Politici hnutí ANO vyvolávají nejistotu ohledně důchodového věku

Lidé se začínají ztrácet v komentářích hlavních představitelů hnutí ANO k problematice důchodového věku. Zatímco Alena Schillerová možnost zvyšování nad hranici 65 let opatrně připouští, Andrej Babiš to zcela odmítá. Rozpory jsou také v interpretaci toho, co zaznělo na společné schůzce s prezidentem Petrem Pavlem.

Nejednoznačná vyjádření, změny postojů a odlišná stanoviska předsedy a místopředsedkyně. Tak se dá stručně shrnout vývoj názorů hnutí ANO na důchodový věk v posledních dnech. Běžní lidé se začínají ztrácet v tom, co od hlavního opozičního hnutí očekávat, a nejasný postoj komplikuje také společné hledání kompromisu s vládou.

Situace začala být nepřehledná poté, co předseda Andrej Babiš zveřejnil na Facebooku vyjádření, ve kterém zpochybnil jeden ze závěrů společné schůzky zástupců hnutí ANO, ministra Mariana Jurečky a prezidenta Petra Pavla. Prezident po skončení schůzky konstatoval, že došlo ke shodě na tom, že se důchodový věk bude zvyšovat nad hranici 65 let, pouze se bude hledat mechanismus, jak se to provede.

Babiš ve svém komentáři jednoznačně odmítl jakékoliv zvyšování důchodového věku a nepřipustil žádný prostor pro jednání. „Píšete mi a ptáte se, jestli je pravda, že hnutí ANO souhlasí s navýšením věku odchodu do důchodu. A já říkám, že to není pravda. Je to lež,“ uvedl Babiš s tím, že hnutí neplánuje zvyšování důchodového věku ani do budoucna. Konstatoval také, že na jednání s prezidentem k žádné shodě v této věci nedošlo a že šlo zřejmě o nedorozumění.

Odlišný názor Schillerové a Babiše

Toto vyjádření, které Babiš zároveň označil za postoj celého hnutí ANO, je do značné míry rozdílné od toho, co v posledních dnech říkala místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová, která zároveň vystupuje jako stínová ministryně financí. Na rozdíl od Babiše připouští, že by se důchodový věk mohl zvýšit, pokud to vyplyne z analytické zprávy o stavu důchodového systému, a také pokud budou splněny další podmínky hnutí ANO.

Schillerová na tiskové konferenci po skončení společné schůzky s prezidentem řekla: „Bavili jsme se o přístupu a způsobu, jakým to nastavit. To znamená, zda tam nastavit strop, což by byla spíše pro nás cesta, zda tam zachovat pětiletý interval, nebo tam nechat tu automatiku, kterou navrhuje ministr práce a sociálních věcí Jurečka. Ta debata musí být svázána s debatou o náročných profesích, to nejde oddělit, jsou to spojené nádoby.“

Svůj postoj následně upřesnila například v několika rozhovorech, kdy uvedla, že zvýšení důchodového věku by hnutí ANO mohlo podpořit, pokud to ukáže analýza ministerstva. „Pokud tomu budou odpovídat tvrdá data a analýza, kterou si dělá MPSV každých 5 let, tak ano. A s pečlivým zvážením profesí,“ uvedla Schillerová v rozhovoru pro Blesk.cz na dotaz, zda zvýšit důchodový věk. V podstatě totéž řekla také v rozhovoru pro portál Novinky.cz.

Nejasné signály a nejistota

Hnutí ANO v tomto ohledu bohužel vysílá nesrozumitelné signály. Dva hlavní představitelé, kteří spolu navíc úzce spolupracují, komentují otázku důchodového věku odlišně, což následně vyvolává nejistotu u běžných lidí.

Nový mechanismus zvyšování důchodového věku, který v rámci důchodové reformy navrhuje vláda, by měl začít platit už od ledna 2025. Bylo by proto dobré, kdyby hnutí ANO přesněji řeklo, za jakých podmínek ho plánuje podpořit, případně jaké by v tomto ohledu požadovalo změny.

Konkrétní závěry budou pravděpodobně zveřejněny po další společné schůzce s prezidentem, která proběhne 22. dubna. Do té doby již také Ministerstvo práce a sociálních věcí předloží pracovní verzi své analytické zprávy o stavu důchodového systému a hnutí ANO bude mít k dispozici data, která požaduje.

Foto: České důchody/David Budai