Vláda udeřila na penzijní fondy. Zavádí nižší poplatky, vyšší příspěvky a slibuje milion navíc
Předseda vlády Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová ve středu představili své „nové penzijko“. Pomocí nižších poplatků a výhod pro mladé chtějí přilákat více lidí do třetího důchodového pilíře. Slibují jim, že si za 35 let naspoří až o milion korun navíc.
„Přicházíme s největšími změnami v oblasti důchodů, které přinesou lidem stovky tisíc korun navíc,“ informoval na tiskové konferenci na ministerstvu financí Andrej Babiš. „A představte si, že to není na úkor státního rozpočtu, ale na úkor těch, kteří tady na střadatelích neúměrně vydělávali a vydělávají, a to jsou bankovní domy,“ rýpnul si. Penzijní společnosti podle něj lidem při dlouhodobém spoření ukousnou na poplatcích více než polovinu úspor.
Soukromé spoření na penzi v rámci třetího pilíře, tedy s příspěvkem státu, se v posledních letech netěší přílišné popularitě. Zejména kvůli přísným podmínkám a nepříliš atraktivním výnosům je využívá stále méně lidí. Vláda to chce zvrátit.
„Díky lepšímu penzijku si průměrný občan České republiky úspory na důchod zvýší o celý milion korun a místo současných 600 tisíc korun bude mít za 35 let naspořeno 1 640 000 korun, očištěno o inflaci,“ slíbil Babiš na tiskové konferenci stávajícím asi čtyřem milionům klientů i potenciálním novým zájemcům.
Výhody pro mladé
Ministryně financí představila konkrétní kroky, které mají přilákat lidi do třetího pilíře. Oslovit chce hlavně mladé lidi do 30 let, z nichž zatím jen 430 tisíc spoří tímto způsobem.
U dětí se má minimální vklad pro získání státního příspěvku snížit z 500 korun na 100 korun měsíčně. Všem účastníkům do 30 let věku se navíc zdvojnásobí výše státních příspěvků ze současných 20 procent na 40 procent. K měsíční uložené stokoruně tak děti dostanou od státu 40 korun, při maximálním vkladu 1700 korun to bude 680 korun.
Další novinkou je, že si tito lidé budou moci až do svých 36. narozenin jednou a jednorázově vybrat třetinu vlastních úspor z penzijního spoření, aniž by museli dokládat konkrétní účel a aniž by přišli o státní příspěvky. Jedinou podmínkou je, že musí spořit alespoň deset let.
Podle Schillerové tyto kroky zatíží státní rozpočet asi 1,2 miliardou korun navíc za předpokladu, že by třetí pilíř využili všichni potenciální účastníci.

Výnosnější spoření a nižší poplatky
Spoření se nově bude řídit takzvanou strategií životního cyklu. Do padesáti let věku klienta bude minimálně 80 procent jeho vkladu investováno dynamicky, tedy do akcií, u kterých se obvykle očekává vyšší výnosnost. Později se budou investice přesouvat do konzervativnějších nástrojů. Bude také možnost vkládat peníze do alternativního fondu, jenž investuje do produktů s potenciálem vyšších výnosů v dlouhodobějším horizontu, jako jsou nemovitosti, infrastruktura či startupy.
Vláda chce rovněž do deseti let „vypnout“ stávající transformované fondy, které jsou konzervativní a zbývá v nich 1,7 milionu klientů. Ti budou následně převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.
Ruší se výkonnostní poplatek
Zavede také nový systém poplatků za penzijní účty. U všech fondů s výjimkou alternativního se zruší výkonnostní poplatek. Poplatek za správu bude nastavený jednotně na 0,5 procenta.
Za současných podmínek podle Schillerové klient, jenž ve svém dynamickém fondu dosáhne za rok zhodnocení ve výši deset tisíc korun, zaplatí za správu tisíc korun a za zhodnocení dalších 1500 korun. „Celkem tedy 2500 korun. Díky lepšímu penzijku zaplatí pouze 500 korun jako půlprocentní poplatek za správu a nic víc,“ uvedla.
Aktuálně podle ministryně klient penzijních společností zaplatí po 35 letech 56 procent úspor. Ve vládou navrženém systému to má být 16 procent. Slibují také, že když se klient po dosažení cílového věku rozhodne pobírat pravidelnou rentu po dobu 20 let, zvýší se mu o trojnásobek. „Zatímco při dnešních podmínkách klient dosáhne po 25 letech spoření na rentu ve výši 2 696 korun, díky lepšímu penzijku se renta zvýší na 8 667 korun, tedy trojnásobek,“ vypočetla Schillerová.
Její resort má ve čtvrtek vložit příslušný zákon do připomínkového řízení a vláda by ho měla projednat do konce června.
Sledovat v Google Zprávách