O důchodu s ministrem: Pracující senioři, změny vdovských důchodů a odchod do penze

Část současných důchodců trápí nastavení vdovských důchodů a zajímají se o změny při práci v důchodovém věku. Budoucí důchodci mají dotazy ohledně možného zvyšování důchodového věku a výhodnosti předčasného důchodu v letošním roce. Domluvili jsme se s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou, že na otázky čtenářů bude osobně odpovídat. Přinášíme další kolo pravidelného seriálu O důchodu s ministrem.

Vážený pane ministře, v televizi a novinách se teď stále mluví o zvyšování důchodového věku. Dokonce i vy sám jste to řekl v rozhovoru, opravdu si myslíte, že je to dobrý nápad? Moc by mě uklidnilo, že je to mýlka, protože hlavně pro nás, kteří máme do důchodu už jen pár let, jsou to znepokojivá prohlášení. Četl jsem také, že bychom mohli klidně pracovat až do 75 let. Ale věřte, že to většina lidí nezvládne. Vždyť kdo by chtěl, aby senior v takto pokročilém věku řídil autobusy nebo vlaky? (Petr Bouda)

V budoucnu téměř jistě dojde ke zvýšení důchodového věku – ale jen v návaznosti na to, jak se bude zvyšovat věk dožití a dožití v dobrém zdravotním stavu, a to tak, aby podle zákona byla zachována doba strávená v důchodu, která momentálně lehce přesahuje 20 let. Zkracovat se jistě nebude, to by žádný systém nezvládnul. Ale zároveň mohu slíbit, že v 75 letech opravdu většina populace do důchodu odcházet nebude, to je v tuto chvíli úplně mimo realitu.

Zdůrazňuji, že dnešních lidí v předdůchodovém věku se tato případná úprava nijak nedotkne, protože už by neměli žádnou šanci připravit se na změny. Nyní se diskutuje o tom, jak ten proces i pro mladší generace nejlépe načasovat, aby probíhal co nejvíce postupně.

Bavíme se například o případném věku 68 let (nikoli 75) a to až v horizontu roku 2070. Do té doby nám zde vyrostou dvě nové generace dospělých lidí, a to samozřejmě také ovlivní celkovou udržitelnost našeho důchodového systému. Proto i podpora rodin a zvýšení porodnosti může sehrát důležitou roli.

Zároveň se výrazně za tu dobu promění i charakter naší práce v návaznosti na inovativní změny společnosti v souvislosti s automatizací a robotizací v rámci velkých změn, které lze očekávat při přechodu na Průmysl, Práci a Společnost 4.0, kdy do značné míry odpadne velká část fyzicky náročné práce. Náročné manuální profese v té době už možná vůbec nebudou existovat.

Už dnes se testují autonomní dopravní prostředky bez řidiče, nicméně problémy, které se při tom vyskytují, jsou spíše etického rázu než technického, a postupuje se pomaleji, než se ještě před pár lety zdálo. Se stoprocentní jistotou to tedy ještě říct neumíme, ale určitě víme, že ke značným změnám dojde. Pravděpodobně se promění i způsob organizace práce a můžeme předpokládat, že dojde i k dalšímu velkému posunu ve zdravotní vědě a k dalšímu zlepšení zdraví v pozdějším věku.

Největší chybou by tedy bylo tyto změny posuzovat pouze optikou našich současných zkušeností aktuálního fungování pracovního trhu a na základě našeho současného zdravotního stavu.

Zákon na tento postupný vývoj pamatuje. Takzvaný revizní mechanismus v zákoně stanovuje, že ministerstvo práce a sociálních věcí každých pět let připravuje dokument nazvaný Zpráva o stavu důchodového systému České republiky a vyhodnocuje také očekávanou délku dožití a posuzuje se při tom také otázka dožití v dobrém zdravotním stavu. Na základě této zprávy potom vláda rozhoduje, jestli přikročí ke změně důchodového věku, přičemž důchodový věk se má pravidelně posuzovat a případně upravovat tak, aby lidé v penzi strávili přibližně čtvrtinu očekávané délky života. Vláda tak může podle potřeby toto nastavení revidovat. Podle zákona by vláda toto posouzení a rozhodnutí měla učinit v roce 2024.

Pane ministře, jaké změny plánujete pro pracující starobní důchodce a od jakého termínu s nimi máme počítat? (Václav Kučera)

Jde o slevu na pojistném placeném zaměstnancem, který je zároveň příjemcem starobního důchodu. Takový zaměstnanec by nadále neplatil pojistné na důchodové pojištění ve výši 6,5 % ze svého vyměřovacího základu a o tuto částku by se mu tedy zvýšila jeho čistá mzda. Toto opatření by nahradilo současné administrativně náročné a málo motivační zvyšování starobního důchodu o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 dnů výdělečné činnosti vykonávané souběžně s pobíráním starobního důchodu.

Toto opatření je součástí návrhu změn v oblasti důchodového pojištění (takzvaná technická novela), který je v současné době v meziresortním připomínkovém řízení. Navrhujeme, aby účinnost tohoto opatření byla od 1. července 2023.

Dobrý den, pane Jurečko, je mi 45 let jsem samoživitelka a docela dost odvádím do systému. Alimenty mi otec platí jednou za 5 měsíců, vždy až podám trestní oznámení. Svým dětem dávám první poslední. Doučování mě stálo 20 tisíc, aby se dcera dostala na školu, rovnátka druhé dceři už mě stála kolem 12 tisíc. A otec? Takoví lidé, jako on, mají mít také nárok na důchod, když nepracují a na děti neplatí? Proč bych měla být solidární k lidem, kteří v životě nepracovali, nasekali si další děti, které opět na systému také parazitují? Ti mají být za co odměnění? Správně bychom my matky samoživitelky s příjmy, které jsou vysoké, protože se snažíme, měly brát důchody i za ty, co neplatí. Celý život si odtrhávám od pusy, v životě jsem nebyla u moře a mám být solidární? Kdo je solidární ke mně? (Kateřina Slezáková)

Jste statečná a sama nejlépe víte, že investice do dětí je dlouhodobě vždy ta nejvíce smysluplná. Podmínky nároku na starobní důchod jsou pro všechny pojištěnce stejné. Jde o dosažení důchodového věku a získání potřebné doby pojištění, která podle aktuální právní úpravy činí 35 roků pojištění včetně takzvaných náhradních dob nebo alternativně 30 roků pojištění, za které bylo zaplaceno pojistné. Ten, kdo podmínku potřebné doby pojištění nesplní, nezíská nárok na starobní důchod.

Diskutujeme nyní zkrácení této doby na 25 let, ale základní podmínky se nezmění. Ani připravovaná změna právní úpravy tedy na tomto principu nebude nic měnit. Žádný zaručený důchod bez práce a bez splnění potřebné doby pojištění se nechystá.

Pane ministře, jsem vdova, manžel mi zemřel před rokem. Měli jsme dva důchody, to se dalo slušně žít. Teď jsem sama a důchod po manželovi, který mi byl přiznán, je 2500 korun. Můžete mi říct, proč je tak nízký a nespravedlivý výpočet? Jak s tím mají vdovy vyjít? Proč nedostanou vdovy alespoň 50 % manželova důchodu? I tak byste přece ušetřili 50 %. Děkuji za odpověď. (Uhlířová)

Pobírám vdovský důchod zatím v plné výši, protože stále ještě pracuji. Do důchodu mohu odejít v příštím roce, ale raději bych setrvala na poloviční úvazek a o vyplácení starobního důchodu bych zatím nežádala. Sníží se mi za této situace vdovský důchod na polovinu jeho procentní výměry? (Bosáková)

(Ministr odpověděl na oba dotazy zároveň.)

Vdovský/vdovecký důchod má přispět pozůstalé osobě k vyrovnání životní úrovně v období po úmrtí manžela. Účelem této dávky je po stanovenou dobu částečně kompenzovat ztrátu příjmu manžela, který měl před smrtí vůči manželce vyživovací povinnost podle občanskoprávních předpisů.

Výše vdovského/vdoveckého důchodu se odvíjí od důchodu manžela či manželky. Vdovský důchod se stejně jako ostatní důchody skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny druhy důchodů stejná a procentní výměra činí 50 % procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl zemřelý nárok ke dni smrti. Jestliže jsou splněny podmínky pro pobírání více důchodů, potom se vyplácí vyšší z důchodů v plné výši – tedy základní i procentní výměra, a z nižšího důchodu se vyplácí pouze polovina procentní výměry. Zpravidla bývá nižším z důchodů důchod pozůstalostní.

Úprava nižšího z důchodů na polovinu přichází v úvahu jen tehdy, pokud je vypláceno více důchodů. Dokud nepožádáte o přiznání starobního důchodu, respektive o jeho výplatu, bude vdovský důchod vyplácen v plné výši.

V souladu s Programovým prohlášením vlády se zvažují změny i v oblasti pozůstalostních důchodů, návrh změn by měl být součástí důchodové reformy, kterou by měla vláda projednávat příští rok.

Podle dat, která máme k dispozici, patří samostatně žijící senioři a zejména seniorky skutečně k ohroženým skupinám, na které citelně dopadá současné zdražování. Proto jsme přikročili k řadě opatření: mezi jinými právě pro tuto skupinu připadá rozhodně v úvahu příspěvek na bydlení. Rozsáhlou úpravou, která začala platit v říjnu, jsme zpřístupnili a navýšili tento příspěvek právě pro ovdovělé seniorky a seniory.

Pokud pravidelné náklady na bydlení přesahují třetinu vašich příjmů, rozhodně je na místě obrátit se na Úřad práce a požádat o příspěvek na bydlení. Možné je také konzultovat vaši situaci se sociálním pracovníkem nebo někým z rodiny, kdo si rozumí s internetem a může vám pomoci vyplnit jednoduchou žádost přímo v počítači bez nutnosti chodit na úřad.

Lidé si můžou přečíst, že požádat o předčasný důchod se letos vyplatí většině lidí, kteří brzy dosáhnou důchodového věku. Můžete prosím popsat situace, kdy se to nevyplatí, pokud takové jsou? Vypadá to, že chcete, aby všichni odešli do důchodu a nikdo nepracoval. (Standa, Praha)

Osoby, které dosáhnou důchodového věku v roce 2023, skutečně mohou požádat o důchod již letos. Finančně nejvýhodnější je dále pracovat, třeba na zkrácený úvazek. To lze i po dosažení důchodového věku a odpovídá to také naší politice – podporovat postupný odchod do důchodu. I proto jsme zvýhodnili zkrácené úvazky pro lidi nad 55 let (a další skupiny obyvatel, třeba maminky s malými dětmi).

Jde o specifickou a mimořádnou situaci, která je způsobena vysokým růstem cen a daleko nižším růstem mezd. To způsobilo, že důchody přiznávané v roce 2023 budou přibližně o několik set korun nižší než důchody přiznané v roce 2022. A to i pro pojištěnce, kteří dosáhnou důchodového věku až v roce 2023 a v letošním roce si požádají o předčasný starobní důchod. Výhodné to bude zejména pro ty, kteří hned neskončí výdělečnou činnost a o uvolnění výplaty si požádají až v budoucnu, třeba při dosažení důchodového věku, nebo klidně i později, pokud budou chtít.

V případě podání žádosti o trvale krácený předčasný důchod se tak nejvíce vyplatí nadále pokračovat ve výdělečné činnosti. Tím je zajištěno, že se na budoucí důchodce uplatní zákonná pravidla výpočtu výše důchodů a valorizací v roce 2022 a současně nebudou v budoucnu vystaveni snížení důchodu z důvodu předčasného odchodu do důchodu.

Chcete se také zeptat ministra?

Pokud máte dotaz na ministra Mariana Jurečku, můžete nám ho poslat na adresu [email protected]. Do předmětu zprávy napište „O důchodu s ministrem“. Vybereme nejčastější a nejzajímavější dotazy a ministr na ně odpoví na konci letošního roku. Předchozí díly seriálu si můžete zobrazit tady.

Foto: Úřad vlády ČR