Výdělky, práce a výpočty: Ředitel ČSSZ popsal typické mýty o důchodech, kterým Češi stále věří

Důchody jsou složité a pravidla pro jejich přiznávání se navíc v posledních 30 letech několikrát měnila. Část lidí má proto o důchodech zkreslené představy, občas něco špatně pochopili nebo mají v paměti něco, co už neplatí. Ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) František Boháček proto popsal nejčastější mýty o důchodech a vysvětlil, jak to ve skutečnosti je.

Mýtů a nepřesností, které se týkají starobního důchodu, je i přes jejich opakované vyvracení mnoho. Těmi nejčastějšími jsou například tyto:

1. Mýtus: I když mám málo let pojištění a nízké výdělky, musím dostat důchod alespoň ve výši životního minima

Minimální důchod a životní minimum není totéž. Minimální výše procentní výměry důchodu je stanovena zákonem o důchodovém pojištění. Činí 770 Kč. K ní náleží základní výměra důchodu, která v roce 2022 činí 3 900 Kč. Minimální výše důchodu přiznaného v roce 2022 tedy činí 4 670 Kč.

Důchod v této minimální výši může být přiznán v případech, kdy sice lidé splní podmínku potřebné doby pojištění, ale v rozhodném období nemají buď téměř žádné, nebo velmi nízké příjmy a důchod jim jednoduše řečeno „není z čeho vypočítat“.

2. Mýtus: Být před důchodem evidovaný na úřadu práce je nevýhodné

Pro nárok na důchod a jeho výši se doba evidence u úřadu práce považuje za náhradní dobu pojištění. Započítává se ale pouze v zákonem stanoveném rozsahu. Vždy se doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání započítává, je-li vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a také doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje, avšak osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné.

Doba vedení v evidenci úřadu práce, po kterou podpora není vyplácena, se započítává v rozsahu nejvýše tří let; tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Z doby získané před dosažením 55 let věku lze započítat pouze jeden rok.

3. Mýtus: Léta odpracovaná před rokem 1986 se do důchodu nepočítají

Není to tak. Je ale třeba rozlišit dva odlišné faktory – dobu pojištění a výdělky. Pro nárok na důchod a jeho výši se započítávají doby pojištění (zpravidla zaměstnání či podnikání) získané od ukončení povinné školní docházky. Na délce doby pojištění pak závisí výše procentní výměry důchodu. Ta se počítá z osobního vyměřovacího základu – zjednodušeně řečeno z průměru výdělků v tzv. rozhodném období.

Rozhodné období jsou tedy roky, za které se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu. Začíná kalendářním rokem po roce, v němž člověk dosáhl 18 let a končí rokem, který předchází roku přiznání důchodu. Do rozhodného období se podle zákona o důchodovém pojištění nezahrnují roky před rokem 1986. Výši důchodu tedy neovlivní výdělky získané před rokem 1986, doba pojištění získaná před tím rokem však ano.

4. Mýtus: Výpočet důchodu se provádí z čisté mzdy

Naopak. Pro výpočet důchodu se u zaměstnanců vychází z hrubých ročních příjmů, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) z ročního vyměřovacího základu, tj. částky, ze které bylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění. Hrubé příjmy i roční vyměřovací základy v rozhodném období, tj. od roku 1986 do kalendářního roku před přiznáním důchodu, jsou pro účely výpočtu důchodu ještě násobeny koeficienty mzdového nárůstu.

5. Mýtus: Pokud doložím svědeckým prohlášením dobu, kdy jsem pracoval „na černo“, do důchodu se mi tato činnost započítá

Ne. Pro výpočet důchodu nelze v žádném případě zohlednit práci tzv. „na černo“, protože za ni nebylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění ani veden evidenční list důchodového pojištění.

6. Mýtus: Práce na dohodu se do počtu let pro nárok na důchod počítá

Některá ano, některá ne. Je rozdíl mezi dohodou o pracovní činnosti a dohodou o provedení práce. Dohoda o pracovní činnosti zakládá účast na pojištění a do důchodu se započítává, pokud nešlo o tzv. zaměstnání malého rozsahu, tj. měsíční příjem činí alespoň 3 500 Kč.

U činnosti vykonávané na základě dohody o provedení práce zůstává limit započitatelného příjmu pro sociální i zdravotní pojištění ve výši 10 000 Kč v kalendářním měsíci, kdy lze odpracovat pro jednoho zaměstnavatele 300 hodin v jednom kalendářním roce. Zaměstnávání vykonávané na zkrácený úvazek se do počtu let pro nárok na důchod započítává, je-li z příjmu odváděno pojistné.

7. Mýtus: Pokud je starobní důchod jednou přiznán, jeho výše už se nemůže (kromě valorizace) nijak změnit

Je-li dodatečně doložena skutečnost, která nebyla při výpočtu důchodu k dispozici (např. doklad o době zaměstnání či výdělku), lze ji pro jeho výši zohlednit kdykoliv. Také výdělečná činnost po vzniku nároku na důchod, vykonávaná souběžně s jeho pobíráním, má na výši důchodu vliv. Musí však jít o činnost zakládající účast na pojištění a trvat alespoň 360 dnů.

8. Mýtus: Starobní důchod se vypočítává z výdělků za posledních deset let zaměstnání před přiznáním důchodu

To je omyl, který přetrvává z minulosti. Do roku 1995 se skutečně důchody počítaly z příjmů za posledních 10 let před nárokem na důchod. Od roku 1996 se pro výpočet důchodu zohledňují všechny příjmy od roku 1986 až do roku, který předchází roku přiznání důchodu. Lidem, kteří půjdou do důchodu letos, se důchod počítá z úhrnu všech výdělků za roky 1986 až 2021.

Foto: Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ)