Každý čtvrtý obyvatel Česka pobírá některý z důchodů. Někteří lidé přitom dostávají hned dvě penze

Důchod v Česku pobírají lidé různého věku. Vedle seniorů může jít třeba o čtyřicetiletého člověka s dlouhodobými zdravotními problémy nebo dítě, kterému zemřel rodič. Některým lidem navíc stát vyplácí dvě penze současně. Je potřeba rozlišovat důchod starobní, invalidní nebo třeba sirotčí.

Senioři debatují ohledně statistik kolem důchodů v Česku.
i
Foto: Shutterstock
Senioři debatují ohledně statistik kolem důchodů v Česku.

V Česku pobíralo na konci loňského roku některý z důchodů přes 2,8 milionu lidí. Podle říjnového vydání časopisu Statistika & My to bylo téměř 26 procent obyvatel. Z toho plyne, že jde o zhruba každého čtvrtého v ČR.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) přitom evidovala zhruba 3,4 milionu vyplácených důchodů. Nabízí se otázka, proč je jich o tolik více než lidí, kteří je dostávají.

Senioři řeší, jak požádat o důchod.
i
Foto: Shutterstock

Statistiky hovoří jasně. Největší část tvoří starobní penze, které pobíralo asi 2,3 milionu osob. Vedle nich stát vyplácí i důchody invalidní a pozůstalostní, jmenovitě vdovské, vdovecké a sirotčí. Právě u pozůstalostních dávek vzniká rozdíl, který může při čtení statistik mást.

Jedna žena může pobírat dva důchody

Nabízí se konkrétní příklad. Ženě zemřel manžel a ona už sama pobírá starobní důchod. Pokud splní zákonné podmínky, dostane navíc vdovský. V evidenci ČSSZ pak figuruje jako jedna příjemkyně, úřad však u ní počítá dvě dávky.

Data ukazují, že takových lidí bylo ke konci roku 2025 přibližně 579 tisíc. Vdovský či vdovecký důchod pobírali současně se starobním nebo invalidním. Samostatnou pozůstalostní penzi dostávalo jen 23 tisíc lidí.

Neznamená to ovšem dvě celé penze na účtu. Při souběhu starobního a vdovského důchodu se základní výměra vyplatí pouze jednou. Z procentních výměr připadne příjemci vyšší částka celá a z nižší dostane polovinu. Žena s vlastní penzí 20 tisíc korun, jejíž zemřelý manžel pobíral 24 tisíc, by tak kupříkladu podle pravidel roku 2026 dostávala dohromady 24 775 korun.

Na druhou stranu platí, že při souběhu starobního a invalidního důchodu se vyplácí pouze vyšší z nich. Z toho plyne, že každý další nárok tak ještě neznamená další samostatnou platbu.

Senior pročítá dokumenty k důchodu.
i
Foto: Shutterstock

Důchod dostávají i děti a lidé v produktivním věku

Statistiky ukazují i další zajímavosti. Třeba invalidní důchod pobíralo koncem loňska bezmála 419 tisíc lidí. Může jít namátkou o člověka, kterému vážná nemoc nedovoluje pracovat jako dříve. Podle současné legislativy v ČR a míry poklesu pracovní schopnosti se rozlišují tři stupně invalidity.

Podle dat připadalo dalších více než 41 tisíc dávek na sirotčí důchody. Dostávají je nezaopatřené děti po zemřelém rodiči, za splnění podmínek i při dalším studiu. Za zmínku stojí také 504 tisíc vdovských a 98 tisíc vdoveckých důchodů.

Data rovněž ukazují, že mezi příjemci starobních důchodů převažují ženy. Tvoří šest z každých deseti seniorů. U pozůstalostních penzí je rozdíl ještě větší. Na jednoho vdovce připadá přibližně pět vdov. Souvisí to mimo jiné s tím, že ženy se v průměru dožívají vyššího věku.

Rozdíl je patrný i na výši penzí. Průměrný plný starobní důchod činil loni v prosinci 21 175 korun. Muži dostávali v průměru 22 459 korun, ženy 19 968 korun. Dalších 115 631 důchodů posílala ČSSZ do zahraničí. Ty se do 3,4 milionu tuzemských penzí nepočítají.

Důchody představují velkou položku ve státním rozpočtu. Na důchodové dávky v roce 2025 směřovalo 716 miliard korun, z toho plyne, že šlo o zhruba 30 procent všech státních výdajů.

Zdroje: ČSSZ

author avatar
Jiří Lacina
Ekonom a novinář, vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, působil mimo jiné v redakci iDNES.cz. Zaměřuje se především na důchodovou problematiku, osobní finance a sociální politiku. Ve svých článcích sleduje legislativní změny, důchodové reformy i ekonomické souvislosti stárnutí populace. Věnuje se výpočtům penzí, pravidlům důchodového pojištění a dopadům státních rozhodnutí na život seniorů. S využitím statistik, odborných analýz a konkrétních příkladů přibližuje čtenářům fungování důchodového systému i širší ekonomické souvislosti. Zajímá ho ale i aktuální společenské dění a praktické otázky každodenního života ve vyšším věku.

Více k tématu