Desetitisíce důchodců přicházejí nejméně o 1000 korun měsíčně. Ignorují příspěvek z úřadu práce

Až 84 procent seniorských domácností, které mají nárok na více než 1000 korun měsíčně od státu, nečerpá příspěvek na bydlení. Často o této možnosti nevědí, případně si myslí, že je příspěvek určen jen pro nájemní bydlení.

Senioři patří v Česku mezi skupiny, které jsou nejvíce ohroženy chudobou, zvláště pokud žijí sami bez životního partnera. Podle statistik Eurostatu, který srovnává situaci v Evropě, je chudobou ohrožen každý, kdo pobírá méně než 13 640 korun měsíčně.

„Přírůstky ohrožených příjmovou chudobou v předchozích několika letech tvořili téměř výhradně jednotlivci starší 65 let, jinak řečeno domácnosti, v nichž žije sám nepracující důchodce. Z nich bylo v roce 2020 ohroženo příjmovou chudobou 37,4 % a mezi ohroženými převažovaly ženy,“ píše Jiří Pekárek z Českého statistického úřadu v odborném časopise Statistika a my.

Příspěvek čerpá málo důchodců

Osamocení důchodci ve vyšším věku často pobírají podprůměrný starobní důchod a nemají další příjmy, takže se ocitají v nepříznivé finanční situaci. Velmi často proto mají nárok na příspěvek na bydlení, protože jejich náklady na bydlení přesahují 30 % příjmů (případně 35 % v Praze). Ukazuje se však, že reálně tento příspěvek čerpá jen minimum důchodců.

„Příspěvek na bydlení nepobírá přibližně 220 až 260 tisíc domácností seniorů, kteří by si díky němu mohli přilepšit o více než tisíc korun měsíčně. A míra čerpání příspěvku na bydlení zůstává nízká (kolem 33 %) i mezi seniorskými domácnostmi s nárokem na příspěvek na bydlení vyšším než dva tisíce korun měsíčně. To vzhledem ke zpravidla nízkým příjmům v této kategorii domácností není zanedbatelná částka,“ uvádí v červnovém vydání tohoto časopisu Jan Klusáček, analytik Platformy pro sociální bydlení a mezinárodní organizace Lumos.

Čísla vychází z rozsáhlého šetření Životní podmínky, které mimo jiné zjišťovalo, jak je v Česku příspěvek na bydlení čerpán. Analytici prováděli simulace, zda by zkoumané domácnosti na příspěvek dosáhly, a potom ověřovali, jestli o něj opravdu zažádaly. Závěry pak ukázaly, že jen 14 % seniorských domácností, které mají nárok na více než 1000 korun měsíčně, tento příspěvek opravdu čerpá. Pro srovnání, v případě rodin s dětmi čerpá příspěvek 58 % domácností.

Nárok je i s vlastním bydlením

Proč důchodci o své peníze nežádají? „Velkou roli může hrát nízká informovanost o příspěvku na bydlení a o tom, že na něj mají nárok i lidé žijící ve vlastním bydlení (nejen ti v nájemním),“ uvádí Jan Klusáček a vychází i z toho, že téměř 9 z 10 důchodců, kteří příspěvek nečerpají, žijí ve vlastním bydlení. „Jinou bariérou může být i náročnost vyřízení sociálních dávek,“ dodává.

O příspěvek na bydlení se žádá na úřadu práce. Nárok na něj má každý, jehož náklady na bydlení převyšují 30 % čistého příjmu, případně 35 % čistého příjmu, pokud žije v Praze. Žádost se podává jednou ročně a poté se každé čtvrtletí dokládají náklady na bydlení a příjmy.

U seniorů je v drtivé většině případů tímto příjmem pouze starobní důchod, což situaci usnadňuje. Náklady na bydlení pak tvoří:

1. U nájemních bytů je to nájemné, v případě vlastního bydlení jsou to pak takzvané srovnatelné normativní náklady, které jsou stanovené zákonem (pro jednu osobu činí 2128 korun, pro dvě 2912 korun).
2. Výdaje za plyn, elektřinu, dodávku tepla a vody a další výdaje spojené s bydlením, jako jsou provoz výtahu, společné osvětlení nebo odvoz odpadu.

Při žádosti o příspěvek musejí být všechny náklady na bydlení rozepsány na jednotlivé položky. A náklady placené formou záloh se poté vždy jednou ročně zúčtovávají. Pokud je v daném období přeplatek, pak se náklady u tuto částku snižují.

Jak o příspěvek na bydlení požádat

Pokud chcete požádat o příspěvek na bydlení, musíte se obrátit na úřad práce. Postupuje se následovně:

1. Nejprve si zkuste spočítat náklady na bydlení, a pokud převyšují 30 % nebo 35 % příjmů (tedy zpravidla důchodu), měli byste mít nárok.
2. Vyplňte formulář Žádost o příspěvek na bydlení a pak Doklad o výši nákladů na bydlení. V případě potřeby by vám měli pomoci úředníci na pobočce. Vše najdete na webu úřadu práce.
3. Žádost můžete poslat elektronicky (pak musíte použít elektronický podpis nebo datovou schránku), nebo vytisknout a podat osobně na příslušné pobočce úřadu práce podle vašeho skutečného bydliště.
4. Nezapomeňte si vzít občanský průkaz. Kromě formulářů se také dokládá výše čtvrtletního příjmu (například výpisem z účtu nebo důchodovými složenkami), doklady o nákladech na bydlení a případně nájemní smlouva.

Úřad práce na svém webu uvádí i další podrobnosti týkající se žádosti o příspěvek, a to včetně tabulek s aktuálními normativními údaji týkajících se nájemních i vlastních nebo družstevních bytů. „Nárok na výplatu dávky vzniká dnem podání žádosti a nárok lze uplatnit maximálně 3 měsíce zpětně,“ dodává k žádosti úřad práce.

Foto: Adobe Stock