Chudých důchodců je více, než si politici připouští. Na průměrnou penzi nedosáhne milion z nich
Důchody sice rychle rostou a mezinárodní statistiky ukazují, že velmi chudých je jen málo českých seniorů, realita je ale trochu jiná. Milion lidí nedosáhne na průměrný důchod a 120 tisíc jich dokonce bere méně než 10 000 korun.
Evropské statistiky srovnávající životní úroveň důchodců v jednotlivých zemích vycházejí pro české seniory na první pohled docela pozitivně. Například renomovaný průzkum Eurostat, který provádí Evropská unie, dlouhodobě ukazuje, že chudobou je v Česku ohrožen jen každý 10. senior, zatímco průměrně v Evropě je to každý 7. senior.
Podle čísel jsou na tom tuzemští senioři dokonce lépe než jejich protějšci v tradičně vyspělejších zemích jako je Německo, Rakousko, Velká Británie nebo Švédsko a Finsko.
Jak ale upozorňuje sociolog Daniel Prokop, tato čísla jsou velmi zjednodušující a realitu běžného seniora tolik neodrážejí. „Tuto informaci slyšíme co půl roku. A často na ni navazují další analýzy o tom, že čeští důchodci jsou výrazně méně chudí než třeba ti švýcarští. Zcestovalému člověku to intuitivně nesedí. Vidí, že jsme zhruba na úrovni nejrozvinutějších států postkomunistického světa a těch chudších ze Západu. A má pravdu. Statistika je tu zavádějící,“ píše ve své publikaci Slepé skvrny.
Chudý Němec žije jako průměrný Čech
Kde je problém? Podle Prokopa považuje Eurostat za příjmově chudé lidi žijící v domácnostech s příjmem do 60 procent národního mediánu, přičemž v Česku je tato hranice okolo 11 000 korun u samostatně žijícího člověka. „To je dost ostrá hranice, vyšších je většina individuálních důchodů,“ konstatuje sociolog a dodává, že po zohlednění rozdílu v cenách je ovšem tato hranice reálně dvakrát nižší než v západním světě. „Příjmově chudý Němec, Nizozemec a Švéd je tedy životní úrovní podobný středně příjmovému Čechovi,“ dodává.
Jinými slovy, tabulkově jsou na tom sice čeští senioři docela dobře, ale reálně se pohybují jen mírně nad statistickou hranicí chudoby. A při srovnání s německými seniory si mohou dovolit koupit výrazně méně věcí, statistika ale bohužel s přepočtem cen nepracuje. Nelze také srovnávat české a západní důchodce, protože ti čeští mají většinou pravidelný příjem pouze z důchodového systému a nic navíc, západní mívají naspořené a nainvestované vysoké částky, které se ale nikde nezohledňují.
Potíž je navíc v tom, že do statistiky jsou zahrnuty příjmy před exekucí důchodu. V Česku je přitom momentálně 44 000 důchodců s exekuční srážkou, která je v průměru 2449 korun. A tato čísla se do tabulek nepromítají. „Kdyby byl ukazatel příjmové chudoby počítán realisticky z příjmu po exekučních srážkách, chudých by hned bylo dvanáct až třináct procent,“ upozorňuje Daniel Prokop.
Na hranici chudoby je 262 tisíc seniorů
O tom, že je hranice mezi statistickou chudobou a dobrou životní úrovní docela zrádná, svědčí i samotná výše starobních důchodů. Podle posledních oficiálních čísel z roku 2020 pobírá důchod ve výši 10 až 12 tisíc korun, tedy kolem hranice příjmové chudoby, celkem 262 tisíc seniorů, což je přibližně desetina všech starobních důchodců. O tom, zda je senior zařazen do kategorie „chudý“, tak rozhodují často i nízké stokoruny.
Matoucí je i průměrný důchod v Česku, který politici velmi často zmiňují. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení z března 2021 činí průměr 15 351 korun. Reálně ale na tuto částku nedosáhne více než milion seniorů, kteří pobírají důchod nižší než 15 000 korun. A více než 120 tisíc seniorů dokonce pobírá méně než 10 000 korun.
Rozdíl mezi chudšími a bohatšími důchodci navíc neustále zvyšuje každoroční valorizace, která je podle současných pravidel vyšší u vyšších důchodů. Takže zatímco senior s důchodem ve výši 20 000 korun se letos v lednu dočkal zvýšení o 1233 korun, senior s polovičním důchodem dostal navíc jen 523 korun.