Dnešní mladí mohou na důchod čekat až do 73 let. Ekonomové ukázali, jak tvrdě může Česko doplatit na stárnutí
Člověku, kterému je dnes třicet, může před odchodem do důchodu zbývat více než čtyřicet let práce. Alespoň pokud by se prosadil návrh ekonomů z institutu Solvo. Ti doporučují posouvat hranici pro odchod do penze až na 73 let. Pro Idnes na toto téma v Rozstřelu promluvili také respektovaní ekonomové Miroslav Singer a Aleš Rod.
Sledovat v Google Zprávách
Dětí se rodí méně, seniorů bude přibývat a na jejich důchody jednou může vydělávat výrazně méně lidí než dnes. I proto je podle ekonomů potřeba počítat se změnami, které se důchodů v České republice týkají.
Ekonomové Miroslav Singer a Aleš Rod v pondělním Rozstřelu na Idnes.cz vysvětlili, že s hranicí odchodu do důchodu ve věku 73 let jejich model počítá až v období let 2065 až 2070. Zároveň uvedli, že důchodový věk by se podle nich měl zvyšovat pomalu, po jednotlivých měsících, aby lidé dopředu věděli, co je čeká.
Bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer varoval před problémem, který se nedá odstranit během jednoho volebního období. I kdyby se zítra narodilo mnohem více dětí, do práce nastoupí až za více než dvacet let. Čísla a dlouhodobé statistiky i predikce do budoucna totiž hovoří poměrně jasně. „Demografický trend je dlouhý, pomalý, to znamená, že ho můžeme nějakou chvíli ignorovat, ale matematika je brutální,“ uvedl Singer.
Pokles počtu narozených ukazují i zářijová data Českého statistického úřadu. Za letošní první pololetí se narodilo 36,5 tisíce dětí, což je asi o pět procent méně než před rokem. Zemřelo 57,6 tisíce obyvatel. Data navíc ukazují, že ani stěhování ze zahraničí tento rozdíl nevyrovnalo a Česko přišlo o 12,2 tisíce obyvatel.
Sedmdesátka v práci nemusí být pro každého
Je však třeba také zdůraznit, že zvýšit důchodový věk nestačí. Institut Solvo upozorňuje, že s delší prací musí jít ruku v ruce také lepší zdraví. Ekonom Aleš Rod mluví o preventivních vyšetřeních, která by měla zachytit zdravotní potíže už u třicátníků, čtyřicátníků a padesátníků. Lidé se totiž mohou dožívat vyššího věku, aniž by byli schopni stejně dlouho pracovat.
Rozdíly mezi zaměstnáními jsou přitom značné. Člověk v kanceláři může mít úplně jiné možnosti než zedník nebo zaměstnanec výroby, který po celou směnu stojí. Na druhou stranu platí, že technologie mohou některé profese časem usnadnit.
Podle Roda bude Česká republika muset provést reformy. Ohrožené by mohly být mimo jiné výdaje na zdravotnictví a péči o seniory. Pokud bude na jednoho pracujícího připadat více důchodců, stát bude muset hledat peníze jinde, zvýšit odvody nebo upravit své výdaje.
Vláda chce 65 let, Solvo podporu rodin
Současná pravidla počítají s postupným růstem důchodového věku nejvýše na 67 let. Vláda Andreje Babiše ale chce hranici naopak vrátit na 65 let.
Již zmíněný Institut Solvo se nesoustředí pouze na důchody. Doporučuje kupříkladu podporu 400 tisíc korun ročně pro pečujícího rodiče v prvních dvou letech života dítěte. Dalším nápadem je nulová daň z příjmů pro rodiče nejméně tří dětí, ovšem jen do stanovené příjmové hranice. Ve hře jsou i vyšší odvody bezdětných, ovšem s výjimkami pro lidi, kteří děti mít nemohou.
Změny se mají dotknout také škol. Institut Solvo již před nedávnem uvedl, že chce osmiletou základní školu a dva povinné roky v mateřské škole. Mladí lidé by podle ekonomů díky tomu mohli dříve dokončit vzdělání, začít vydělávat a zakládat rodiny.
