Přes sto pozměňovacích návrhů a rozsáhlé obstrukce: Začíná boj o snížení valorizace důchodů

Poslanci dnes začnou projednávat novelu zákona o důchodovém pojištění, která má jednorázově omezit mimořádnou valorizaci důchodů v červnu. Očekávají se intenzivní zdržování ze strany opozice a není vyloučeno, že jednání potrvá několik dnů.

Vláda Petra Fialy již schválila návrh na snížení mimořádné valorizace, která má proběhnout v červnu. Každý důchod se má fixně zvýšit o 400 korun a procentní výměra pak o 2,3 procenta.

Nyní musí tento zákon schválit poslanci. Vláda má v Poslanecké sněmovně většinu hlasů, takže teoreticky by neměl být problém změnu odhlasovat. Opoziční hnutí ANO a SPD však ohlásila, že mají v plánu realizovat doposud největší obstrukce při jednání. To znamená, že chtějí co nejvíce zdržovat projednávání a pokud to půjde, tak schválení zabránit.

Mluvení a pozměňovací návrhy

Dá se proto očekávat, že jednání a hlasování se protáhne možná i na několik dnů a poslanci hnutí ANO již počítají s tím, že vše bude probíhat i přes noc. „Pětikoalice chce vzít totiž důchodci letos v průměru 7000 korun s dopadem na příští rok. Potřebuje však, aby zákon byl ve sbírce nejpozději 22. března 2023. Proto tady budeme nocovat. Abychom tomu zabránili,“ uvedla poslankyně Alena Schillerová ve videu, které zveřejnila na svých sociálních sítích.

Kromě toho, že se plánují dlouhé projevy, přidalo hnutí SPD také taktiku hromadného podávání pozměňovacích návrhů k zákonu. Zatím poslanci předložili více než 100 pozměňovacích návrhů, přičemž všechny jsou téměř totožné a liší se jen v detailech. Například požadují zvýšit fixní částku valorizace, takže postupně navrhují, aby se místo 400 korun zvýšila o 1460, 1461, 1462 nebo 1463 korun. O každém z více než stovky návrhů se přitom bude muset hlasovat, což si vyžádá čas.

Vláda si za návrhem plně stojí a argumentuje tím, že pokud by mimořádná valorizace proběhla podle stávajících pravidel, znamenalo by to nárůst deficitu státního rozpočtu o 34 miliard korun a v roce 2024 pak o dalších 58 miliard korun. Naproti tomu omezená valorizace si vyžádá jen 15 miliard korun.

Otázka mezigenerační solidarity

Situaci kolem mimořádné valorizace v uplynulých dnech opakovaně komentoval ministr financí Zbyněk Stanjura. Například v rozhovoru pro deník Právo konstatoval, že důvodem omezení červnové valorizace je i mezigenerační solidarita.

„Myslím, že musíme přemýšlet o mezigenerační solidaritě. A ta má fungovat všemi směry. Docela férový argument je porovnávat průměrnou výši důchodu k průměrné hrubé mzdě. To je férový ukazatel. Od roku 2006 ten poměr většinou osciloval mezi 40 až 41 procenty. My jsme jej zdědili ve výši 40,2 procenta, loni vystoupal o dvě procenta a letos, pokud bychom nezměnili zákon, by to skokově vzrostlo na 50 procent,“ řekl Zbyněk Stanjura s tím, že takové zvyšování by bylo možné při přebytku rozpočtu, ale ne v době, kdy se stát zadlužuje.

Portál České důchody oslovil ministra Stanjuru s dotazy na omezení mimořádné valorizace, na udržitelnost důchodového systému i na případné změny mechanismu valorizace do budoucna. Ministr však nereagoval.

Už dříve ministr Stanjura konstatoval, že vláda při schvalování zákona trvá na využití stavu legislativní nouze a považuje ho za oprávněný. „Stav legislativní nouze není nic, co by se nepoužívalo relativně často. Jsou přesně definované důvody, pro které se dá použít. V tomto případě to, že hrozí značné hospodářské škody,“ uvedl Stanjura.

V nedělní diskusi Otázky Václava Moravce v České televizi pak překvapivě řekl, že státní rozpočet má dostatečné rezervy, aby se do něj vešla i případná vyšší mimořádná valorizace důchodů, pokud by omezení neprošlo. „Zatím nepředpokládám, že bych přišel s aktualizací státního rozpočtu. Uvidíme, jak dopadnou jednání o valorizaci. Rozpočet je už tak objemově veliký a ty změny nejsou procentuálně tak veliké,“ uvedl Stanjura v debatě na otázku, zda by kvůli zvyšování výdajů uvažoval o zvýšení deficitu rozpočtu.

Po případném schválení v Poslanecké sněmovně poputuje návrh do Senátu a nakonec vše ještě musí podepsat prezident. Nově zvolený prezident Petr Pavel, který v té době již bude ve funkci, nyní promýšlí, zda v případě schválení zákon podepíše, nebo vetuje. Zatím vyjádřil osobní pochybnosti ohledně toho, zda je vše v pořádku z hlediska retroaktivity a legislativní nouze, ale definitivně se jako prezident chce rozhodnout 10. března. Více jsme o tom psali v tomto článku.

Foto: Poslanecká sněmovna PČR