Češi spoléhají hlavně na důchod. Ekonom Bezděk: Bez úspor dopadneme jako dnešní penzisté

Více než polovina Čechů má obavy z toho, jestli budou mít ve stáří dostatek peněz. Čeští důchodci se totiž, mnohem více než ve vyspělejších zemích Evropy, spoléhají zejména na státní důchod.

Odchod do starobního důchodu znamená pro většinu pracujících lidí významný propad příjmů. Důchody jsou sice v Česku zásluhové, ale vyšší výdělky jsou při výpočtu kráceny a lidé s průměrnými nebo vyššími příjmy musí počítat s razantnějším rozdílem mezi původním příjmem z práce a následnou výší důchodu.

Současná vláda navíc plánuje zásluhovost důchodů ještě omezit a zároveň chce zavést výrazně vyšší základní (minimální) důchod. Tyto změny mají být součástí připravované důchodové reformy, kterou chce vláda schválit ještě do konce aktuálního volebního období. Lze tedy očekávat, že pro zachování dosavadní životní úrovně z hlediska financí bude nutné mít na stáří větší úspory než doposud.

Obavy kvůli nízkému důchodu

Už nyní má přitom velká část Čechů obavy, že jim peníze ve stáří nebudou stačit. Jak ukázal nedávný průzkum agentury Ipsos pro ČSOB Penzijní společnost, obavu ze svého zajištění ve stáří má až 76 % lidí a častěji jde o ženy, které mají obecně nižší důchody. Tito lidé s obavami očekávají, že budou mít vyšší finanční výdaje, než bude činit jejich státní důchod.

„Průměrný důchod dosáhne v roce 2022 díky několika valorizacím 17 242 korun. To je ale pouze na nižší hranici toho, s čím Češi počítají, že si v důchodu vystačí. Přes 46 % lidí bude v důchodu potřebovat přes 20 000 korun měsíčně. Na tuto úroveň ale důchody v dohledné době nevystoupají, a to i kvůli současné finanční situaci ovlivněné inflací, růstem cen energií a konfliktem na Ukrajině,“ vysvětlil Václav Lokaj z ČSOB Penzijní společnosti s tím, že lidé by si na stáří měli spořit i drobné částky.

Drtivá většina současných důchodců se zcela spoléhá jen na státní důchod. Podle analýzy důchodové komise, kterou před lety vedl ekonom Vladimír Bezděk, jde až o 95 % lidí, a situace se od té doby příliš nezměnila. „Těch 95 % platilo v roce 2005, kdy jsme na to v důchodové komisi poprvé veřejně upozornili. V posledních letech již důchodový systém nesleduji tak detailně, ale obávám se, že se diverzifikace zdrojů ve stáří příliš nezměnila. Proto je třeba spořit a investovat v době ekonomické aktivity, abychom ve stáří nedopadli jako generace dnešních penzistů,“ uvedl Bezděk v aktuálním rozhovoru pro portál iDnes.cz.

Na významnou část dnešních důchodců v současné době výrazně dopadá velká inflace, zejména pak skokové zdražování energií a dalších nákladů na bydlení. Do potíží se dostávají hlavně lidé s podprůměrnými důchody, kterým zvýšené náklady nedokáže kompenzovat ani mimořádná valorizace. Jen zlomek chudých důchodců si přitom žádá o příspěvek na bydlení, na který mohou mít nárok.

Podle Vladimíra Bezděka na tom v aktuální nepříznivé situaci budou lépe budoucí důchodci, kteří si na stáří spoří v rámci penzijního spoření, zejména pak v takzvaných transformovaných fondech. Ty ve svých výnosech nemohou jít do minusu, ale dlouhodobě je trápí míra inflace, na kterou výnosy fondů v uplynulých letech mnohdy nedosáhly. Vzhledem k tomu, že v transformovaných fondech mají často své úpory dnešní padesátníci nebo šedesátníci, mohou nyní očekávat pozitivní vývoj.

„Myslím, že následující dva až tři roky budou výnosově pro transformované penzijní fondy poměrně úspěšné. Již začaly do svých portfolií nakupovat státní dluhopisy s výnosy šest a více procent ročně. Naopak fondy zaměřené na akciové trhy mohou v této době procházet značně volatilním vývojem,“ konstatoval Vladimír Bezděk. Jamile tedy aktuální vysoká inflace klesne, transformované fondy z toho budou těžit.

Větší spoření na stáří

Spoření na důchod by v následujících letech mělo hrát mnohem významnější roli než doposud. Jak totiž opakovaně naznačuje ministr financí Zbyněk Stanjura, lidé by měli přestat o důchodu přemýšlet jako o pojistné události a měli by méně spoléhat na státní důchod. V tomto ohledu se ostatně připravují i změny, které aktivní spoření na stáří budou více podporovat. Připravuje se například takzvaný účet dlouhodobých investic, který bude zahrnovat více možností spoření a bude mít i daňové zvýhodnění.

Podstatné je, že tyto zásadní změny by se neměly týkat současných padesátníků nebo šedesátníků, kteří budou odcházet do důchodu v nejbližších letech. „Parametrické změny se budou týkat lidí, kterým je teď méně než 45 let. Potřebujete nějakou dobu, abyste se na nový systém adaptoval. Když vám je 58 jako mně, nejste toho schopen,“ řekl v této souvislosti Zbyněk Stanjura.

Foto: Adobe Stock