Češi spoléhají hlavně na stát, Nizozemci mají důchod i z práce: Jejich systém je nejlepší na světě
Nizozemský důchodový systém pravidelně vítězí v mezinárodních žebříčcích. Jeho tajemství přitom nespočívá v tom, že by stát každému seniorovi posílal mimořádně vysokou penzi. Nizozemci si příjem na stáří skládají z několika zdrojů a velkou část peněz odkládají společně se zaměstnavateli už během pracovního života. Právě v tom se jejich model zásadně liší od českého.
Sledovat v Google Zprávách
Podle posledního hodnocení Mercer CFA Institute Global Pension Index získalo Nizozemsko 85,4 bodu a první místo mezi hodnocenými zeměmi. Žebříček hodnotí přiměřenost důchodů, dlouhodobou udržitelnost systému i důvěryhodnost institucí, které penzijní prostředky spravují.
Stát zajišťuje základ, nikoliv celý důchod
První částí nizozemského systému je státní penze AOW. Nárok na její plnou výši vzniká podle počtu let, během nichž člověk v zemi žil nebo byl pojištěn. Za každý takový rok se započítávají dvě procenta, plný důchod tedy odpovídá padesáti letům pojištění.
Důchodový věk činí v roce 2026 celkem 67 let. Osaměle žijící senior s plným nárokem dostává od letošního července přibližně 1 582 eur čistého měsíčně. U manželů nebo partnerů žijících ve společné domácnosti je částka na jednoho člověka nižší. Výše AOW se odvíjí od minimální mzdy, a proto se pravidelně mění.
Samotná státní penze není určena k tomu, aby každému zachovala stejnou životní úroveň jako během zaměstnání. Představuje především společný základ, na který se nabalují další příjmy.
Druhý důchod vzniká přímo v zaměstnání
V tomto ohledu je možné uvést, že důležitou roli hrají zaměstnanecké penzijní fondy. Jejich fungování bývá sjednáno mezi zaměstnavateli a odbory a v řadě odvětví je účast prakticky povinná. Na budoucí penzi přispívá zaměstnanec i firma, zatímco fondy peníze dlouhodobě investují.
Nizozemské penzijní fondy spravovaly na konci letošního března přibližně 1,97 bilionu eur. Jejich majetek je větší než roční výkon nizozemské ekonomiky a patří k největším soukromým penzijním rezervám na světě. Téměř povinné zaměstnanecké penze navíc pokrývají naprostou většinu pracovníků.
Nizozemsko nyní celý systém postupně přestavuje. Fondy opouštějí model založený na předem slíbeném důchodu a přecházejí k systému, v němž bude výsledek více odpovídat skutečným příspěvkům a výnosům investic. Penze tak mohou v dobrých letech růst rychleji, současně ale budou citlivější na vývoj finančních trhů. Přechod má být dokončen nejpozději začátkem roku 2028.
Kalkulačka zbývajících dnů: Kdy můžete požádat o důchod
Česko spoléhá především na průběžný systém
Také v Česku existují tři pomyslné pilíře, jejich význam je však výrazně odlišný. Hlavním zdrojem příjmu seniorů zůstává státní důchod financovaný z odvodů současných zaměstnanců a firem. Soukromé penzijní spoření je dobrovolným doplňkem, nikoliv běžnou a téměř povinnou součástí zaměstnání.
Na konci letošního března mělo penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření přibližně 3,91 milionu Čechů. Příspěvek zaměstnavatele byl veden u 1,74 milionu smluv. Přestože jde o vysoké počty, naspořené částky u řady lidí představují spíše přilepšení než druhou plnohodnotnou penzi.
Právě zde nabízí Nizozemsko největší inspiraci. Nejde pouze o to přesvědčovat lidi, aby si sami posílali několik stokorun měsíčně do penzijního fondu. Podstatné je zapojení zaměstnavatelů, pravidelnost příspěvků a dlouhá doba, po kterou se peníze investují.
Česká populace přitom podobně jako nizozemská stárne. Podle Ministerstva práce nelze tento vývoj zvládnout jediným opatřením. Samotné prodlužování důchodového věku nebo pomalejší růst nově přiznávaných penzí může státnímu systému ulevit, lidem však další příjem na stáří nevytvoří.
Zdroje: Kiplinger, SVB, Rijksoverheid
