovací základ. Péče o děti nebo nemohoucí blízké osoby se už nebude hodnotit jako doba bez příjmu, ale jako doba, v níž pečující osoba dosahovala příjmů ve výši průměrné mzdy. Zejména u lidí s nižšími příjmy to bude znamenat vyšší důchod až o několik stovek korun měsíčně.

Doposud se péče počítala pouze jako náhradní a vyloučená doba, což sice nesnižovalo důchod, ale zároveň péči nijak neoceňovalo. Nově se budou do důchodu počítat fiktivní příjmy v následující výši:

• 100 % průměrné mzdy, jde-li o péči o první a druhé dítě do 3 let.
• 100 % průměrné mzdy, jde-li o péči o osobu závislou ve III. nebo IV. stupni.
• 50 % průměrné mzdy, jde-li o péči o osobu závislou v I. nebo II. stupni.

Pokud pečující osoba v průběhu péče dosahovala také skutečných příjmů, například ze samostatné výdělečné činnosti nebo ze zaměstnání na kratší pracovní úvazek, přičtou se tyto výdělky k těm fiktivním.

Důležité je, že bude docházet ke srovnávacímu výpočtu, podle kterého se vyhodnotí, jestli je výhodnější zohlednit za dané období do důchodu fiktivní výdělky nebo vyloučenou dobu. To zajistí, že rodinný vyměřovací základ pomůže lidem s nižšími celoživotními příjmy a neuškodí těm, kteří během života vydělávají více peněz.

Rodinný vyměřovací základ se bude týkat pouze budoucích důchodců, nikoli těch, kterým již byl důchod přiznán nebo bude přiznán před rokem 2027.

Dobrovolné sdílení vyměřovacích základů

V rodinách běžně nastává situace, kdy se jeden z manželů nebo partnerů více věnuje péči o děti a nemá tolik prostoru pro budování kariéry. Výsledkem je pak to, že jeden z nich, zpravidla to bývá žena, dosahuje během života nižších výdělků a ve výsledku má pak nižší důchod. Po ovdovění se ve stáří tito lidé často ocitají ve finančně obtížné situaci.

Nově proto bude zavedena možnost dobrovolného sdílení výdělků, které se zohledňují při výpočtu starobního důchodu. Sdílení bude od roku 2027 dostupné pro manžele i partnery ve stejnopohlavním páru a může pomoci zvýšit důchod tomu v páru, kdo během života vydělával méně. Naopak ten, kdo vydělával více, si takto svůj důchod dobrovolně sníží.

V úhrnu bude jejich příjem ze starobního důchodu přibližně stejný. Z takto upraveného důchodu bude následně vypočten i vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod.

Fungovat to bude tak, že v době, kdy oba manželé pracují, se jejich důchodové vyměřovací základy pro potřeby důchodu sečtou a rovnoměrně rozdělí na polovinu. Sdílení nevznikne automaticky a manželé nebo partneři ho budou muset odsouhlasit. Sdílení pak může trvat po dobu celého manželství a partnerství nebo jen jeho určitou část, a vždy přestane platit při ukončení svazku, tedy při rozvodu nebo ukončení partnerství.

Sdílení se nebude týkat těch párů, v nichž alespoň jednomu z manželů (partnerů) byl starobní důchod přiznán před rokem 2027.

Zvýšení garantovaného důchodu

Každý důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Zatímco základní výměra se každý rok zvyšuje, výše procentní výměry se nezměnila od roku 1996. Její hodnota už tedy zdaleka neodpovídá současné ekonomické situaci a jeví se nedostatečná zejména u osob s nejnižšími důchody. Od roku 2026 se proto minimální výše procentní výměry výrazně navýší.

Starobní důchody budou mít od roku 2026 minimální základní i minimální procentní výměru stanovenou shodně na 10 % průměrné mzdy, takže nejnižší přiznávaný důchod bude mít hodnotu 20 % průměrné mzdy. (Při současných hodnotách průměrné mzdy by minimální důchod v roce 2025 činil 9 320 Kč.)

Obdobně dojde také k navýšení procentní výměry u invalidních a pozůstalostních důchodů, a to následovně:

• Invalidní důchod s invaliditou 3. stupně – minimální hodnota 20 % průměrné mzdy (dle aktuálních hodnot by v roce 2025 činil 9 320 Kč).
• Invalidní důchod s invaliditou 2. stupně – minimální hodnota 15 % průměrné mzdy (dle aktuálních hodnot by v roce 2025 činil 6 990 Kč).
• Invalidní důchod s invaliditou 1. stupně – minimální hodnota 13,33 % průměrné mzdy (dle aktuálních hodnot by v roce 2025 činil 6 213 Kč).
• Vdovský a vdovecký důchod – minimální hodnota 15 % průměrné mzdy (dle aktuálních hodnot by v roce 2025 činil 6 990 Kč).
• Sirotčí důchod – minimální hodnota 14 % průměrné mzdy (dle aktuálních hodnot by v roce 2025 činil 6 524 Kč).

Pokud dnes někdo pobírá nižší důchod, bude mu automaticky dorovnáván na dané minimum. Vždy se tedy bude vyplácet důchod alespoň ve stanovené minimální výši.

Vdovské a vdovecké důchody

Základní nárok na pobírání vdovského či vdoveckého důchodu trvá pouze jeden rok a pak zaniká. Pokud jsou ovšem splněny některé podmínky, zejména péče o nezaopatřené dítě nebo dosažení důchodového věku, výplata se prodlužuje po dobu trvání tohoto stavu. V případě starobních důchodců tedy vdovský či vdovecký důchod zůstává napořád.

Vyplácení vdovského či vdoveckého důchodu se může vždy obnovit, pokud některá z potřebných podmínek nastane nejpozději do 2 let od konce vyplácení. Důchodová reforma prodlužuje tuto lhůtu na 5 let, a to už od roku 2025.

To ocení zejména muži nebo ženy, kteří přijdou o svého manžela či manželku (případně partnera či partnerku ve stejnopohlavním páru) krátce před důchodem. Nyní se bohužel stávalo, že například starší manžel zemřel v době, kdy manželce bylo 55 let, a v době, kdy ona sama získala starobní důchod nebo dosáhla alternativní věkové podmínky (důchodového věku muže stejného data narození sníženého o čtyři roky), už neměla nárok na doživotní vdovský důchod. Podobné situace už díky nové legislativě budou jen výjimečné.

Nárok na vdovský nebo vdovecký důchod získají od 1. 1. 2025 také osoby, u nichž ke splnění těchto mírnějších podmínek došlo před tímto datem a dosud stále trvají. Důchod jim však nebude přiznán automaticky, ale musejí si o něj požádat.

Počítání doktorského studia do důchodu

Studium vykonávané po roce 2010 se nepočítá do důchodu a pokud si studenti neplatí dobrovolné důchodové pojištění, povede to k nižšímu budoucímu důchodu.

Nově se bude do důchodu počítat úspěšně dokončené doktorské studium. Konkrétně půjde o první studium v doktorském programu, které probíhá nebo probíhalo na vysoké škole v České republice v prezenční formě studia (v období po 31. 12. 2009), a to v maximálním rozsahu trvání standardní doby doktorského studia. To znamená 3 nebo 4 roky podle stanovené délky studia pro jednotlivé obory. Doba studia se do doby pojištění započítá ve výši 80 % a současně bude hodnocena jako vyloučená doba.

Stejně se bude hodnotit také studium v doktorském studijním programu uskutečňované v cizině, pokud bude podle rozhodnutí Ministerstva školství uznáno jako srovnatelné se studiem na vysoké škole v České republice.

Mírnější krácení předčasného důchodu

Důchodová reforma počítá s tím, že pokud někdo pracuje celý život, bude mít od roku 2026 nárok na nižší krácení předčasného důchodu. Při získání alespoň 45 let důchodového pojištění bude krácení za každých (i započatých) 90 dnů předčasnosti činit pouze 0,75 % výpočtového základu, což znamená poloviční krácení oproti současnosti.

Ale pozor, pro potřeby nižšího krácení se budou počítat pouze následující doby pojištění: práce či podnikání, péče o dítě (mateřská a rodičovská) ve věku do 4 let, péče o dítě mladší 10 let závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I nebo o osoby závislé ve stupni II až IV a vojenská služba. Takže například doba studia nebo doba vedená na úřadu práce není pro tento účel zohledněna.

Tento článek je součástí seriálu o důchodové reformě. Další díly si můžete zobrazit tady.