O důchodu s ministrem: Výchovné při střídavé péči, započítání rizikové práce a posuzování invalidity

Přinášíme další díl oblíbeného seriálu O důchodu s ministrem, ve kterém Marian Jurečka odpovídá na dotazy čtenářů. Tentokrát jste se zajímali zejména o dřívější důchod při rizikové práci nebo o výchovné. Další dotazy se pak týkaly započítávání studia do důchodu nebo posuzování invalidity. Své dotazy můžete ministrovi Jurečkovi poslat i vy.

Vážený pane ministře, s bývalou manželkou máme dvě děti. Rozvedli jsme se v roce 2002 a byli jsme jedni z prvních, kterým byla soudem oficiálně přiznána střídavá péče, která trvala až do jejich dospělosti. Našim dětem bylo při rozvodu kolem 10 a 7 let. Nikde jsem nenašel informace, jak se bude u střídavé péče posuzovat výchovné a kdo ho získá. Bude každému přiznáno jedno dítě? Je také možné se na tom vzájemně dohodnout? Odcházím do důchodu v příštím roce, bývalá manželka až o pár let později. Prosím o radu, jak situaci řešit. (Mirek, Liberec)

Vážený pane Mirku, v případě, že výchovu dítěte zajišťovalo více osob, lze výchovné za dítě přiznat pouze té osobě, které výchovu zajišťovala v největším rozsahu, přičemž výchova se pro tento účel posuzuje od narození dítěte až do dosažení jeho zletilosti jako jeden celek. Tedy ve Vašem případě by se přihlíželo nejen k době péče po rozvodu manželství, kdy jste měli s bývalou manželkou děti svěřeny do střídavé péče, ale i k době od narození dětí do jejich svěření do střídavé péče. Z toho, co popisujete, je zřejmé, že jste Vy i matka dětí pečovali o děti od jejich narození až do jejich zletilosti.

Z hlediska účelu výchovného je třeba považovat za osobu, která výchovu zajišťovala ve větším rozsahu, tu z pečujících osob, v jejíž kariéře se ve větším měřítku projevovaly složky výchovy, které mohly s ohledem na svůj charakter negativně ovlivnit délku doby jejího zaměstnání a její výdělky, tj. kdy péče musela být zajišťována „na úkor“ možné pracovní aktivity. Nejvýznamnější dopad na pracovní kariéru má výchova dítěte zejména v jeho předškolním věku a v prvních letech povinné školní docházky. Jeví se tedy přirozené, že výchovné má ze své podstaty náležet tomu z rodičů, který se výchově více věnoval právě v raném stadiu života dítěte, což bývá obvykle matka.

Ta z pečujících osob, jejíž pracovní kariéra byla výchovou ovlivněna méně nebo vůbec, má svůj starobní důchod vyšší díky vyšším výdělkům a delší době pojištění. Nedochází u ní ke snížení důchodu a není tedy dán důvod pro kompenzaci prostřednictvím výchovného. Takové osobě proto nárok na výchovné nepřísluší. Byl-li osobou, která ve větším rozsahu zajišťovala výchovu dítěte/dětí, jejich otec, nic nebrání tomu, aby mu bylo výchovné přiznáno.

Rozdělení výchovy dětí na základě dohody rodičů právní úprava nepřipouští. Plátce důchodu nebude hodnotit výchovu dítěte/dětí na základě „dohody“ rodičů, která je ve zjevném rozporu s realitou. Cílem je zvýšit procentní výměru za každé konkrétní dítě té osobě, jejíž kariéra byla výchovou tohoto dítěte více ovlivněna. Pokud byl dopad na kariéru matky v případě výchovy obou dětí větší než na kariéru otce, náleží výchovné za obě děti matce.

Dobrý den, můj manžel pracoval od 18 roků téměř 20 let ve slévárně ve 4 rizikové skupině a to na 3 směny. Poté pracuje ve vodohospodářské společnosti ve 3. rizikové skupině. Dle vašeho rozhodnutí nebude mít nárok na předčasný důchod, protože se doba započítá pouze od roku 2014. Nezdá se vám, že tyto lidi znevýhodňujete? Udělat rozhodnutí v době, kdy už tito lidé nemají možnost dokázat, že v těžkém průmyslu pracovali na pozici v rizikové skupině je, dle mého názoru špatné, neřkuli trestuhodné. Navíc před rokem 2014 v těchto provozech nebyly tak přísné limity ohledně čistoty ovzduší, pracovního prostředí a celkově ochrana zdraví. (K. Sléhová)

Vážená paní Sléhová, účinnost Vámi popisovaného opatření se navrhuje od 1. 1. 2025. Za rizikové zaměstnání se bude považovat i zaměstnání vykonávané 10 let zpětně před jeho předpokládanou účinností tohoto opatření, tj. od data po 31. 12. 2014. Důvodem je, že nová právní úprava má v zásadě účinky vždy jen do budoucna. V tomto konkrétním případě se však zohledňuje aspoň desetileté období před nabytím účinnosti návrhu, aby výhodu sníženého důchodového věku mohli využít aspoň ti pojištěnci blížící se důchodovému věku, kteří v té době vykonávali rizikové zaměstnání, a měli tak reálnou šanci získat aspoň 2 200 směn v takovém zaměstnání.

Na výkon rizikového zaměstnání před rokem 2015 se právní úprava nebude vztahovat, a to z důvodu absence evidenčních dokladů u zaměstnavatelů. Podle dosud platného zákona o ochraně veřejného zdraví jsou zaměstnavatelé povinni evidovat tyto údaje po dobu 10 let. Nelze tedy na nich od účinnosti návrhu vyžadovat a vymáhat dodání údajů za delší než desetileté období zpětně.

V době, kdy Váš manžel pracoval ve slévárně, předpisy o důchodovém pojištění neupravovaly snížený důchodový věk za takovou práci. Nemohl tedy oprávněně očekávat, že za takovou činnost bude jeho důchodový věk snížen. V dotazu zmiňujete, že nyní manžel vykonává práci v kategorii 3, ale neuvádíte, pro jaké riziko. V legislativním procesu je návrh, který zohledňuje pro snížení důchodového věku nejen rizikové práce zařazené do kategorie 4, ale také do kategorie 3 pro celkovou fyzickou zátěž, zátěž teplem, zátěž chladem a vibrace.

Dobrý den, nezvažoval jste, že by se v rámci důchodové reformy začalo počítat studium na vysoké škole alespoň v prvních třech letech, což je bakalářské studium? Šlo by samozřejmě výhradně o dokončené studium. Nepřipadá mi fér, že dnes se do důchodu počítá i nedokončené studium, ale naše generace (je mi 31 let) už nemá studium zohledněno. (Kristýna Jarošová)

Vážená paní Jarošová, zrušení hodnocení studia vykonávaného po 31. 12. 2009 jako náhradní doby pojištění bylo jedním z úsporných opatření schválených již v roce 2008. V současné době, kdy se hledají další úsporná opatření, aby systém důchodového pojištění byl stabilní a finančně udržitelný i pro příští generace, se o navrácení k hodnocení studia jako náhradní doby pojištění neuvažuje. Pouze se navrhuje hodnotit dobu prvního doktorského (úspěšně dokončeného) studia na vysoké škole v celkovém rozsahu maximálně čtyř roků, neboť v jeho rámci se studenti nejen vzdělávají, ale také se aktivně podílejí na pedagogické a výzkumné činnosti.

Dobrý den, vážený pane ministře, chci se zeptat, kdy se bude projednávat reforma invalidních důchodů a jejich posuzování dle diagnóz. Nyní se bere nejhorší diagnóza a diagnózy se nesčítají. Myslím si, že by se sčítat měly. Chápu, že tím se šetří státní kasa. Děkuji za odpověď. (Dana Maixnerová)

Vážená paní Maixnerová, pro účely posouzení celkové míry poklesu pracovní schopnosti se míry poklesu za jednotlivá zdravotní postižení tradičně nesčítají. Je-li v důsledku působení více zdravotních postižení pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. Soubor reformních opatření, který je v současnosti projednáván zákonodárnými sbory, na tom nic nemění.

Podle Národního akčního plánu pro duševní zdraví 2020 – 2030 bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí zavázáno k provedení analýzy Zpracovat analýzu k možnostem změny mechanismu posuzování invalidity a nastavení výše přiznaného invalidního důchodu tak, aby flexibilně reagoval na aktuální kompetence lidí s duševním onemocněním, rozvíjel potenciál k zotavení a zohledňoval specifika duševních onemocnění.

V rámci zpracování bude provedena analýza současného stavu, včetně rozpracování dopadů změny systému na státní rozpočet, návrhu potřebných změn právní úpravy a metodiky k posuzování invalidity u lidí s duševním onemocnění, včetně přínosů zamezení negativních společenských jevů v cílové skupině lidí s duševním onemocněním (chudoba, bezdomovectví) a s využitím flexibilní podpory urychlení návratu těchto osob na otevřený trh práce.

Dobrý den, pane ministře. Pracuji od mých 18 let od vyučení jako prodavačka potravin. V obchodě jsem odpracovala povinné 3 roky po vyučení. Pak jsem odešla do fabriky. Poté třikrát mateřská. Dnes je mi 55 let, pracuji jako uklízečka a mám různé zdravotní neduhy. Myslíte si, že vydržíme pracovat do 65 let? Za nízkou mzdu 16 000 Kč čistého? Hradím si nájem, inkaso atd. Z čeho si mám ještě spořit na penzi? Děkuji vám za odpověď. (Helena Jačková, Opava)

Vážená paní Jačková, z analýz důchodového systému, např. Zprávy o stavu důchodového systému ČR a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci ČR a na očekávaný populační a ekonomický vývoj (dostupná zde), je zřejmé, že ukončení zvyšování důchodového věku by vedlo k enormnímu nárůstu finanční zátěže, kterou by důchodový systém vytvářel v rámci státního rozpočtu. Pokud chceme zachovat důchody v přiměřené výši i pro budoucí generace, je nezbytné pokračovat ve zvyšování důchodového věku, i když je to velice nepopulární opatření.

Pokud Vám zdravotní stav v budoucnu nedovolí pracovat, můžete si požádat o invalidní důchod. O invaliditu se jedná, pokud pracovní schopnost poklesne aspoň o 35 %.

Spoření na penzi je dobrovolné, samozřejmě je ovlivněno tím, zda má pojištěnec takové příjmy, které mu umožní odkládat si část na stáří.

Systém důchodového pojištění obsahuje řadu solidárních prvků, jejichž působením důchod z důchodového pojištění nahrazuje pojištěncům s nízkými a podprůměrnými příjmy předchozí průměrný příjem z ekonomické aktivity z větší části (80 i více procent) než pojištěncům, kteří dosahovali nadprůměrných příjmů.

Ministr Marian Jurečka bude na vaše dotazy k důchodům odpovídat i příští měsíc. Můžete nám je zasílat na adresu [email protected]. Do předmětu zprávy napište „O důchodu s ministrem“. Vybereme nejčastější a nejzajímavější dotazy a ministr na ně odpoví v některém z dalších dílů. Dotazů nám chodí opravdu hodně, takže může trvat delší dobu, než se k nim dostaneme. Předchozí díly seriálu si můžete zobrazit tady.