Příspěvek k důchodu bude solidárnější a dražší než dosavadní mimořádná valorizace

V případě, že se souhrnná měsíční inflace dostane nad 5 procent, neproběhne mimořádná valorizace důchodů, ale začne se vyplácet dočasný příspěvek, který bude růst cen kompenzovat. Tento postup bude stát více peněz, ale zároveň více pomůže lidem s podprůměrnými a nižšími důchody.

Foto: Adobe Stock
Důchodkyně počítá své peníze. (ilustrační foto)

Novela zákona o důchodovém pojištění, která začne platit od 1. října, ruší dosavadní institut mimořádných valorizací důchodů a zavádí takzvaný dočasný příspěvek či přídavek k důchodu.

Pokud by inflace dosáhla úrovně 5 procent, začne se vyplácet přídavek, který se bude skládat ze zásluhové a fixní části a bude vyplácen jako samostatná částka k důchodu, a to vždy až do konce daného roku. Přídavek bude zohledňovat inflaci z 60 procent a následně v lednu pak proběhne řádná valorizace, která již zohlední celou inflaci.

Problémem dosavadních mimořádných valorizací bylo to, že se o inflaci zvyšovala pouze procentní výměra důchodu. Díky tomu mnohem rychleji rostly vyšší důchody a opakovanými valorizacemi pak tento efekt dále zesiloval. Rozdíly mezi vysokými a nízkými důchody se tak neustále zvětšovaly. Nový systém přídavku bude v tomto ohledu mnohem solidárnější, protože obsahuje i fixní částku.

Jeho nevýhodou je, že vyjde státní rozpočet na více peněz, což kritizuje prezident Petr Pavel. „Novela upravuje mimořádné valorizace důchodů způsobem, který by v případě dalšího inflačního výkyvu vedl k fiskálně nákladnějšímu řešení, než je dnešní a přitom nevyhovující režim, což vyplývá i ze samotné důvodové zprávy. Paradoxně to vede ke konfliktu se základním cílem vlády, tj. dosažení pokroku na poli fiskální konsolidace,“ vysvětlil prezident Pavel při podpisu novely.

Miliardy korun navíc

Rozdíl mezi původním a novým mechanismem nelze obecně vyčíslit, protože vše se odvíjí podle výše inflace v dané chvíli. Důvodová zpráva k návrhu nicméně obsahuje hypotetický příklad, který vyčísluje rozdíl pro případ, že by souhrn meziměsíční inflace dosáhl úrovně 5 procent v lednu 2024. Při využití nového přídavku k důchodu by se v prvním roce nejprve ušetřily 4 miliardy korun, ale následně by to v každém dalším roce znamenalo vyšší výdaje o 7 miliard korun.

Tato skutečnost byla záměrná a Ministerstvo práce a sociálních věcí s ní počítalo. A odmítlo některá tvrzení, že by mělo jít o chybu. „V zákoně není chyba. Toto jsme velmi podrobně diskutovali, je to popsáno i v důvodové zprávě. My tím napravujeme neférovost, která je v sociálně vypjatém období růstu cen velmi podstatná, abychom nepřidávali lidem s nadprůměrnými a vysokými důchody na úkor lidí, kteří mají podprůměrné a nízké důchody. Toto je promyšlená věc, která tam je naprosto správně,“ uvedl ministr Marian Jurečka v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce. Jurečka zároveň odmítl, že by se tento systém měl v budoucnu měnit.

Vyšší náklady na případnou mimořádnou valorizaci byly jedním ze zásadních důvodů, proč prezident Petr Pavel zvažoval, že by důchodovou novelu vetoval. V rozhovoru pro Právo to uvedl Tomáš Lebeda, který v prezidentově týmu na Pražském hradě působí jako ředitel odboru vnitřní politiky.

„Když se schvalovala nižší valorizace penzí a na prezidenta byl v březnu vyvíjen obrovský tlak, aby zákon podepsal, tak tehdy zdůvodnění vlády bylo, že systém valorizací přinese vážné škody státnímu rozpočtu. A nyní přichází vláda se systémem, který je ještě dražší,“ uvedl Tomáš Lebeda v rozhovoru.

Kalkulačka doplatku valorizace v lednu 2024: Spočítejte si vaši částku

Škody jen výjimečně

Ministr Marian Jurečka se před dvěma týdny setkal s prezidentem Petrem Pavlem a hovořili spolu o této důchodové novele. Ministr při schůzce vysvětloval argumenty, proč měl prezident zákon podepsat. A prezident Pavel tak nakonec i přes zmíněné výhrady učinil.

„Pro veto se nakonec nerozhodl hlavně proto, že nový způsob valorizace by škody způsobil jen ve výjimečných, excesivních situacích s vysokými inflačními skoky. A to je v nejbližší době málo pravděpodobné. Pan Jurečka připustil, že v takovém případě by vláda přistoupila k další legislativní změně. To mi ovšem nepřipadá jako správné řešení, pravidla by měla být dlouhodobá a transparentní,“ konstatoval ředitel Tomáš Lebeda.

Foto: Adobe Stock

Více k tématu