O důchodu s ministrem: Nové výpočty, ocenění pečujících a manželské sdílení vyměřovacích základů

Přinášíme další díl oblíbeného seriálu O důchodu s ministrem, ve kterém Marian Jurečka odpovídá na dotazy čtenářů. Tentokrát se ministr zaměřil na schválenou důchodovou reformu a změny, které přinese. Otázek na toto téma poslali čtenáři v posledních týdnech nejvíce, proto jim věnujeme celý jeden díl.

Důchodová reforma již prošla kompletním legislativním procesem a byla zveřejněna ve sbírce zákonů, takže jednotlivé změny začnou postupně platit. Příklady, jak se reforma dotkne běžného života, jsou popsány v tomto článku.

Vážený pane ministře, uvítali jsme, že bylo nakonec v reformě schváleno sdílení vyměřovacích základů pro manžele. Rádi bychom toho využili. Pro oba je to druhé manželství, brali jsme se před 11 lety. Bude toto sdílení fungovat pouze po dobu manželství (pro nás zmíněných 11 let), nebo je možné využít vyměřovací základy za celý život? A jak to bude v případě prvního manželství, existují tam nějaké povinnosti nebo nároky k bývalým manželům nebo manželkám? Děkujeme za odpověď a přejeme mnoho štěstí v roce 2025. (manželé Horákovi, Jindřichův Hradec)

Dobrý den, děkuji za dotaz. Sdílení vyměřovacích základů je možné využít pouze za dobu trvání manželství, nikoli za dobu předtím. Sdílení je dobrovolným institutem, podmínkou je souhlas obou manželů, další podmínkou je uplatnění sdílení před ukončením manželství, po jeho skončení již uplatnit nelze. Proto žádné povinné závazky z předchozího ukončeného manželství nevyplývají.

Dobrý den, pane ministře, mám opravdu velké obavy ze zpřísňování a zpomalování výpočtu důchodů od roku 2026 a dále. Důchodový věk mám v srpnu 2026 a plánoval jsem jít k tomuto datu do řádného důchodu. Nyní se na základě zpráv v médiích a vyjádření politiků nebo odborů v debatách bojím, že pokles důchodu bude příliš velký. Mohl byste upřesnit, jaké krácení podle důchodové reformy lze očekávat, pokud bych s důchodem vyčkal na rok 2026? Podle aplikace IDA mi odhad výše starobního důchodu vychází na 21 000 Kč. (Tomáš)

Pane Tomáši, výše parametrů pro nové výpočty přiznávané v roce 2026 bude zveřejněna v nařízení vlády v září 2025. Zároveň bude zveřejněna i výše valorizace pro leden 2026. Do konce roku 2025 si pak budete moci přesně vypočítat hodnotu Vašeho nového důchodu přiznaného k datu dosažení důchodového věku i hodnotu předčasného důchodu, pokud byste jej zvolil k datu v závěru roku 2025.

V současnosti ještě není možné spočítat v aplikaci IDA, jaký bude přesně důchod v roce 2026 – výpočet proto vychází pouze z přibližného odhadu podle roku 2025. Mohu Vás však ujistit, že obavy z příliš velkého poklesu důchodu v roce 2026 jsou zcela neopodstatněné. Naopak předpokládám, že nový důchod v roce 2026 bude vyšší než důchod z roku 2025.

Reforma nepřináší snížení důchodů do budoucna, ale jen zpomalení tempa jejich růstu tak, aby růst byl udržitelný. K mírnému snížení by mohlo dojít, jen pokud by došlo meziročně k úplnému zastavení růstu všeobecné průměrné hrubé mzdy nebo k jejímu snížení, což je však vysoce nepravděpodobné. Doporučuji Vám vyčkat a před koncem roku 2025 si oba výpočty porovnat.

Dobrý den, pane ministře, když jsem sledovala Vaše vyjádření v Poslanecké sněmovně při druhém nebo třetím čtení důchodové reformy, zmiňoval jste, že dlouhodobě pečující o blízké osoby v rodině jsou trestány nižším důchodem a že tuto nespravedlnost napravuje nový průměrný vyměřovací základ. Starám se už 2 roky o svého manžela, který je kvůli nemoci ve 3. stupni závislosti (výhledově asi 4. stupeň), nepracuji a pobírám na něj příspěvek na péči. Myslela jsem, že tato péče je hodnocena jako náhradní doba pojištění a nesnižuje se tedy důchod. Nebo jsem to pochopila chybně? Co konkrétně se změní a jak mi fiktivní vyměřovací základ zvýší důchod? Pro doplnění – důchod mám v roce 2028. Děkuji za odpověď. (Dana Nováčková)

Paní Dano, dosavadní úpravu jste pochopila správně. Skutečně platí, že péče o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II až IV je náhradní dobou pojištění a současně vyloučenou dobou. Náleží za ni tedy stejný počet procent z výpočtového základu jako za výdělečnou činnost. Současně se jedná o dobu vyloučenou, což znamená, že při výpočtu výdělkového průměru se o tuto dobu zkracuje délka rozhodného období, což zajistí, že péče nezpůsobí snížení výdělkového průměru, přestože pojištěnec během ní žádných výdělků nedosahuje.

Novinkou, kterou přináší důchodová reforma, je hodnocení rodinného vyměřovacího základu. Doba péče se tedy nebude hodnotit jako doba bez příjmu, ale jako doba, v níž pojištěnec dosahoval příjmů ve výši celostátní průměrné mzdy (jde-li o péči o osobu závislou ve stupni III nebo IV), popř. její poloviny (jde-li o péči o osobu závislou ve stupni I nebo II). Pokud v průběhu péče dosahoval také skutečných příjmů (např. ze samostatné výdělečné činnosti nebo ze zaměstnání na kratší pracovní úvazek), přičtou se tyto příjmy k těm fiktivním.

Hodnocení vyměřovacího základu může vést k více či méně významnému zvýšení procentní výměry důchodu u osob, jejichž skutečné příjmy dosahované před započetím péče nebo po jejím ukončení byly nižší, než je celostátní průměr. Naopak pro osoby, jejichž skutečné příjmy byly nadprůměrné, je výhodnější hodnocení vyloučené doby. Plátce důchodu proto provede srovnávací výpočet a pojištěnci přizná částku, která z tohoto porovnání vyjde jako výhodnější. Pro nárok na hodnocení vyměřovacích základů není rozhodné, jak dlouho péče trvala.

Podobný mechanismus se bude aplikovat též na dobu péče o první a druhé dítě ve věku do 3 let. Zde se bude navíc posuzovat, zda není výhodnější poskytnout za výchovu těchto dvou dětí výchovné ve výši 500 Kč za každé z nich. V kladném případě se přizná výchovné namísto rodinného vyměřovacího základu.

Nové opatření se bude týkat důchodů přiznaných v roce 2027 a později, mělo by tedy být využitelné i pro Vás. Přepočty důchodů přiznaných od dřívějšího data nebude možno provádět.

Vážený pane ministře, jsem ve starobním důchodu a zároveň pracuji na 0,5 úvazek jako knihovnice. Důchod pobírám od roku 2024 a nyní se mi blíží termín dosažení 360 odpracovaných dnů pro zvýšení důchodu, konkrétně se tak stane 16. ledna 2025. Přečetla jsem si, že od 1. ledna je v rámci důchodové reformy možnost zvýšení důchodu za další odpracovaný rok zrušena a nahrazena snížením odvodů. To je určitě dobrá zpráva a vítám to, znamená to však, že mi tyto odpracované dny propadnou a důchod se mi ještě předtím nezvýší přepočtem? (Barbora L.)

Vážená paní Barboro, podle úpravy platné do konce roku 2024 náleží zvýšení procentní výměry starobního důchodu v řádu desetikorun za každé období 360 dnů výdělečné činnosti vykonávané v souběhu s pobíráním starobního důchodu v plné výši. Bohužel není technicky možné hodnotit neucelená období a přiznávat za ně např. poměrnou část zvýšení, které by náleželo za ucelené období.

Proto ani nová právní úprava nepočítá s možností zohlednění části 360denního období získané před 1. 1. 2025. Toto necelé období se tedy pro zvýšení starobního důchodu skutečně nepoužije.

Skvělé však je, že již od ledna 2025 lze uplatnit slevu na pojistném pro pracující starobní důchodce ve výši 6,5 % z hrubé mzdy. Pokud tedy např. starobní důchodce vydělává 20 000 Kč měsíčně, zvýší se jeho lednová čistá mzda o 1 300 Kč měsíčně. Pokud bude takto pracovat celý rok, přilepší si v úhrnu o 15 600 Kč. Nové opatření je tedy finančně mnohem výhodnější než dosavadní postup. Navíc nové zvýhodnění není podmíněno celoročním výkonem výdělečné činnosti, takže jej mohou využít i ti, kdo jsou pracujícími důchodci třeba jen měsíc nebo dva.

Pro úplnost uvádím, že slevu na pojistném uplatňuje zaměstnanec u zaměstnavatele, a to nejdříve za kalendářní měsíc, v němž požádal o slevu na pojistném, a za kalendářní měsíce následující.

Doporučuji Vám proto, abyste uplatnila u svého zaměstnavatele požadavek na slevu na pojistném již v průběhu měsíce ledna 2025. Případné zpětné uplatnění je sice možné, ale bylo by zapotřebí řešit uplatnění slevy již s příslušnou územní správou sociálního zabezpečení.

Vážený pane Jurečko, chci Vám předně poděkovat, že jste vyslyšel prosby odborníků i veřejnosti a přistoupil jste k tomu, že důchodový věk poroste pomaleji a bude zastropován na 67 let. Je to rozumné, jakž takž přijatelné. Věřím tomu, že to s důchody pomůže, jak tvrdíte. Z Vaších vyjádření v médiích jsem vyrozuměl, že situace v důchodovém systému se vyvíjí lépe, než se očekávalo a je tedy možné, aby zpřísnění bylo mírnější. Jak tomu prosím Vás rozumět a mohl byste uvést nějaká konkrétní čísla? O kolik je vývoj pozitivnějšího a jak to ovlivní právě důchodová reforma? (Josef Dvořák)

Vážený pane Dvořáku, velice děkuji. Důchodový systém je třeba neustále a průběžně sledovat a vyhodnocovat, jak plní svou funkci a nakolik je stabilní. Přičemž cílem je samozřejmě posilovat jeho dlouhodobou finanční udržitelnost a zároveň zachovat jeho sociální funkci – tedy adekvátnost dávek. I k tomu slouží ony parametrické změny.

Obecně lze říci, že projekce ukazují, že bez přijetí navržených změn by deficit důchodového účtu směřoval přibližně k hodnotám 3 % HDP v horizontu roku 2060. Schválené zvyšování důchodového věku tak sice nezajistí vyrovnanost příjmů a výdajů, ale deficit bude v takových mezích, že jej bude možno profinancovat, předpokládám, z jiných příjmů státního rozpočtu.

Vlastností důchodového systému je jeho robustnost a dlouhodobost. Není možné změny provádět ve spěchu a na poslední chvíli, ale s perspektivou desítek let dopředu. Je to nutné i z důvodu férovosti vůči především budoucím seniorům, aby jim byl poskytnut dostatečný časový prostor pro adaptaci na situaci, která nastane, až budou přecházet do seniorního věku. Proto jsme nakonec upřednostnili pomalejší tempo zvyšování důchodového věku.