Snížení mimořádné valorizace důchodů napadají hned dvě ústavní stížnosti

Hnutí ANO splnilo svůj slib a k Ústavnímu soudu podalo stížnost na zákon, který omezuje červnovou mimořádnou valorizaci důchodů. Stížnost má tři pilíře a rozhodování soudců zřejmě potrvá několik měsíců. O den dříve svou vlastní ústavní stížnost nečekaně podala také skupina senátorů.

Ústavní soud bude řešit stížnost, kterou v pátek dopoledne podalo hnutí ANO. Tato stížnost rozporuje jednorázové omezení valorizace v červnu 2023, ke kterému přikročila vláda Petra Fialy. Zvýšení důchodů mělo být původně vyšší, protože inflace je vysoká, nakonec bude činit v průměru 760 korun. Hnutí ANO toto omezení opakovaně odmítalo a kritizovalo a neúspěšně se mu snažilo zabránit v rámci legislativního procesu.

„Nejprve jsme se obrátili na pana prezidenta Pavla, snažili jsme se ho přesvědčit. A když jsme neuspěli, tak jsme zpracovali a učinili podání,“ uvedla Alena Schillerová na tiskové konferenci poté, co byla stížnost podána. Samotné podání bylo učiněno prostřednictvím advokáta Davida Rašovského. Součástí podání je návrh na zrušení části zákona, která jednorázově omezuje mimořádnou valorizaci důchodů v červnu 2023.

Podle Schillerové nebylo možné návrh uspěchat a cílem bylo, aby byl precizní. Proto hnutí ANO podle jejích slov složilo špičkový tým spolupracovníků a celou práci na stížnosti odborně zastřešil renomovaný ústavní právník Jan Kudrna. „Pod návrh své podpisy připojilo všech 71 poslanců hnutí ANO. Není to jen boj za zhruba tři miliony důchodců, který je pro nás primární. Ale já to vnímám, a tady ze mě mluví i právník, jako boj o základní principy právního státu,“ doplnila Schillerová s tím, že problém spatřuje hlavně v nepřípustné retroaktivitě zákona.

Ústavní právník Jan Kudrna uvedl, že než Ústavní soud o stížnosti rozhodne, bude to trvat několik měsíců. Nejméně dva měsíce podle něj potrvá, než soud získá všechna potřebná vyjádření od účastníků řízení, například od vlády, a teprve poté začne stížnost projednávat. Hnutí ANO sice požádalo o přednostní projednání, ale neočekává, že by o valorizaci bylo rozhodnuto ještě v průběhu května.

Tři pilíře stížnosti

Ústavní stížnost je postavena na třech pilířích. „Je to nepřípustná retroaktivita, zneužití stavu legislativní nouze a nepřípustné, zjevné a zásadní porušení procedurálních práv parlamentní menšiny při projednávání zákona,“ uvedl poslanec a předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.

Podle Vondráčka vláda zneužila při schvalování zákona stavu legislativní nouze, přestože to nebylo nezbytně nutné. Kvůli tomu pak nemohla proběhnout dostatečná diskuse poslanců nad návrhem. Proces schvalování už dříve jako sporný označil také prezident Petr Pavel a rovněž měl pochybnosti také ohledně případné retroaktivity zákona.

Spor o retroaktivitu se vede v tom smyslu, zda legitimní očekávání ohledně výše mimořádné valorizace důchodů vzniklo už na konci ledna 2023, kdy souhrnná inflace překročila hranici 5 %, nebo mělo vzniknout až později, konkrétně v okamžiku vydání příslušného nařízení o provedení valorizace, které vláda musí schválit do 50 dnů. Nařízení nakonec vydáno nebylo, protože vláda v mezidobí schválila novelu zákona, která červnovou valorizaci jednorázově omezila.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka tvrzení ohledně retroaktivity odmítá s tím, že legitimní očekávání důchodců nevzniklo. Zároveň uvedl, že jeho ministerstvo už několik týdnů připravuje argumenty, které chce za vládu k Ústavnímu soudu předložit. „Dívali jsme se i na minulé nálezy Ústavního soudu. V tomto případě si stojíme za tím, že my máme silné argumenty, že to dokážeme u Ústavního soudu obhájit. Jsme na to připraveni,“ řekl novinářům ministr Jurečka.

Nečekaná druhá stížnost

Celou situaci kolem ústavní stížnosti zkomplikovalo další podání, které o den dříve učinila skupina senátorů. O tomto podání informovala mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi s tím, že za skupinu jednal senátor Michael Canov z klubu STAN. Tato stížnost nebyla dopředu avizovaná a senátoři zatím svůj krok nijak nevysvětlili, takže není jasné, co stížnost obsahuje a co je jejím cílem. Advokátka skupiny senátorů Ingrid Galovcová na dotaz ČTK neodpověděla s vysvětlením, že nemá souhlas klientů.

V tuto chvíli není jasné, jak se Ústavní soud ke stížnostem postaví. Situace, kdy více aktérů zpochybnilo jeden zákon, už v minulosti opakovaně nastaly, bylo to například v případě církevních restitucí. Soud zpravidla jako základ vzal první doručený návrh a ostatní odmítl, přičemž z předkladatelů další stížnosti udělal účastníky řízení a naslouchal jejich argumentům.

Foto: Alena Schillerová