Důchodová zpráva, o které mluví hnutí ANO i prezident: Co je zač a proč je důležitá
Alena Schillerová z hnutí ANO pravidelně zmiňuje, že před dalším rozhodováním o důchodové reformě je nutné počkat na analytickou zprávu, kterou každých pět let vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí. Její důležitost zdůraznil také prezident Petr Pavel a nepřímo tak naznačil, že by její příprava měla být urychlena. Co zpráva obsahuje a proč vzniká? Vše vysvětluje následující článek.
Foto: České důchody
V posledních týdnech politici pravidelně zmiňují zprávu či analýzu o stavu důchodového systému. Naposledy její důležitost v rozhovoru pro Novinky.cz zdůraznila Alena Schillerová, místopředsedkyně hnutí ANO, když byla dotázána, zda hnutí podpoří zvyšování důchodového věku nad hranici 65 let.
„Co se týče prodloužení odchodu věku do důchodu, je nezbytné, aby nám byla předložena analýza o stavu důchodového systému a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci země a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. To je analýza, kterou ministerstvo práce a sociálních věcí pravidelně jednou za pět let zpracovává a kterou schvaluje vláda,“ uvedla Alena Schillerová. Podobně se vyjádřila opakovaně v různých rozhovorech.
Zprávu zmínil také prezident Petr Pavel, a to po společném jednání o důchodové reformě se zástupci hnutí ANO a ministrem Marianem Jurečkou. Uvedl, že tento dokument bude důležitý pro další společné jednání, které je plánováno už na 22. dubna. I kvůli tomu ministerstvo dodá už do poloviny dubna pracovní verzi této zprávy i s konkrétními čísly a očekávanými závěry.
Podklad pro rozhodování vlády
O jakou zprávu jde a proč vůbec vzniká? Její oficiální název zní Zpráva o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. A její původ je nutné hledat v době vlády Bohuslava Sobotky, ve které byli politici ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL.
Tehdejší vláda schválila zastropování důchodového věku na 65 let (předtím byl růst věku v podstatě neomezený). Zároveň ale v zákoně zavedla povinnost, aby Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) každých 5 let připravilo zmiňovanou zprávu.
Jejím cílem je posoudit předpokládaný demografický a ekonomický vývoj Česka a vyhodnotit, jak by v návaznosti na to měl být stanovený důchodový věk. Výchozím parametrem je přitom stav, podle kterého by lidé měli v důchodu trávit v průměru čtvrtinu života, tedy 25 %. Zákon dále stanovuje, že když zpráva zjistí, že by délka důchodu u některých ročníků klesala pod 24 % nebo naopak stoupala nad 26 %, bude obsahovat i návrh, jak by se podle toho měl upravit důchodový věk. Vláda vždy následně tuto zprávu MPSV projednává a rozhoduje, zda důchodový věk změní, nebo ponechá.
První zpráva v roce 2019
Poprvé vyšla tato zpráva v roce 2019 a konstatovala, že pokud nedojde ke změně v demografickém vývoji, „bude pro zachování stability důchodového pojištění potřebné buď po roce 2035 přistoupit k úpravě důchodového věku, nebo zajistit nad rámec pojistného dodatečné významné příjmy pro financování důchodových nároků“. To znamená, že důchodový věk by se pro ročníky 1970 a mladší měl postupně zvyšovat nad 65 let.
Dále uvedla, že aby očekávaná délka v důchodu trvala pro všechny čtvrtinu života, bylo by potřeba udělat následující korekci:
- Zpomalit růst důchodového věku tak, aby hranice 65 let bylo dosaženo až v roce 2034, nikoliv v roce 2030, jak je nyní stanoveno. To by například znamenalo, že lidem narozeným v roce 1965, kteří mají dnes důchodový věk 65 let, by se snížil na 64 let a 8 měsíců.
- Od roku 2031, tedy od ročníku 1966, by se pak důchodový věk zvyšoval tempem o 1 rok každých 10 let.
Zpráva zároveň konstatovala, že není nutné na demografický vývoj reagovat hned, a to hlavně kvůli nejistému vývoji pracovního trhu kvůli robotizaci a digitalizaci. Doporučila, že je možné případnou revizi dělat až v roce 2024 a cílit ji na ročníky 1970 a mladší.
Vláda Andreje Babiše, která tehdy byla u moci a zprávu projednala, se tohoto doporučení v podstatě držela a důchodový věk nijak nezměnila.
Demografická prognóza
Další zpráva o stavu důchodového systému musí být podle zákona připravena do konce června 2024 a ministerstvo ji už má rozpracovanou. V současné době se dá očekávat, že doporučení budou podobná a navíc zpřesněná dalšími demografickými prognózami (a to včetně krátkodobého poklesu očekávané délky dožití v době pandemie koronaviru). Zpráva tedy s velkou pravděpodobností doporučí další zvyšování důchodového věku nad hranici 65 let u lidí narozených po roce 1970.
Lze to usuzovat z toho, že ministerská zpráva čerpá primárně z demografické prognózy, kterou vždy do konce předchozího roku vydává Český statistický úřad (ČSÚ), což také stanovuje zákon. Aktuální zpráva tedy bude vycházet z prognózy, která byla publikována v prosinci 2023 pod názvem Zpráva o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v české republice 2023–2100.
Tato prognóza ČSÚ dospěla k závěru, že očekávaná délka dožití se pravděpodobně bude i nadále zvyšovat, a to až do konce 21. století. Očekává se, že dojde k poklesu úmrtnosti seniorů a naděje dožití se bude prodlužovat i u lidí ve vysokém věku. Pokud se tedy důchodový věk nezmění a zůstane na 65 letech, budou lidé v průměru trávit v důchodu delší dobu, než je požadovaná čtvrtina života.
„Jestliže osobám ročníku narození 1970 zbývá dle střední varianty projekce ČSÚ při dosažení věku 65 let ještě 25,2 % života (za předpokladu dožití se důchodového věku), u osob mladších generací se očekává zbývající délka života ve věku 65 let stále vyšší. Pro poslední uvažovanou generaci 1999 představuje dle projekce zbývající délka života při dosažení 65 let již 28,0 % života,“ uvádí prognóza ČSÚ.
Foto: České důchody/David Budai
