Penzijní fondy si stěžují, že přijdou o peníze z poplatků: Schillerová jejich nářky rovnou smetla ze stolu
Vláda zkraje týdne odsouhlasila změny ve třetím důchodovém pilíři. Kroky k zatraktivnění soukromého penzijního spoření kvituje dokonce opozice a dílčí záležitosti chválí také samotné penzijní společnosti. Jenže ty zároveň bijí na poplach. Velmi dobrá reforma se k lidem nedostane, protože fondy přijdou o peníze na pokrytí základních výdajů, vzkázal prezident Asociace penzijních společností ČR (ASP) Radek Moc. Ministryně financí Alena Schillerová jeho námitky nekompromisně smetla.
Sledovat v Google Zprávách
Schválená novinka vešla ve známost také jako „Nové penzijko“. Pokud projde celým legislativním procesem, přinese patrně od příštího roku skutečnou revoluci v soukromém spoření v rámci třetího důchodového pilíře.
Spočívá hned v několika stěžejních změnách. Jednou z nich jsou výhody pro mladé střadatele – u dětí se má minimální vklad pro získání státního příspěvku snížit z 500 korun na 100 korun měsíčně. Všem účastníkům do 30 let věku se navíc zdvojnásobí výše státních příspěvků ze současných 20 procent na 40 procent a také má být možné do 36. narozenin jednou a jednorázově vybrat třetinu vlastních úspor, aniž by přišli o státní příspěvky.
Další klíčovou změnou je přechod na dynamickou investiční strategii, kdy do padesáti let věku klienta bude minimálně 80 procent jeho vkladu investováno do akcií, u kterých se obvykle očekává vyšší výnosnost. Později se budou investice přesouvat do konzervativnějších nástrojů.
Třetí zásadní novinou je nový systém poplatků za penzijní účty. U všech fondů s výjimkou alternativního se zruší výkonnostní poplatek. Poplatek za správu bude nastavený jednotně na 0,5 procenta.
Penzijní společnosti: Nebude na nové klienty
A právě to dráždí penzijní společnosti. „Vláda posílá do sněmovny velmi dobrou reformu, která se k lidem ale bohužel nedostane,“ reagoval na výsledek pondělního rokování ve Strakově akademii prezident ASP Radek Moc.
„Vláda ve své reformě zásadně snižuje příjmy penzijním společnostem. Ty tak nebudou stačit ani na pokrytí základních nákladů a už vůbec nebudou umožňovat rozvoj produktu. Jednoduše řečeno: každý nový klient by pro penzijní společnosti při navrhovaném poplatkovém stropu generoval ztrátu,“ uvedl ve svém prohlášení.
Doplnil, že pokud při následném projednávání v Poslanecké sněmovně nedojde k revizi v poplatkové oblasti, spadnou všechny pozitivní úpravy, které podle něj reforma obsahuje, pod stůl. Podle něj nezbyde na rekrutování nových klientů, a tak změny přijdou vniveč. „Místo nárůstu účastníků ve třetím pilíři tak budeme sledovat jejich úbytek,“ uzavřel.
Schillerová: Penzijní společnosti ještě budou rády
Ministryně financí Alena Schillerová však jeho námitky na tiskové konferenci důrazně odmítla: „Nerozumím argumentu, že by snížením poplatků mělo ubýt klientů. Já si myslím, že penzijní společnosti se doteď měly velmi dobře, v připomínkovém řízení byla oslovena i Česká národní banka, která, a dnes to potvrdil i zástupce na vládě, že nehrozí žádná destabilizace penzijních společností. Já myslím, že i oni musí provést restrukturalizace a úspory, to je na nich. Ale my chceme, aby co nejvíce peněz zůstávalo lidem,“ prohlásila Schillerová.
Podle ní právě navrhované kroky směřují k přilákání nových klientů. „Ve finále penzijní společnosti budou za nové klienty rády. Takže přijdou sice o značnou část poplatků, které si vlastně ulouply z těch peněz, které si klienti spořili. Ale ohrožení nejsou, destabilizace nehrozí, potvrdila to i Česká národní banka,“ zopakovala.
Návrh se přitom dočkal kladné reakce i z opozice. Například bývalý ministr práce a sociálních věcí a předseda lidoveckých poslanců Marian Jurečka ho nedávno v rozhovoru pro České důchody označil za dobrou změnu.
