Ministr Stanjura připravil změny spoření na důchod: Alternativní fond a odlišné státní příspěvky
Způsob, jakým si lidé spoří na důchod v penzijních fondech, by se měl změnit. Ministerstvo financí připravilo návrh zákona, který upraví fungování stávajícího spoření, a plánuje také zavedení alternativních účastnických fondů. Novinky by měly fungovat od roku 2024.
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona, který zavádí některé dílčí změny v současném třetím důchodovém pilíři. Cílem je zejména rozvoj kapitálového trhu v Česku, a to formou takzvaného investičního penzijního účtu. Zvýhodnit by se mělo i stávající doplňkové penzijní spoření, a to zvýšením státního příspěvku.
„Navrhovaná právní úprava je nezbytná z důvodu potřeby rozvinout český kapitálový trh. K tomu je nutná změna právní úpravy, pouhými nelegislativními kroky nelze cíle dosáhnout. Je zejména vhodné reagovat na některé identifikované nedostatky české národní úpravy, která neplyne ze směrnic EU,“ uvádí ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu zákona.
Návrh vychází z dřívější legislativy, kterou resort navrhoval už pod vedením ministryně Aleny Schillerové. V předchozím volebním období se to ale nestihlo schválit. Nový spořicí produkt se v původním návrhu nazýval účet dlouhodobých investic, nyní se o něm hovoří jako o investičním penzijním účtu, aby to lépe vystihovalo cíl spoření, tedy zajištění na stáří.
Investiční penzijní účet
Investiční penzijní účet má být státem podporovaný a daňově zvýhodňovaný investiční produkt, který umožní investovat třeba do akcií, dluhopisů, investičních fondů nebo do dalších investičních nástrojů. Bude alternativou ke stávajícímu penzijnímu spoření a jeho specifikem bude to, že vzhledem ke své povaze bude moci přinést vyšší výnosy. Ovšem za cenu vyššího rizika.
„Jedná se o alternativu k již nyní státem podporovaným finančním produktům na finančním trhu (účastnické/transformované fondy a životní pojištění) zaměřeným na kumulaci majetku pro účely zabezpečení v postproduktivním věku,“ uvádí ministerstvo v důvodové zprávě s tím, že v podstatě jde o souhrnný název pro již existující finanční produkty, které umožňují vytváření úspor na stáří. Jen budou více zvýhodňovány státem a lidé tak budou motivovaní je více používat.
Změny u současného spoření
Některé změny se budou týkat i stávajícího penzijního spoření, které v Česku využívá 4,4 milionů lidí. Ministerstvo financí vnímá problém hlavně v tom, že tyto úspory často dlouhodobě „požírá“ inflace, a zároveň si lidé na spoření posílají poměrně nízké příspěvky. A to by se mělo změnit.
„V dnešní době zůstává většina účastníků v transformovaných fondech, které jsou sice uzavřeny vstupu nových účastníků, ale stávající účastníci do nich i nadále pravidelně přispívají, přičemž transformované fondy kvůli garanci černé nuly (žádný rok nesmí skončit ve ztrátě, jinak penzijní společnost musí ztrátu uhradit ze svého majetku) investují velmi konzervativně a ve většině případů nejsou schopny pokrýt inflaci, což v dlouhodobém horizontu vede k devalvaci vložených prostředků,“ uvádí ministerstvo.
Proto má být zaveden takzvaný alternativní účastnický fond, který bude fungovat vedle současných standardních účastnických fondů a transformovaných fondů. Alternativní fond bude mít volnější investiční pravidla a penzijní společnosti tak budou moci investovat rizikověji. „Výslovně se umožňují například investice do veřejné infrastruktury, do nemovitostí nebo do nekótovaných společností,“ zdůvodňuje ministerstvo. Investovat tedy bude možné nově například do startupů.
Úprava státního příspěvku
Významně by se měla změnit také podpora stávajícího spoření ve třetím pilíři formou státních příspěvků. Nyní pro získání státního příspěvku stačí vložit alespoň 300 Kč, nově se tento limit zvýší na 500 Kč. Současně se zvýší horní limit – nyní státní příspěvek zůstává stejný při jakémkoliv vkladu nad 1 000 Kč, ale nově se tato hranice zvýší na 1 500 Kč. Příspěvek také nemá být určován pevnou částkou (podle výše vkladu), ale lineárně ve výši 18 % příspěvku, který lidé vloží. Takže například při vkladu 1 000 Kč lidé od státu dostanou 180 Kč.
Tato metodika bude výhodná hlavně pro vyšší vklady, čímž mimo jiné ministerstvo chce motivovat lidi k většímu ukládání peněz na stáří. Dnes je totiž strop příspěvku 230 Kč měsíčně při vkladu 1 000 Kč, nově to bude příspěvek až 270 Kč při vkladu 1500 Kč.
Novinky by podle návrhu zákona měly začít platit od ledna 2024. Návrh nyní ministr Zbyněk Stanjura poslal do připomínkového řízení, ve kterém se k němu mohou vyjádřit instituce, úřady i další dotčené subjekty, třeba různé asociace či sdružení. Následně úředníci zapracují změny a poté začne proces schvalování vládou a parlamentem.
Foto: Úřad vlády ČR