Rozdíl v důchodech žen a mužů stále bolí. Za rok dělá téměř 30 tisíc korun
Ženy v Česku pobírají v průměru nižší starobní důchody než muži. Nejnovější údaje České správy sociálního zabezpečení ukazují rozdíl přibližně dva a půl tisíce korun měsíčně. Za nižšími penzemi stojí především menší výdělky během pracovního života, přerušování kariéry kvůli dětem a častější práce v hůře placených profesích.
Sledovat v Google Zprávách
Průměrný starobní důchod žen dosahoval v březnu 2026 částky 20 579 korun měsíčně. Muži ve stejném období pobírali v průměru 23 078 korun. Rozdíl tak činil 2499 korun za měsíc, tedy téměř 30 tisíc korun za rok.
Ženský starobní důchod odpovídal přibližně 89 procentům penze mužů. Rozdíl tedy dosahoval necelých 11 procent. Jde přitom o průměrné částky, skutečná situace jednotlivých důchodkyň se může výrazně lišit podle délky zaměstnání, dosažených příjmů nebo doby, kdy do penze odešly.
Nižší jsou také předčasné starobní důchody žen. V březnu 2026 činily v průměru 19 051 korun, zatímco u mužů dosahovaly 21 459 korun. Rozdíl představoval 2408 korun měsíčně. Předčasný odchod přitom penzi snižuje trvale, takže se krácení nezruší ani po dosažení řádného důchodového věku.
Statistiky zároveň ukazují, že rozdíl mezi oběma pohlavími se postupně zmenšuje. Ještě v březnu 2021 pobíraly ženy průměrný sólo starobní důchod 13 985 korun, zatímco muži 16 841 korun. Ženská penze tehdy dosahovala jen zhruba 83 procent mužské a rozdíl činil 2856 korun.
Péče o děti se promítá do celé kariéry
Výše starobního důchodu závisí především na délce důchodového pojištění a na příjmech, ze kterých člověk odváděl pojistné. Právě zde se obvykle začíná vytvářet rozdíl mezi budoucí penzí žen a mužů.
Ženy častěji přerušují zaměstnání kvůli péči o děti, případně se po rodičovské dovolené vracejí na zkrácený úvazek. Samotná péče o malé dítě se sice pro důchod započítává jako náhradní doba pojištění, delší přerušení kariéry však může mít další následky. Žena přijde o část praxe, pomaleji postupuje na lépe placené pozice a po návratu může pobírat nižší mzdu než kolegové, kteří zaměstnání nepřerušili.
Rozdíl se pak může prohlubovat i v dalších letech. Jestliže se rodiče rozhodnou, že kvůli péči o rodinu omezí práci ten, kdo vydělává méně, bývá to stále častěji žena. Nižší příjmy se následně promítnou nejen do současné životní úrovně, ale také do budoucího důchodu.
Ženy navíc častěji pracují ve službách, školství, sociální péči nebo dalších oborech, ve kterých bývají mzdy nižší než například v průmyslu, energetice či informačních technologiích. Data z trhu práce potvrzují, že v sektoru služeb a péče výrazně převažují právě ženy.
Rozdíl nezmizí ze dne na den
Ke snižování rozdílu mezi aktuálně pobíranými penzemi přispělo výchovné za děti, růst mezd žen i postupně vyrovnanější pracovní kariéry mladších generací. Starobní důchod je však výsledkem několika desetiletí zaměstnání. Změny na pracovním trhu se proto ve statistikách penzí projeví až s velkým odstupem.
Roli hraje také péče o stárnoucí rodiče nebo další blízké osoby. Podle analýzy ministerstva práce pečuje před přiznáním důchodu o osobu blízkou deset procent žen, tedy dvojnásobný podíl oproti mužům. Péči lze v některých případech započítat do důchodového pojištění, často však vede také k omezení pracovního úvazku nebo k úplnému odchodu ze zaměstnání.
Statistiky tak neukazují, že by se ženské důchody vypočítávaly podle odlišných pravidel. Rozdíl vzniká především během pracovního života. Nižší mzda, několik let mimo zaměstnání, práce na zkrácený úvazek nebo dřívější odchod do penze se mohou zdát jako dílčí rozhodnutí. Ve výsledku se však sčítají a ovlivňují příjem ženy po celý zbytek života.
