O důchodu s ministrem: Zvýšení příspěvků, zásluhovost za děti a společný základ manželů

Současné i budoucí důchodce trápí zdražování a mají otázky ohledně zásluhovosti důchodů, příspěvků nebo výchovného. Domluvili jsme se s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou, že na otázky čtenářů bude osobně odpovídat. Přinášíme druhé kolo pravidelného seriálu O důchodu s ministrem.

Pane ministře, co mám dělat já s nízkým invalidním důchodem 4000 Kč? Celý důchod dám za léky a na další stupeň postižení nedosáhnu, při zákonné valorizaci se mi přidá pár korun. Příspěvek na péči, který beru na dceru ve čtvrtém stupni ve výši 19 200 Kč, dám za léky a pleny pro dceru a nájem. Zbyde mi 700 Kč, k tomu 913 Kč příspěvek na bydlení a 550 Kč příspěvek na mobilitu, na nic jiného z úřadu nemám nárok. Po potravinové bance, kde se dává jídlo zdarma, žebrat nehodlám, když jsem dříve pracovala. Tři děti mám zdravé a za to, že čtvrté je postižené, nemůžu. Tak byste mohl něco udělat pro důchodce – alespoň 2000 Kč jednorázový příspěvek, valorizovat příspěvek na péči a zvýšit příspěvek na mobilitu. (D. Antošová)

Chtěla jsem se zeptat, pane ministře, jestli hodláte řešit příspěvky na péči a mobilitu. Pečuji o manžela po mozkové mrtvici (ZTP/P), pobírá příspěvek na péči 19 200 Kč. Musela jsem přestat chodit do práce z důvodu péče, která probíhá 24 hodin denně. Máte vůbec přehled, jak takové rodiny žijí? Jak se jim markantně snížila úroveň při dnešní inflaci? Příspěvek na mobilitu je 550 Kč, což je směšné, při cenách pohonných hmot. (Kubicová)

Děkuji moc za vaše dotazy. Rozumím vašim obavám a mohu vás ujistit, že zvýšení řady příspěvků již řešíme. Přehled o životní situaci našich občanů mám, sám pocházím z chudší rodiny, kde jsme peníze museli počítat a uvědomuji si, že řada lidí je ještě v mnohem složitějších situacích. Na ministerstvu práce a sociálních věcí proto připravujeme opatření vedoucí ke zlepšení jejich životní situace. Pomoc pro ty, kteří to nejvíce potřebují, je pro mě prioritou. Bohužel ale některé kroky potřebují čas a nejdou realizovat ze dne na den, jak bych si sám mnohdy přál.

Zvyšování příspěvku na mobilitu pro lidi s handicapem jsme již připravili a prodiskutovali na vládě, ke zvýšení by mělo dojít po letních prázdninách. Budu navrhovat navýšení ze současných 550 korun na 900 korun, to je kompromis, ke kterému jsme po debatách v koalici dospěli. Od října by vláda mohla upravit i příspěvek na zaměstnávání postižených, kde by mělo dojít ke zvýšení o 600 korun, tedy na celkových 13 900 korun. Návrh bude obsahovat i navýšení podpory na zvláštní pomůcky tak, aby reflektovala současné vyšší ceny.

Samozřejmě se zabýváme i zvýšením příspěvku na péči. Již schválená změna bude od července v tom, že pokud je příjem oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných nižší než dvojnásobek částky životního minima, může být příspěvek na péči zvýšen o částku 2 000 korun pro děti do 18 let.

Se všeobecným navýšením tohoto příspěvku určitě také počítáme. Ačkoli konkrétně příspěvek na péči mezi nimi zatím není, mohu vás ujistit, že na MPSV děláme vše, aby se to co nejdříve změnilo. Vzhledem ke stárnutí populace a ke zvyšování její závislosti na pomoci jiných osob je to jedna z našich priorit. Nejsou vyloučeny úpravy výše dávky a zvažujeme i nastavení mechanismu pravidelné valorizace příspěvku na péči tak, aby byla v příští novele zákona zakotvena.

Pane ministře, patřím do nepopulární skupiny takzvaných „bohatých důchodců“, o kterých se nemluví. Proč nám chcete snížit procento zásluhovosti ve prospěch pevné částky, aby se více zvýšily nízké důchody, když jste nám už důchod nespravedlivě zastropovali při jeho výpočtu, a to nejhůře v Evropě? My jsme nezavinili nízké důchody a přerozdělením přispíváme nejen chudým matkám s dětmi, ale i živnostníkům, kteří si platili nejnižší odvody, rentiérům, pronajímatelům, podnikatelům, umělcům a sportovcům s nízkými důchody a penězi z podnikání, tantiém, autorských práv a podobně. (Svatopluk Rada)

Chápu vaši námitku, ale pokud jde o zastropování základu pro vyměření důchodu na čtyřnásobku průměrné mzdy, musíme samozřejmě zohlednit i to, že nad tuto výši se už neodvádí žádné pojistné. To je podle mne spravedlivé. Dále je potřeba zmínit, že náš důchodový systém je především systémem mezigenerační solidarity, kde děti platí důchody svým rodičům a prarodičům a také bezdětným.

Aby důchodový systém dobře fungoval, musí se dobře vyvažovat vzájemná míra zásluhovosti i solidarity. Už nyní je nastavena značná míra solidarity i v takzvané zásluhové procentní části důchodu, kdy pro výpočet důchodu se od 44 % průměrné mzdy počítá už pouze 26 % předchozího příjmu, zatímco do této výše se počítá plně.

Zjednodušeně řečeno by se tato část solidarity nově měla přesunout do základní solidární složky a celý systém se tím výrazně zjednoduší, zpřehlední a stane se srozumitelnějším. Zároveň se zavedením minimálního důchodu se zvýší především nejnižší důchody a musí se upravit i systém valorizace.

Zvýší se ale i zásluhovost zohledněním počtu dětí. Říkám, že děti jsou základním pilířem pro naši společnost a my musíme umět jejich výchovu ocenit. Není možné, aby pečující rodiče byli „trestáni“ nižším důchodem za to, že se starali o potomky a investovali do nich nejen svůj čas a energii, ale také nemalé peníze. Rodiče, kteří vychovali dvě a více dětí a měli průměrné příjmy, by tak mohli počítat s odpovídajícím důchodem v budoucnu. Nastavení těchto parametrů teď budeme diskutovat v rámci mého poradního týmu včetně dalších aspektů, které zmiňujete, a modelově propočítáme dopady konkrétních variant.

Mám dva dotazy na ohlášení chystané změny, o kterých hovořila vaše náměstkyně paní Merhautová. Kdy se zvýší vdovské důchody? A jak bude vypadat společné zdanění manželů pro důchod a kdy se zavede? (Anna Koblasová)

Ano, návrh na zvýšení vdovských a vdoveckých důchodů plánujeme předložit už v příštím roce. Zároveň chceme příznivěji nastavit podmínky, za kterých jsou tyto důchody přiznány trvale.

Koncept společného vyměřovacího základu manželů se také diskutuje už celou řadu let a podrobněji byl rozpracován ministerstvem práce a sociálních věcí na základě zadání předchozí důchodové komise Martina Potůčka a většina už velice konkrétních detailů byla řešena v rámci poslední důchodové komise vedené Danuší Nerudovou.

Jedná se o opatření, které by v zásadě srovnalo rozdílnou výši důchodů u mužů a žen v rámci rodiny tak, aby se jejich společné výdělky, které sdílejí v rámci společné domácnosti, promítly do jejich důchodů v podstatě stejně. Pokud budeme vycházet z celorepublikového průměru, kdy ženy berou zhruba o 20 % nižší důchod než muži, pak by tato úprava znamenala, že ženy si polepší a muži v daném svazku naopak pohorší. Nicméně v konkrétních rodinách by tomu mohlo být naopak. Dobré přitom je, že v některých případech by i manželé dohromady měli o něco málo více. Ve velké většině domácností své důchody samozřejmě sdílejí.

Velký význam by to mohlo mít zejména u žen při úmrtí partnera nebo v případě vypořádání rozvodu. Partneři by si o společný vyměřovací základ museli zažádat a Česká správa sociálního zabezpečení by jim pak spočítala výsledné důchody ze společně započítaných vyměřovacích základů. Každopádně by to bylo dobrovolné, aby si mohli vybrat, co je pro ně výhodnější. V případě rozvodu by to ale mohla být povinná součást vzájemného vypořádání.

Proč nemáme nárok na výchovné, když nám nebylo v minulosti umožněno potřebné roky odpracovat? Já mám odpracováno 25 let (nyní mám částečný invalidní důchod) a propuštěna jsem byla právě v čase vládnutí ODS a mnoho mých vrstevníků skončilo na úřadu práce. Pro získání nového zaměstnání jsem prošla několika kurzy, ale ani tak nás nikdo nezaměstnal, protože nám bylo nad 40 let, a tudíž nás brali za „stařešinu“. Tak nám prosím jasně a stručně vysvětlete, proč nemáme nárok? Jsem matka a vychovala jsem 3 chytré děti jako každá jiná. Věrka B.

Smyslem výchovného je ocenit osoby, většinou matky, které získaly významnou zásluhu z hlediska budoucího financování důchodového systému tím, že dlouhodobě zajišťovaly výchovu dítěte, které bude jednou platit naše důchody. Jedná se o původní návrh z dílny KDU-ČSL, který nakonec souběžně předložili poslanci ČSSD ještě v předchozím vládním období a návrh prošel s podporou napříč všemi politickými stranami.

Je důležité, že se ho podařilo prosadit a od ledna příštího roku tak dostanou matky (i současné důchodkyně) přidáno k zásluhové části starobního důchodu 500 Kč za každé dítě. Jsme si vědomi toho, že některé podmínky mohou být možná hodně přísné. Po zavedení do praxe jejich dopady vyhodnotíme a zvážíme jejich možnou úpravu.

Zároveň také chceme snížit potřebnou dobu pojištění ze současných 35 na 25 let, tento návrh už jsme předložili vládě. I po tomto snížení bude tato doba zdaleka nejvyšší v celé Evropské unii. Podmínkou nároku na starobní důchod nicméně bude tak jako tak dosažení důchodového věku. Váš problém by to ale vyřešilo, protože 25 let odpracováno máte a získala byste tím i nárok na výchovné. Vyřešilo by to samozřejmě i problémy mnoha jiných lidí, o kterých píšete a kteří nemají odpracováno nynějších extrémně dlouhých 35 let.

Důchod mi byl přiznaný v roce 2002 a dnes po letech všech valorizacích činí necelých 13 tisíc Kč. Je to málo, ale dokážu s tím docela slušně vyžít. Jen mě trápí, že při valorizaci se mi nikdy důchod nezvedne o průměrnou částku. Starodůchodci jsou velmi trestáni za to, že dnes jsou mnohem větší platy, na které jsme my starší nemohli nikdy dosáhnut. Proto dnes máme velmi nízké důchody. Nemáte v plánu schválit speciální valorizaci pro nás starodůchodce? V 85 letech se mi sice zvýší důchod o 1000 Kč, ale bezprecedentní zdražování je nyní. (Ing. Novotný)

V posledních letech bylo učiněno více opatření, která pomohla zvýšit nižší důchody. Například došlo k posílení základní výměry důchodu z původních 9 % na 10 % průměrné mzdy. Nyní v rámci důchodové reformy chceme zavést tzv. minimální zaručený důchod. Při tom se základní solidární složka ještě výrazněji zvýší a bude upraven i způsob valorizace, který bude pro nižší důchody o něco příznivější než nyní. Upravíme při tom i nastavení mimořádné valorizace, které je nyní vůči nižším důchodům obzvláště nepříznivé.

Účelem valorizace důchodů je právě snaha omezit vliv inflace na pokles reálné hodnoty přiznaných důchodů. Toho lze docílit právě pomocí vhodně nastaveného procentního zvyšování, a ne stejnou částkou, jak navrhujete.

Píšou nám zase jiní občané, kteří náš systém považují za příliš solidární a považují to za znehodnocování jejich předchozího celoživotního úsilí a za nespravedlivé rovnostářství. Oni odvedli do důchodového systému výrazně více prostředků prostřednictvím vyšších mezd a delší doby pojištění, a přitom jsou již během výpočtu důchodu výrazně penalizováni vysokou příjmovou solidaritou, kdy výsledný důchod tvoří například jen 40 nebo i 25 % jejich předchozího příjmu. Proto usilujeme o vzájemné vyvážení principů solidarity a zásluhovosti. Zásluhovost systému při tom ale musí být zachována.

Chcete se také zeptat ministra?

Pokud máte dotaz na ministra Mariana Jurečku, můžete nám ho poslat na adresu [email protected]. Do předmětu zprávy napište „O důchodu s ministrem“. Vybereme nejčastější a nejzajímavější dotazy a ministr na ně odpoví už na přelomu srpna a září.

Foto: Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)