O důchodu s ministrem: Změny valorizace, otázka zásluhovosti a nárok na výchovné

Část současných důchodců trápí nastavení valorizace a vdovských důchodů. Budoucí důchodci mají dotazy ohledně připravované reformy a její podoby. Domluvili jsme se s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou, že na otázky čtenářů bude osobně odpovídat. Přinášíme další kolo pravidelného seriálu O důchodu s ministrem.

Dobrý den, pane ministře, jsem ve věkové skupině pod 40 let a budou se mě tedy zřejmě týkat změny vámi navrhované reformy důchodů. Jsem bezdětná a v tuto chvíli mám hrubý příjem nad průměrem v ČR. Podle návrhů, které jsem četla, chcete výrazně snížit zásluhovost, zvýšit minimální důchod a výrazně redukovat vyšší příjmy, a oceňovat hlavně péči o děti. Do systému odvádím každý měsíc nemalé částky na odvodech ze zaměstnání, ale jestli to chápu dobře, tak na slušný důchod přesto nebudu mít nárok. Vnímám to jako demotivační a nespravedlivé, a taky nelogické, protože takto nastavený systém na odvodech stojí a potřebuje, aby se vybralo od lidí co nejvíc peněz, ale zároveň lidi nemotivuje k vyšším příjmům a odvodům, protože se jim to do důchodu nepromítne. V takovém případě se mi například vyplatí jít raději pracovat jako OSVČ s minimálními odvody, abych si mohla víc našetřit na stáří. Zvažujete i toto při přípravě reformy? Jak chcete motivovat lidi, aby více přispívali do systému? (Lucie z Prahy)

Zásluhovost důchodového systému chceme zachovat. Už nyní je velká část tak zvané zásluhové složky velmi solidární, protože při výpočtu důchodu se vám příjem počítá v plné výši pouze do 44 % průměrné mzdy a nad tuto částku pouze ve výši 26 %. Tato redukční hranice činí náš systém do značné míry nepřehledný a pro mnoho lidí málo srozumitelný a výpočet důchodu je složitý. Přesunutím tohoto současného „solidárního podílu“ ze zásluhové složky do základní části důchodu by se systém zpřehlednil. Zároveň by při tom došlo k určitému, spíše velmi mírnému posunu ve prospěch solidarity, avšak zdaleka ne v takové míře, jak je to často velmi zjednodušeně prezentováno.

Jednotlivé parametry řešení jsou nyní diskutovány v rámci mého poradního týmu pro důchodovou reformu a s koaličními partnery a budu je pak diskutovat i s opozicí. Samozřejmě i v souvislosti s nastavením minimálních odvodů pro OSVČ, které v současné době vede k nízkým důchodům pro tuto skupinu.

Co se týká ocenění výchovy dětí, zásluhovost důchodového systému se tím rovněž zvýší. Náš důchodový systém je totiž založen na mezigenerační solidaritě, kde svými odvody platíme důchody generaci svých rodičů a prarodičů a nám budou platit naše důchody zase naše děti. Bez nich by systém nemohl fungovat. Děti totiž následně budou platit důchody nejen svým rodičům, ale také bezdětným. V tom spočívá i značná míra vzájemné solidarity mezi rodinami a domácnostmi bez dětí.

Důchodový systém v ČR je systém sociálního pojištění a zároveň mezigenerační solidarity. Kombinuje v sobě jak solidární, tak i zásluhové principy a také finanční přesuny mezi generacemi (na rozdíl od systému komerčního pojištění). Proto osoba s celoživotně nadprůměrnými odvody obdrží ve výsledku v důchodu nižší náhradu předchozí mzdy, i když v absolutní částce samozřejmě vyšší. Neustále se hledá rovnováha mezi solidaritou a zásluhovostí.

Každý den dostávám od občanů podněty volající po vyšší solidaritě v systému a zároveň také názory prosazující větší zásluhovost a kritizující nespravedlivě rovnostářské důchody. Přičemž všechny názory jsou prezentovány jako posun ke „spravedlivější“ podobě důchodů. Přesto si dovolím poznamenat, že občané s nadprůměrnými příjmy nakonec dostanou „velmi slušný“ důchod ze státního systému a předpokládám také, že se nespoléhají pouze na státní systém a využijí i možnosti různých dobrovolných doplňkových systémů, které nabízí soukromý sektor.

Vážený pane ministře, chtěla bych se zeptat, jestli chystáte nějaké změny ve vyplácení vdovských důchodů. O co se mi jedná? Ovdověla jsem po 38 letech manželství v 57 letech v roce 2014. Manžel zemřel v nedožitých 60 letech, předtím byl 20 let v plném invalidním důchodu s nemocným srdíčkem, takže musíte uznat, že jsem si moc peněz na důchod při výchově dvou synů nemohla našetřit. Vdovský důchod jsem pobírala přesně rok, a ty samé peníze jsem zaplatila notářce při dědictví poloviny domu. Vaší předchůdkyni ministryni Maláčové jsem napsala ohledně vdovského důchodu odstranění tvrdosti zákona, protože mi ke splnění podmínky, abych vdovský důchod nadále pobírala, chyběl jeden měsíc. Paní ministryně mi žádost zamítla. I když důchod pobírám průměrný, přesto musím často sahat do úspor, a ty nejsou bezedné. Ti, co před lety rozhodli o těchto změnách v neprospěch vdov (hlavně žen, protože muži stejně staří jako já, pobírají důchod o 3 až 4 tisíce vyšší), nedomysleli, že já třeba bydlím na vesnici, kde je jeden obchod, kde jsou tak vysoké ceny, že bych měla za 14 dní po penzi. Vezměte si, že například musím platit poplatky za rozhlas a televizi já sama, jako když v bytě bydlí více lidí. Bez muže si teď musím všechny opravy na domě a autě platit. Přemýšlela jsem, že bych dům prodala a koupila si garsonku, ale v dnešní době hrozí, že ten rozdíl peněz, který by mi zbyl, mi umoří inflace. Pracovat nadále pro spoustu nemocí už nemohu. A sehnat mužského, co by mi pomohl, není jen tak, dobří chlapi jsou ženatí. Pane ministře, děkuji za odpověď. (Miluše Syrová, Záryby)

Zde je potřeba více vysvětlit nastavení podmínek nároku na vdovský důchod. Vdovský důchod má přispět pozůstalé osobě k určitému vyrovnání životní úrovně po zániku manželství v důsledku úmrtí manžela. Účelem této dávky je po stanovenou dobu a za stanovených podmínek částečně kompenzovat ztrátu příjmu manžela, který měl před smrtí vůči manželce vyživovací povinnost podle občanskoprávních předpisů.

Nárok na vdovský důchod není koncipován u všech osob jako trvalý, neboť se obecně předpokládá, že pozůstalá osoba bude schopna se v přiměřené době po úmrtí manžela přizpůsobit novým ekonomickým podmínkám, tedy nastavit své majetkové poměry tak, aby odpovídaly jejím možnostem. Proto takzvaný bezpodmínečný nárok na vdovský důchod je nyní omezen na dobu jednoho roku po smrti manžela.

Případné další poskytování této dávky je již vázáno na splnění určitých podmínek. Tyto podmínky představují okolnosti, které vdově výrazně znesnadňují nebo dokonce vylučují výkon zaměstnání (například péče o nezaopatřené děti, péče o závislého rodiče, invalidita třetího stupně, vysoký věk), a je pro ni proto velmi obtížné se novým podmínkám efektivně přizpůsobit. Jestliže po uplynutí jednoho roku od smrti manžela není žádná z těchto podmínek splněna, nárok na vdovský důchod zanikne. V opačném případě nárok na dávku trvá i nadále, a to až do doby, kdy daná podmínka přestane být splněna. Pokud se však některá z těchto podmínek opět splní nejdéle do dvou roků (respektive do pěti roků, jde-li o osoby, které ovdověly před 1. 1. 2012) od zániku nároku, tento nárok se obnoví a pokračuje opět po celou dobu, po kterou je tato podmínka splněna.

Z hlediska finanční udržitelnosti důchodového systému není možné zachovat doživotní nárok na vdovský důchod všem ovdovělým osobám, a je proto třeba stanovit některé omezující podmínky, které umožňují ochranu cílit pouze na specificky ohrožené skupiny osob. Některé podmínky jsou podle nás však nastaveny velmi přísně, a proto uvažujeme o jejich úpravě. Tuto skutečnost jsme zahrnuli i do našeho programového prohlášení. V průběhu příštího roku chci předložit řadu návrhů na změny v oblasti důchodového pojištění, mimo jiné i tyto návrhy týkající se úpravy pozůstalostních důchodů.

V případě, že důchod, který pobíráte, vám nyní nepostačuje pro financování základních životních potřeb a hrazení poplatků za nájem a energie, doporučuji vám kontaktovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce ČR a požádat o přiznání některé z takzvaných nepojistných sociálních dávek, například příspěvku na bydlení. Ten je určen domácnostem, které na financování svého bydlení vynaloží více než 30 % (v Praze 35 %) veškerých svých příjmů. Nyní předkládáme návrh na sjednocení podmínky pro Prahu také na 30 % příjmů domácnosti. Celkové podmínky nároku na tuto dávku byly v poslední době upraveny tak, aby byl zohledněn enormní nárůst cen energií.

Podání žádosti o tuto dávku je velmi jednoduché a jakmile dojde k jejímu přiznání, není třeba o ni později znovu žádat. Stačí pak jen průběžně čtvrtletně dokládat výši finančních částek vynaložených na financování bydlení.

Máme všichni důchodci spravedlivě přidáno při valorizaci důchodů z důvodu zdražování všeho, potravin i energií? Vy mně odpovíte, že ano, že průměrné zvýšení bude řekněme 850 korun. Ale důchodce s nízkým důchodem nedostane přece 850 korun, on dostane řekněme 300 korun. A já se vás ptám: bude mít ten důchodce v obchodech a při platbách za energie slevu? Určitě se teď smějete mé otázce, ale ten důchodce s nízkým příjmem nekoupí rohlík nebo mléko levněji. Kdo vymyslel takové nerovné chování vůči důchodcům? (Mária Ježková)

Pane ministře, dočetla jsem se, že plánujete upravit valorizaci, aby byla spravedlivá pro nás důchodce s nízkými důchody. Kdy ke změně dojde? Doufám, že brzy, protože situace je neúnosná. Mně například v lednu podle kalkulačky vychází valorizace jen 561 korun, což je méně než vámi uváděný průměr, a lednový doplatek valorizace pouze 166 korun. (Anna Kabátová)

(Obdobných dotazů na valorizaci důchodů přišlo více, vybrali jsme dva jako zástupce. Ministr připravil společnou odpověď.)

Obdobných dotazů dostávám více, pokusím se vysvětlit stávající mechanismus a nabídnout tak odpověď všem. Důchody v ČR velmi zjednodušeně řečeno představují určitou náhradu mzdy při splnění konkrétních podmínek. Proto člověk s vyšší mzdou a delší dobou pojištění, který odvedl do systému prokazatelně více finančních prostředků, pobírá vyšší důchod. Je proto logické, že přibližně polovina starobních důchodů je podprůměrných a polovina nadprůměrných. Zároveň je potřeba si uvědomit, že už při samotném výpočtu výše důchodu při nástupu do penze je zabudována značná příjmová solidarita. Proto je náhrada mzdy v důchodu pro vyšší příjmy výrazně nižší, než je tomu v případě nižších příjmů.

Současný pravidelný valorizační mechanismus (nikoliv do značné míry nepříznivě nastavená mimořádná valorizace) rovněž vyváženě kombinuje jak solidární, tak i zásluhové principy.

Základním účelem valorizace důchodů je omezit vliv inflace na pokles reálné hodnoty přiznaných důchodů a zachovat jejich koupěschopnost. Toho lze docílit právě pomocí procentního zvyšování zahrnujícího základní solidární i procentní zásluhovou složku. Jak jsem již uvedl v jedné z minulých odpovědí, co se jedné skupině důchodců jeví jako „spravedlivé“ či „nespravedlivé“ se jiné skupině důchodců jeví úplně naopak. Dlouhodobější preference důchodů s podprůměrnou výší by znehodnocovala a snižovala koupěschopnost ostatních, již tak velmi solidárně snížených důchodů.

Zároveň v rámci důchodové reformy připravujeme úpravu valorizačního mechanismu, aby byl vůči nižším důchodům o něco příznivější. Chceme se zaměřit i na mimořádnou valorizaci, která je v současné právní úpravě k nižším důchodům obzvláště nepříznivá.

Při uvažování o navýšení výdajů na valorizaci zároveň musíme brát do úvahy také dlouhodobou finanční udržitelnost důchodového systému. Ten by mohl být neuváženými, i když krátkodobě populárními kroky, vmanévrován do značné nestability, což by však do budoucna ohrozilo současné i budoucí důchodce.

S bývalou manželkou jsme měli jedno dítě. Po rozvodu, kdy synovi bylo 11 let, jsem měl dítě plně svěřené do péče. Staral jsem se o něj a živil ho až do dokončení studia, když mu bylo 25 let. Studoval jsem si pravidla pro výchovné a zřejmě nárok na něj mít nebudu. Na mateřské totiž byla exmanželka, takže se jí bude počítat 10 let, zatímco mně pouze 7 let. Jenže kdo zohlední společnou péči před rozvodem a proč se započítá pouze exmanželce? Děkuji za odpověď. (Václav, 60 let)

Přestože je výchovné koncipováno jako nárok genderově neutrální, je v současné situaci určeno především ženám. Jedná se totiž zároveň o určité narovnání dřívějších nespravedlností v nastavení systému. Jedním z důvodů pro zavedení výchovného je totiž statistický rozdíl mezi průměrným starobním důchodem mužů a žen, který činí více než 2000 Kč. Hlavní příčinou tohoto rozdílu jsou výkyvy v kariérách žen, které nastávají v důsledku výchovy dětí. Z hlediska postavení žen a jejich mateřské role ve společnosti je třeba reflektovat objektivní skutečnost, že v jejich případě má výchova dětí většinou závažnější dopad na jejich pracovní kariéru, a tedy i na konečnou výši důchodu.

Ačkoliv výchovu dětí nepochybně zajišťují velmi zodpovědně a efektivně i muži, lze kvalifikovaně usuzovat, že právě většinou u žen došlo k negativnímu ovlivnění délky doby zaměstnání a výdělku pečující osoby. I když se situace v této věci postupně mění k lepšímu, je stále smutnou skutečností, že ženy pečující o děti ve větší míře vykonávají méně honorovaná zaměstnání, v lepším případě pak zaměstnání s kratšími pracovními úvazky, která jsou však navíc přerušována překážkami v práci z důvodu potřeby péče o dítě, za což je náš důchodový systém nakonec potrestal nižším důchodem. Než tuto situaci výrazně změníme, musíme ujít ještě pořádný kus cesty v rámci opatření na slaďování rodiny a profesního života i v dalších úpravách důchodového systému.

V kariérách mužů se tyto aspekty vyskytují obvykle výrazně méně a v tomto ohledu je tedy jejich postavení v důchodovém systému obecně příznivější. Z hlediska účelu výchovného je tedy třeba považovat za osobu, která výchovu zajišťovala ve větším rozsahu, právě tu z pečujících osob, v jejíž kariéře se ve větším měřítku projevovaly složky výchovy, které mohly s ohledem na svůj charakter negativně ovlivnit délku doby zaměstnání a výdělky pečující osoby, tedy kdy péče musela být zajišťována „na úkor“ možné výdělečné aktivity. Na druhé straně, byl-li takovou osobou otec, nic nebrání tomu, aby výchovné bylo přiznáno jemu. Zákon na tuto situaci pamatuje.

Vážený pane Jurečko, už je to téměř rok, co sedíte v ministerském křesle. Ale mám pocit, že s přípravou důchodové reformy jste až na pár mediálních vyjádření nepokročil. Pořád jednáte, jednáte a jednáte. Neustále slyším, že se všechno změní, důchodci se nebudou moci spoléhat na stát a vůbec nemám jistotu, jak přesně se bude přiznávat můj důchod a co mám od státu čekat. Tu a tam něco zaslechnu nebo si přečtu, ale nic konkrétního. Jsem velký zastánce udržitelnosti veřejných financí a tvrdím, že důchodová reforma je potřebná. Ale s tím, jak se blíží můj vlastní důchod (mám na krku šedesátku) a v současné ekonomické nejistotě snad začnu doufat v to, že se o všem bude pořád jen jednat a potom to vyhnije, stejně jako debaty v posledních 10 nebo 15 letech. Protože pak se nic nezmění a já budu vědět, co mě čeká. (Jiří Bartošek, Praha)

Především je potřeba zdůraznit, že pro dnešní seniory a pro ty, kdo se do penze chystají, se nic v zásadě nezmění. Díky zavedení garantovaného důchodu si dokonce o něco polepší důchodci s nejnižšími důchody. Ti ostatní na tomu budou v podstatě stejně jako doposud. Zlepší se dále situace v oblasti vdovských a vdoveckých důchodů a výchovné 500 korun za každé vychované dítě dostanou už i dnešní důchodkyně od ledna příštího roku.

Reformu ve svém plném rozsahu, především s ohledem na chystané větší možnosti třetího spořicího pilíře, využijí především mladší ročníky a ty, které nyní vstupují do středního věku. Současná energetická krize a další problémy související s ruskou agresí na Ukrajině nám situaci výrazně zkomplikovaly, a to nejen tím, že mnoho času a energie musíme věnovat řešení zcela bezprecedentní krizové situace, ale také novými a zcela neočekávanými dopady do veřejných rozpočtů.

Přesto základní rámec a parametry důchodové reformy nyní projednáváme na mém poradním týmu pro důchodovou reformu a její návrh chci vládě předložit do konce roku 2023.

Chcete se také zeptat ministra?

Pokud máte dotaz na ministra Mariana Jurečku, můžete nám ho poslat na adresu [email protected]. Do předmětu zprávy napište „O důchodu s ministrem“. Vybereme nejčastější a nejzajímavější dotazy a ministr na ně odpoví v listopadu. Předchozí díly seriálu si můžete zobrazit tady.

Foto: Úřad vlády ČR