Nečekané snížení valorizace důchodů: Silné emoce trvají, velká náhrada je spíše sen

Část důchodců prožívá určité zklamání, protože od nově vznikající vlády čekali dorovnání snížené mimořádné valorizace z června 2023. Jenže hnutí ANO, které bude mít ve vládě rozhodující vliv, nic takového neslíbilo. A přestože jsem nečekané snížení valorizace kritizoval, souhlasím s Alenou Schillerovou, že případné zpětné doplacení peněz není moc reálné. Je to spíše takové přání z říše snů.

KOMENTÁŘ – Psal se únor 2023 a důchodci netrpělivě čekali, až Český statistický úřad zveřejní údaje o inflaci za leden. Inflace tehdy byla na vrcholu a bylo téměř jisté, že souhrn za poslední měsíce opět překročí hranici 5 % a proběhne už třetí mimořádná valorizace. Předchozí dvě mimořádné valorizace proběhly v červnu a v září 2022.

Důchodci neměli důvod k obavám nebo nejistotě, protože premiér Petr Fiala i další představitelé jeho vlády říkali, že do mechanismu valorizací neplánují zasahovat. Ještě na začátku února od vlády zaznívalo, že i další očekávaná mimořádná valorizace proběhne podle zákona, tedy že se procentní výměry důchodů zvýší o celou míru inflace.

Jenže pak se situace začala nečekaně komplikovat. Statistici zveřejnili rekordní meziměsíční inflaci v hodnotě 6 %, což v součtu s předchozími měsíci znamenalo průměrnou mimořádnou valorizaci kolem 1 770 Kč. Mělo jít o historicky nejvyšší valorizaci důchodů.

Nečekané a velmi rychlé snížení valorizace

Jenže vláda začala okamžitě pracovat na omezení této valorizace. Už během několika dnů byl předložen návrh zákona, podle kterého by se měla valorizace jednorázově snížit.

Změnil se i mechanismus této valorizace, protože najednou zahrnovala nejen zvýšení procentní výměry, ale také fixní navýšení u základní výměry, která je stejná pro všechny. U průměrného důchodu činilo finální zvýšení přibližně 750 Kč, což je asi o 1 000 Kč méně, než předpokládal původní zákon. Část inflace, která se při této valorizaci nepoužila, navíc již nebyla v budoucnu zohledněna.

V následujících týdnech probíhala politická bitva mezi vládou a opozicí a důchodci mohli při jednání v Poslanecké sněmovně sledovat vypjaté emoce, nekonečné projevy i obstrukce. Paralelně s tím probíhala odborná diskuse o tom, jestli je takové snížení vůbec právně v pořádku a jestli nejde o porušení ústavně garantovaného legitimního očekávání.

Všechno bylo nakonec schváleno a důchodci se museli smířit s tím, že zvýšení důchodů bude nižší. Do debaty vstoupil dokonce i tehdy nově zvolený prezident Petr Pavel, který zákon o snížení valorizace řešil jako jeden z prvních úkolů. Vyjádřil velké pochybnosti, ale nakonec zákon podepsal s tím, že by ho měl posoudit Ústavní soud.

Poslanci hnutí ANO pak podali ústavní stížnost, ale ta byla v lednu 2024 zamítnuta jako neoprávněná. Soudci konstatovali, že sice došlo k narušení legitimního očekávání důchodců, ale bylo to narušení jen krátké a méně významné, takže vláda svým zákonem nevybočila z ústavních mantinelů.

U části důchodců zůstal pocit nespravedlnosti

Pachuť určité nespravedlnosti ovšem i přes verdikt Ústavního soudu u mnoha důchodců zůstala. Posilovala ji také prohlášení politiků hnutí ANO, kteří snížení valorizace opakovaně hlasitě kritizovali a aktivně na toto téma vystupovali v médiích i na sociálních sítích.

Nutno podotknout, že nešlo jen o pouhou nekonstruktivní kritiku. Už při projednávání poslanci ANO zmiňovali, že kdyby mimořádná valorizace proběhla v plné výši podle původních pravidel, byli by ochotni podpořit následné výraznější snížení další valorizace. Problém byl podle nich hlavně v tom, že snížení valorizace je rychlé, nečekané a právně sporné, což ostatně tvrdil i prezident.

Podstatné je, že s postupem času a blížícími se volbami se rétorika hnutí ANO zostřovala a padala slova o „okradení důchodců“ nebo „podvodu“. Důchodci mohli získat dojem, že vláda Petra Fialy porušila pravidla a nepříznivou finanční situaci státu si neoprávněně hojila právě na nich.

Část důchodců začala mít dojem, že pokud by se hnutí ANO vrátilo do vlády, mohli by získat přinejmenším část valorizace zpátky. Nepochybně v tomto ohledu sehrál roli i slogan „vrátíme vám, co vám Fialova vláda vzala“, který byl využíván například v krajských volbách v roce 2024, nebo opakovaná prohlášení Andreje Babiše o tom, že důchodci žijí v chudobě. A před volbami do Poslanecké sněmovny hnutí ANO zase slíbilo návrat ke spravedlivým valorizacím důchodů, což také mohlo některé důchodce zmást.

V uplynulých měsících jsem to u mnoha důchodců vnímal. Kdykoliv jsem psal článek o změnách důchodů nebo valorizacích, napsalo mi mnoho lidí, že čekají kompenzaci nebo dokonce zpětné doplacení valorizace. Podobné komentáře se dodnes objevují také v diskusích nebo na sociálních sítích.

Náprava snížení valorizace se nechystá

Ve skutečnosti se ale žádné zpětné vrácení peněz důchodcům nechystá. Zcela jasně to řekla i Alena Schillerová, která pravděpodobně v nové vládě zasedne jako ministryně financí: „Máme spočítáno, že senior s důchodem 20 tisíc tímto krokem k dnešnímu dni přišel o neuvěřitelných 30 tisíc korun. Takto léta nakumulované ztráty nemůžete nikdy jednorázově napravit, protože jeden státní rozpočet by takovou tíhu neunesl. Máme ale pro seniory připravený návrat k původnímu valorizačnímu vzorci, a navíc věkem podmíněné valorizace, takže velká část si skutečně výrazně polepší.“

Důchodci, kteří doufali v nějakou nápravu nebo dodatečné zvýšení důchodů, jsou momentálně zklamaní. Nová vláda sice plánuje rychle prosadit některé změny důchodů, ale do mimořádné valorizace už zasahovat nehodlá. A návrat k původnímu mechanismu u řádné valorizace, kdy se započítá polovina růstu reálných mezd místo stávající třetiny, se zase v nejbližších letech neprojeví, což potvrdil i Karel Havlíček, který bude také ve vládě.

Myslím si však, že případné zklamání některých důchodců není moc oprávněné. Hnutí ANO před říjnovými volbami žádnou zpětnou kompenzaci valorizace neslibovalo. A pokud ji někdo očekával, zřejmě stavěl hlavně na svém nepodloženém pocitu, nikoliv však na předvolebním programu.

Případné zpětné vrácení valorizace by totiž bylo nejen finančně velmi nákladné, ale z právního hlediska zřejmě i neproveditelné. Ústavní soud totiž jasně konstatoval, že zákon snižující valorizaci byl z hlediska Ústavy v pořádku, a to jak obsahově, tak i z hlediska jeho schvalování. Soudci totiž jasně řekli, že ani schválení zákona ve stavu legislativní nouze není problém. Jakákoliv snaha měnit nebo doplácet valorizaci za uplynulé měsíce či roky je tedy spíše mimo realitu.

Jednorázový bonus nebo fixní zvýšení

Rozhodně ale nevylučuji, že nová vláda nakonec opravdu k jistému zvýšení důchodů nebo ocenění důchodců přistoupí. Nebude to ovšem prezentováno jako „vratka“ nebo „kompenzace“ za mimořádnou valorizaci, ale spíše jako pomoc při zdražování. Andrej Babiš opakovaně zmiňuje, že ekonomická situace důchodců není dobrá, a právě důchodci tvoří významnou voličskou skupinu hnutí ANO.

Bylo by jistě riskantní, kdyby nová vláda nedala jednoznačně najevo, že si důchodců váží a chce jim zlepšit životní úroveň. Nehledě na to, že už v roce 2026 nás čekají volby do zastupitelstev obcí. A v roce 2028 budou dokonce troje volby – prezident, Senát a kraje.

Je tedy klidně možné, že důchodci dostanou jednorázový finanční příspěvek, podobně jako bylo rouškovné v roce 2020, případně že dojde k jednorázovému navýšení řádné valorizace. K tomu ostatně vláda Andreje Babiše v minulosti už dvakrát přistoupila, v lednu 2020 se důchody fixně zvýšily o 151 Kč a v roce 2022 pak o 300 Kč.

Hnutí SPD už navíc začíná hovořit o zvýšení důchodů. Využít by se mělo přebytkové hospodaření důchodového systému, které se v roce 2026 očekává. „To, že důchody nebyly valorizovány naplno v době velké inflace, znamenalo šetření. A teď je otázkou, jestli by oněch deset miliard nemělo být mezi důchodci,“ uvedl poslanec Radim Fiala z SPD. Jasno do celé situace by mohly přinést už první měsíce příštího roku, kdy bude nová vláda jmenovaná.