Ženy stále trápí nízké důchody: Děti a další důvody, proč je situace neférová

Ženy doplácejí na současné nastavení důchodové legislativy a ve stáří pobírají výrazně nižší důchody než muži. Rozdíly jsou až v řádech tisíců, zlepšení v dohledné době je ale nepravděpodobné.

Propast mezi starobními důchody žen a mužů je dlouhodobým fenoménem a lze ho vidět i v jiných evropských zemích. Pokud dnes žena odejde do důchodu, s velkou pravděpodobností bude mít až o několik tisíc korun nižší důchod než její partner či muži (vrstevníci) v jejím okolí.

Poslední čísla ze statistické důchodové ročenky ukazují, že plošný medián důchodů mužů je 14 696 korun, naproti tomu medián žen je 12 197 korun. To je rozdíl 2499 korun. Dlouhodobě se tento rozdíl zvyšuje, jen za poslední rok o téměř 100 korun.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v této souvislosti vypracovalo analýzu nazvanou Rozdílná úroveň důchodů mužů a žen, která se stala podkladem pro jednání důchodové komise vedené ekonomkou Danuší Nerudovou. Analýza uvádí, že v případě nově přiznaných důchodů jsou důchody žen průměrně o 13,5 % (tedy 1800 korun) nižší než důchody mužů.

Ministerstvo popsalo tři základní důvody, proč tomu tak je:

• Rozdílené mzdy na trhu práce – Až dvě třetiny rozdílu mají na vině obecně nižší platy žen oproti mužům, což ve výsledku snižuje jejich vyměřovací základ, ze kterého se starobní důchod počítá.
• Nižší důchodový věk žen – I dnes chodí ženy do důchodu o několik let dříve než muži, takže získávají kratší dobu důchodového pojištění, a tedy i nižší důchod. Tato okolnost má podle ministerstva na svědomí až jednu třetinu rozdílu.
• Přerušení kariéry u žen s více dětmi – Ženy, které mají tři a více dětí, obvykle na delší dobu přerušují práci, a to často nad rámec 4 let, které se do důchodu počítají jako náhradní doba. A to jim pak výrazně snižuje důchod. Těchto žen je obecně méně, takže se to do statistik příliš nepromítá, ale individuální dopad na dané ženy je podle ministerstva zásadní.

Do budoucna by se nepříznivá situace mohla částečně zlepšit, a to hlavně po srovnání důchodového věku žen a mužů na 65 letech, ke kterému dojde v roce 2037.

„Přibližně třetina rozdílné úrovně důchodů mužů a žen bude postupně eliminována probíhajícím sjednocením důchodového věku žen a mužů. Druhá (větší) část rozdílu by byla eliminována, pokud bude v budoucnu pokračovat dostatečně rychle snižování platového rozdílu mužů a žen posilováním principů rovných příležitostí a rovného odměňování za práci v oblasti trhu práce,“ uvádí analýza.

Přivýdělek na rodičovské i dřívější důchod

Vedle výše uvedených důvodů snižují důchody i další dvě okolnosti, kterým lze sice v jistém ohledu předcházet, ale v praxi se to většinou neděje.

Pokud si ženy na mateřské či rodičovské dovolené přivydělávají, hrozí jim, že budou mít ve stáří nižší důchod. Standardně se doba péče o dítě počítá jako náhradní doba. A když žena nemá příjmy, je tato doba i vyloučená a reálně nesnižuje výši budoucího důchodu. Ale v případě přivýdělku se tyto příjmy standardně započítávají do důchodu, a to bez ohledu na jeho výši. Potíž je ovšem v tom, že tyto přivýdělky jsou velmi často nízké a zbytečně snižují důchod, a to řádově o stovky až tisíce korun.

Ženy (a případně muži, pokud jsou na rodičovské oni) musí aktivně požádat Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) o to, aby upřednostnila vyloučenou dobu před započítáváním výdělků. Bohužel si toto rodiče často neuvědomují a při žádosti o důchod na to úředníci zpravidla neupozorňují, takže mnoho z nich má kvůli nevědomosti nižší důchod.

Dalším důvodem nižších penzí je skutečnost, že ženy častěji volí předčasný důchod, který je doživotně nižší. Zvláště pokud jde o ženy s více dětmi, které mohou jít do důchodu už před 60. rokem života, na ně kromě samotného krácení důchodu dopadá i nižší doba pojištění. A není výjimečné, že tyto ženy pak mívají důchody například kolem 10 000 korun. Více o krácení předčasných důchodů jsme psali v samostatném článku.

Chystaná bonifikace za děti

Situaci by měla v dohledné době alespoň částečně zlepšit novinka, která je součástí plánované důchodové reformy. Ministryně Jana Maláčová navrhuje bonifikaci péče o děti, která by měla pomoci hlavně ženám, protože právě ony se ve většině případů o děti starají na rodičovské dovolené.

Každý rodič, kdo vychovával dítě, tedy muž i žena, by dostal k důchodu navíc 500 korun, a to až do výše tří dětí. Výjimkou jsou muži před rokem 1996. Více jsme o tom psali v tomto článku.

Obecně je ale aktivní řešení nespravedlivosti nižších ženských důchodů velmi problematické. „Dlouhodobě uplatňovaná opatření řešící výše uvedený cíl přímo v důchodovém systému, která by byla navržena pouze vůči ženám, by s výraznou mírou jistoty byla následně označena jako rozporná ústavně i s právem EU garantovanou zásadou rovného zacházení a schválená opatření by byla pravděpodobně následně zrušena,“ uvedlo ministerstvo ve své analýze.