Hlasování senátorů o mimořádné valorizaci důchodů: Lhůty a varianty, co se může stát
Senátní ústavně-právní výbor doporučil, aby senátoři odmítli vládní novelu zákona o jednorázovém snížení mimořádné valorizace důchodů. Připravili jsme vysvětlení, co může přinést hlasování celého Senátu i vývoj v dalších dnech.
Foto: Senát PČR
Poté, co poslanci po několikadenním jednání schválili návrh na snížení červnové mimořádné valorizace důchodů, přichází na řadu Senát. O zákonu se bude hlasovat ve středu 8. března, kdy probíhá další schůze.
Vše již projednaly také dva odpovědné senátní výbory a ani jeden nedal návrhu jasnou podporu. Ústavně-právní výbor doporučil senátorům zákon zamítnout a sociální výbor se odmítl vyjádřit. To naznačuje určitou nejistotu ohledně toho, jak se nakonec senátoři rozhodnou.
Opakuje se podobná situace jako v roce 2020, kdy se tehdejší vláda Andreje Babiše snažila prosadit takzvané rouškovné, tedy jednorázový příspěvek 5000 korun pro důchodce. Tehdy také návrh narazil v senátním výboru. A senátoři si pak odhlasovali, že se zákonem nebudou zabývat, tedy že se nevyjádří. Podle ústavy to znamená, že je zákon v podstatě přijat a zamíří k prezidentovi. Stane se tak ovšem až po uplynutí 30 dnů.
Vládu tlačí čas
Jenže čas tentokrát hraje v neprospěch vlády, která snížení mimořádné valorizace prosazuje. V důvodové zprávě k zákonu totiž ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že aby byla změna valorizace ústavně přípustná, je nutné, aby zákon vyšel ve sbírce zákonů do 22. března. Tedy před uplynutím lhůty, do kdy musí vláda vydat nařízení o provedení mimořádné valorizace.
„Dle názoru předkladatele lze považovat za ústavně přípustné, aby prostor mezi vznikem rozhodné skutečnosti a vydáním nařízení vlády, popř. nabytím jeho účinnosti, byl využit k vydání zákonné úpravy, jejímž legitimním cílem je zmírnit rozpočtové dopady valorizace v mimořádném termínu,“ vysvětluje ministerstvo v důvodové zprávě. A je jasné, že v takovém případě by se to nestihlo.
Totéž by nastalo v případě, že by senátoři návrh zákona zamítli. Pak návrh putuje opět do Poslanecké sněmovny, kde ho musí poslanci přehlasovat, a to nadpolovičním počtem všech poslanců (101 hlasů). Při běžném hlasování přitom stačí nadpoloviční většina přítomných poslanců. „Nejdříve může být návrh projednán deset dnů od doručení usnesení o zamítnutí Poslanecké sněmovně,“ ukládá legislativní proces.
V takovém případě by byla lhůta velmi těsná a hlasování poslanců by proběhlo nejdříve 18. března. A poté je ještě nutný podpis prezidenta. Pokud by návrh také vetoval, je jisté, že by se schválení v termínu nestihlo.
Co může následovat
V podstatě mohou nastat následující scénáře:
- Senát se nevyjádří, pak by prezident Petr Pavel dostal novelu zákona k podpisu 5. dubna (do Senátu návrh přišel 6. března). Termín 22. března by se tedy nestihl.
- Senát zákon odmítne. Pak by se přehlasování Senátu a schválení stihlo, ale prezident Petr Pavel by musel zákon obratem podepsat.
- Senát zákon schválí a prezident Petr Pavel ho do 22. března podepíše. Pak se vše stíhá bez problémů.
- Senát zákon schválí a prezident Petr Pavel ho vetuje. Pak by se termín 22. března nestihl.
- Poslanci přehlasují Senát či veto prezidenta a zákon vyjde ve sbírce zákonů až po 22. březnu. Pak případně může rozhodnout Ústavní soud o tom, jestli bude omezení valorizace ústavně v pořádku – opoziční hnutí ANO již avizovalo, že se na něj obrátí. Rozhodování soudců by mohlo trvat i několik měsíců.
Nově zvolený prezident Petr Pavel se své funkce ujme při inauguraci 9. března a hned následující den plánuje zveřejnit své finální rozhodnutí o tom, zda zákon podpoří. Již dříve konstatoval, že rozhodování je složité a nebude jednoznačné, jeho postoj pravděpodobně bude v poměru 60 na 40. „Já určitě nebudu nijak zakrývat, že mám pochybnosti o tom procesu, a to jak legislativní nouzi, tak o možnosti retroaktivity,“ konstatoval budoucí prezident.
Foto: Senát PČR
