Začalo krácení důchodů pro 200 komunistických prominentů, další osoby badatelé ověřují

Prvním dvěma stovkám osob se začal krátit důchod kvůli tomu, že působili ve vysokých funkcích komunistického režimu. Badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů již dokázali tyto osoby dohledat a ztotožnit a předali podklady úřadům, které důchod vyplácejí. U dalších přibližně 1300 lidí momentálně probíhá finální ověřování a důchod se jim může začít krátit o něco později.

Od března 2024 začala účinnost zákona, který snižuje důchod vysokým a významným představitelům komunistického režimu. Týká se to lidí, kteří v období 25. února 1948 až 17. listopadu 1989 působili ve vysokých politických funkcích (například ve vládě a ÚV KSČ) nebo měli vysoké postavení v bezpečnostních a justičních složkách, například v StB, SNB, u Pohraniční stráže nebo u generální prokuratury.

Za každý započatý rok práce v této funkci se dotčeným lidem snižuje procentní výměra důchodu o 300 korun. Není přitom podstatné, zda příslušná činnost nebo funkce byla zaměstnání, či nikoliv. Konkrétně se počítá vždy započatý cyklus 365 dnů, kdy byl daný člověk představitelem takové funkce. Takže například 370 dnů bude znamenat dva roky a tedy dvě krácení (celkem 600 korun). Výše krácení je omezena tak, aby důchod neklesl pod úroveň 18 674 korun.

Dotčených může být 1500 osob

Seznam prominentních komunistů podle zákona připravuje Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), který také vydává potvrzení pro konkrétní dohledané osoby. Na základě podkladů potom jednotlivé instituce, které vyplácejí důchody, přikročí ke krácení. Konkrétně jde o Českou správu sociálního zabezpečení, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany.

Badatelům ÚSTR se doposud podařilo dohledat přibližně 1500 osob, které odpovídají definicím zákona. Z toho 200 osob již bylo plně ztotožněno a nyní už jim začíná krácení důchodu. U zbývajících zhruba 1300 osob probíhá další ověřování a ztotožňování. Jde hlavně o dohledávání rodných čísel, protože například archivy bezpečnostních složek obvykle obsahovaly jen data narození.

„Badatelé pátrali v celé řadě archivů, nejenom v archivu bezpečnostních složek. Rozjeli se i do okresních a krajských archivů, protože zákon dopadá i na nejvyšší okresní a krajské funkcionáře. Ti v regionech vykonávali neuvěřitelnou roli a ze svých okresů si udělali svá panství, kde jejich slovo bylo mnohdy více než zákon,“ uvedl Kamil Nedvědický, náměstek ředitele ÚSTR, který měl přípravu seznamu primárně na starost. Doplnil, že širší seznam původně čítal několik tisíc osob, ale významná část z nich už dnes nežije.

Někteří lidé popírali svou totožnost

Podle Nedvědického šlo v některých případech až takřka o detektivní práci, zvláště pokud šlo o dohledávání rodných čísel, konkrétních funkcí a doby, kdy v nich lidé působili. „V několika případech se nám stalo, že prominenti se ozývali, že se jedná o někoho jiného, a popírají svou totožnost,“ uvedl s tím, že na badatele tyto případy kladou větší nároky, aby působení ve funkci detailně doložili. Popsal, že někdy badatelé pátrali i v místním stranickém tisku, ve kterém se o funkcionářích často psalo a u textů byly jejich tituly a fotografie. Právě důsledné dokládání archivních důkazů je důležité pro případ, že by se dotčené osoby chtěly o krácení důchodu soudit.

„Velmi často se objevuje typický scénář kádrového růstu. Jednalo se o člověka, který byl pět, šest nebo sedm let vedoucím tajemníkem okresního národního výboru, potom se z něj stal vedoucí tajemník krajského národního výboru a pozici vykonával pět až deset let. Vrchol kariéry bylo jmenování členem ÚV KSČ, kde setrval třeba až do listopadu 1989,“ nastínil Kamil Nedvědický. Všechny tyto doby se budou do krácení důchodu započítávat a v některých případech tak může jít klidně o dvacetiletou kariéru.

Představitelé ÚSTR také uvedli, že vysocí funkcionáři komunistického režimu se ve stáří nacházejí ve finančně výrazně lepší situaci než ti, kteří byli pronásledovaní nebo ti, kteří žili běžné životy. Prominenti se občas snaží argumentovat, že se jejich starobní důchod nijak nevymyká průměru. „Ale opomíjí to, že mají i jiné výsluhové příspěvky, které dostávají od dalších institucí, ve kterých působili,“ konstatoval náměstek Nedvědický a jako příklad uvedl výsluhy za působení v různých bezpečnostních resortech. „Celá řada lidí dělala kariéru napříč jednotlivými institucemi moci. Pobírají výsluhy Ministerstva vnitra, protože působili ve Státní bezpečnosti, nebo od Ministerstva obrany, protože působili v rámci resortu národní obrany,“ vysvětlil.

Kamil Nedvědický předpokládá, že konečný počet dotčených osob pro krácení důchodů se bude pohybovat kolem již zmíněného čísla 1500 a nepředpokládá, že by se výrazně navyšovalo. Nové osoby mohou být dohledány a zařazeny na seznam až do konce roku 2024. Pokud se to nestihne, nebude se jich krácení důchodu týkat.

Debata o rozšíření zákona

ÚSTR nyní očekává, že mezi politiky a institucemi se povede debata o tom, jestli dojde k nějaké změně zákona a případně se krácení důchodů rozšíří o další prominentní představitele režimu. Důležité bude hlavně to, zda se případné rozšíření bude řešit cestou funkcí, nebo hodností. „Také je otázka, zda se to má týkat i osob, které po roce 1989 prošly prověrkami a dlouhá léta sloužili v bezpečnostních sborech a institucích v novém režimu. Ve výsledku je to politické rozhodnutí,“ uvedl Nedvědický.

Diskuse by se mohla vést také o oblasti vězenství. Jedním ze závěrů bádání je totiž to, že se krácení důchodů vůbec nevztahuje na lidi, kteří působili ve vysokých funkcích ve Sboru nápravné výchovy, tedy v tehdejší vězeňské službě. V té době byly hodnosti ředitelů věznic nižší než v jiných bezpečnostních sborech a než je tomu dnes. Zákon přitom stanovuje, že krácení probíhá jen u hodnosti plukovníka a generála.

Foto: Profimedia (hlavní), České důchody (v textu)