Schillerová připustila zvýšení důchodového věku pro některé vysokoškolské profese

U některých profesí by bylo možné zvýšit důchodový věk nad 65 let, ale nemělo by se to týkat dělnických profesí. S touto představou přišla poslankyně a bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Podle ní však nelze svazovat důchodový věk pouze s délkou dožití.

Jedním z parametrů připravované důchodové reformy má být pravidelné zvyšování důchodového věku, pokud se bude prodlužovat délka dožití. Podle dosavadních plánů Ministerstva práce a sociálních věcí je cílem, aby lidé ve starobním důchodu trávili přibližně 21,5 let.

Pravidelně se má sledovat naděje dožití v 50 letech, a pokud poroste, má se mírně navyšovat i důchodový věk. Současná zastropovaná hranice 65 let by mohla být poprvé prolomena u lidí narozených v roce 1966. Maximální zvýšení důchodového věku má být o 2 měsíce za rok. Detailně jsme o tom psali v tomto článku.

Poslankyně Alena Schillerová nyní prolomení hranice 65 let podpořila. Nutnou podmínkou podle ní ovšem je, že se to bude týkat jen některých profesí, a zároveň by nemělo jít o dělnické nebo jinak náročné profese.

„Já si umím představit pracovat vysokoškolského pedagoga nebo vědeckého pracovníka i po 65. roce, ale umíte si představit dělnici u pásu? Zdravotní sestru nebo hasiče?“ uvedla Schillerová v rozhovoru pro deník Právo. Zároveň konstatovala, že musí být stanoveny profese, u kterých bude možné odejít do důchodu dříve a bez sankce.

Rozšíření náročných profesí

Už delší dobu mají výhodu dřívějšího důchodového věku horníci. Od letošního roku přibyla nová možnost také pro záchranářské profese a podnikové hasiče, nový mechanismus jim stanovuje, že za každých 4400 odpracovaných směn se důchodový věk těmto pracovníkům snižuje o 30 měsíců. A za každých dalších 74 odpracovaných směn dochází ke snížení vždy o jeden měsíc.

Ministr Marian Jurečka nyní plánuje, že tento mechanismus zůstane zachován a počet náročných profesí se rozšíří. Momentálně o tom probíhají politická i odborná jednání a spolupracuje na tom i Ministerstvo zdravotnictví. „Záměrem je vymezit okruh osob na základě objektivních a měřitelných kritérií podmínek výkonu práce na konkrétním pracovišti, kde je či byla práce vykonávána,“ vysvětlil Jurečka v pravidelném seriálu O důchodu s ministrem a dodal, že se bude vycházet z kategorizace prací podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Ten nyní člení práce do čtyř kategorií podle rizik na pracovišti a nižší důchodový věk by měli pracovníci ve čtvrté a částečně ve třetí kategorii.

Zatím není jasné, zda nová metodika výběru náročných profesí bude představena už na podzim jako součást chystané důchodové reformy, nebo až později. A právě skutečnost, že seznam náročných profesí ještě nebyl dokončen, kritizuje také Alena Schillerová. „Já ten seznam ještě neviděla. Vláda o všem zatím hovoří nebo vysílá signály,“ uvedla v rozhovoru.

Doba dožití ve zdraví

Poslankyně zároveň odmítla myšlenku, že by měl být důchodový věk svázán s délkou dožití. „Nesmí se to svázat jen s dobou dožití. Že se dožijete nějakého věku, ještě neznamená, že se ho dožijete ve zdraví. Doba dožití ve zdraví se zjišťuje dotazníkovým způsobem a je velmi složité se k datům dostat,“ vysvětlila Schillerová.

Neupřesnila ovšem, pro koho a jak by se důchodový věk zvyšoval. Z kontextu toho, že sama zmínila některé konkrétní vysokoškolské profese, lze usuzovat, že její představa se blíží spíše profesnímu vymezení.

Faktem je, že Alena Schillerová v minulosti zvyšování důchodového věku aktivně podporovala. Například v době, kdy byla ministryní financí, plánovala otevřít debatu o prolomení hranice 65 let, a to kvůli udržitelnosti důchodového systému.

Foto: Adobe Stock