Ministr Jurečka: Zvažujeme změny u důchodového věku i náročných profesí

Hlavní představitelé vládních stran a hnutí budou během léta diskutovat o případných změnách v rámci důchodové reformy. Informoval o tom ministr Marian Jurečka s tím, že klíčovým tématem bude především plánovaný růst důchodového věku.

Nejdiskutovanější změnou, která je součástí právě projednávané důchodové reformy, je prolomení hranice 65 let u důchodového věku. Poprvé by se měl vyšší důchodový věk týkat lidí ročníku narození 1966, s každým dalším ročníkem pak má docházet k navyšování podle očekávané délky dožit.

Další růst důchodového věku plošně odmítají opoziční hnutí ANO a SPD a představuje pro ně nepřekročitelnou záležitost. K samotnému mechanismu ovšem mají výhrady i odborníci z řad demografů. Jak ve svém prohlášení uvedla Česká demografická společnost, navrhovaný mechanismus by mohl do systému vnést netransparentnost a navíc „hrozí bezdůvodné rozdíly mezi očekávanou průměrnou dobou pobírání důchodu jednotlivými generacemi“.

Ministr Marian Jurečka nyní v rozhovoru pro Novinky.cz potvrdil, že podoba není definitivní a způsob navyšování důchodového věku se ještě může změnit. „Beru vážně náměty, se kterými přichází demografická společnost. A to ať už je to nastavení modelu růstu věku pro odchod do důchodu po měsíčních intervalech, a nikoliv dvouměsíčních, jak je v návrhu, případně i to, aby lidé trávili v penzi čtvrtinu života, nikoliv fixně 21,5 roku. To ještě velmi vážně zvažujeme, že bychom promítli v těch změnách,“ uvedl ministr Jurečka v rozhovoru.

Podle něj budou v červenci o případných změnách v rámci důchodové reformy jednat přední představitelé vládní koalice. Další jednání pak budou následovat a finální dohoda by měla být hotova kolem 25. srpna. „Předpokládám, že druhé čtení zákona proběhne ve Sněmovně v září nebo v říjnu,“ upřesnil Marian Jurečka.

Demografové navrhují pomalejší růst

Současný vládní návrh u důchodového věku nyní počítá s tím, že jakmile daná generace dosáhne 50 let, spočítá se podle aktuálních statistik, jaká je jejich očekávaná délka dožití, a podle toho se stanoví důchodový věk. Maximální zvýšení důchodového věku mezi jednotlivými ročníky je stanoveno na 2 měsíce, i kdyby naděje dožití rostla rychleji. Zároveň pokud naděje dožití poklesne, důchodový věk zůstane stejný a snižovat se nebude. Více je mechanismus popsaný v tomto článku.

Demografové naopak navrhují, aby byl růst důchodového věku lineární, konkrétně aby se zvyšoval každý rok o jeden měsíc. Pro lidi by to bylo předvídatelnější, nevytvářelo by to drobné nespravedlnosti v délce důchodu mezi jednotlivými ročníky a důchodový věk by rostl pomalejším tempem, než je nyní plánováno v rámci reformy.

Návrh demografů podporuje i poslanec a předseda klíčového výboru pro sociální politiku Vít Kaňkovský. „I na základě toho, jakým způsobem se k tomu vyjádřila demografická společnost, bych byl spíš pro ten sociálně citlivější návrh, to znamená pro ten pomalejší,“ konstatoval už dříve Kaňkovský. Na poslední schůzi výboru pak sdělil, že finální hlasování členů výboru o tom, zda reformu jako celek podpoří, by mělo proběhnout na začátku září.

Ministr Marian Jurečka dále uvedl, že vládní představitelé budou jednat také o případných změnách u snížení důchodového věku pro pracovníky v náročných profesích.

Tato část legislativního návrhu důchodové reformy byla přidána až letos na jaře a neprošla tak standardním meziresortním připomínkovým řízením. Pravděpodobně i to je důvod, proč k této části mají některé koaliční strany nebo hnutí výhrady a požadují změny.

Foto: Úřad vlády ČR