Senioři a létání: Kdy je letadlo rizikem pro srdce, plíce i po operaci

Po šedesátce může být cestování letadlem větší zátěží pro srdce, plíce i organismus po nedávné operaci. Zjistěte, kdy je lepší let odložit, jaká zdravotní rizika nepodcenit a co před odletem řešit s lékařem i aerolinkou.

Nová generace seniorů ráda vyráží v důchodu poznávat svět. Klidně létají i do exotických destinací za teplem i během zimy. Bohužel tento typ cestování zatěžuje stárnoucí organismus, a proto by například senioři s nemocným srdcem nebo astmatem měli zvážit, zda vůbec vycestovat.

Samotný let totiž zvyšuje riziko trombózy, plicní embolie nebo komplikací po nedávném operačním zákroku. Prostředí na palubě letadla se výrazně liší od běžných podmínek na zemi.

Klesá atmosférický tlak, snižuje se dostupnost kyslíku a vzduch z klimatizace tělo dehydratuje. U zdravého člověka vyvolají tyto změny zalehnutí uší nebo jiné méně komfortní projevy. Ale u seniorů s chronickými onemocněními mohou hrozit i výraznější komplikace.

Hrozba žilní trombózy

Trombóza představuje při létání jedno z největších rizik, zejména pro cestující ve věku nad 60 let. Krev se kvůli dlouhému sezení ve stísněném prostoru a dehydrataci ze suchého vzduchu zahušťuje. Pokud se vytvořená krevní sraženina uvolní, putuje krví do plic a způsobuje ucpání cévy. Nebezpečí vzniku embolie stoupá u letů trvajících déle než čtyři hodiny.

„Na lýtko si navlečte kompresní punčochu a dopřejte si hodně vody. Letenku si kupte tak, abyste seděli do uličky. Můžete se díky tomu projít a udělat pár svižných dřepů,“ doporučil pro Aktuálně.cz šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Spolu s tím zdůraznil, že se riziko zvyšuje u starších kuřáků a osob s nadváhou.

Pokud trpíte na otoky nohou nebo křečové žíly, měli byste se před nákupem letenky poradit s lékařem. Právě křečové žíly u seniorů mohou být předzvěstí vážnějších komplikací, které se během letu mohou projevit.

Lékaři v nejrizikovějších případech mohou předepsat nízkomolekulární heparin. Ten působí v časné fázi srážení krve, tudíž by měl zabránit vzniku krevní sraženiny. Aplikuje se do kožní řasy na břiše dvě až tři hodiny před nástupem do letadla.

Létání po infarktu není striktně tabu

V minulosti znamenal prodělaný infarkt myokardu prakticky nemožnost létat, nyní už to ale neplatí. Při vyšetření je ale potřeba posoudit stav a výkon srdečního svalu, stav věnčitých tepen a úspěšnost léčby. Podle toho může lékař let schválit nebo zamítnout.

Podle současných kardiologických postupů platí jasné lhůty:

• Po nekomplikované angioplastice (zavedení stentu) můžete letět již za několik dní.
• Po větším infarktu bez komplikací se doporučuje počkat dva až tři týdny.
• Při stabilní angině pectoris můžete letět hned, ale jen s nitroglycerinem.
• S pacemakerem můžete na palubu po několika dnech, ale pouze když netrpíte onemocněním pneumotorax.
• I s defibrilátorem  lze po několika dnech letět.
• Jestliže jste podstoupili operaci s otevřením hrudníku, musíte let oddálit o šest týdnů. A to jen v případě, že u vás nevzniknou komplikace.

Kdy je lepší se letu vyhnout

Jsou i situace, kdy je lepší let odložit nebo zcela vynechat. Mezi nejčastější patří:

• Pokud je ejekční frakce (podíl krve vypuzovaného při stažení srdeční komory do krevního oběhu) menší než 40 %.
• V případě možného srdečního selhání.
• Při nestabilní angině pectoris a srdeční arytmii.
• Čeká-li vás chirurgický zákrok a vyšetření.

Změny tlaku po laparoskopii i operaci očí

Tlak v kabině letadla ve výšce 2400 metrů nad mořem bývá kolem 76,1 kPa. Plyn v tělesných dutinách se kvůli tomu začne rozpínat. Riziko to znamená nejen pro seniory, ale i pro lidi po chirurgických zákrocích.

Při běžné laparoskopii (například odstranění žlučníku) chirurgové plní břišní dutinu oxidem uhličitým. Zbytkový plyn, který se v letadle začne roztahovat, může způsobit bolesti a komplikace. Letecké společnosti proto vyžadují po podobných břišních operacích odstup minimálně 10 až 14 dní.

I po očních zákrocích musíte dodržovat lékařské doporučení. „Pokud jste po operaci odchlípené sítnice, při které se oko plní plynem, létat byste neměli. Plyn je expanzivní a při změně tlaku by mohl nastat problém,“ varuje ve svých doporučeních pro pacienty oční klinika Gemini. Zároveň lékaři dodávají, že pokud je použit silikonový olej místo plynu, nebezpečí nehrozí. Dokonce ani u operace šedého zákalu vám v létání nezabrání.

Orientační schodišťový test

Klesající tlak znamená i nižší množství kyslíku ve vzduchu. Zatímco u zdravého člověka se to neprojeví, u osob s těžkým astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemocí klesá okysličení krve pod bezpečnou hranici. Což vede k dušnosti.

Před odletem můžete podstoupit schodišťový test. Pokud zvládnete bez zastavení vyjít dvě patra schodů bez lapání po dechu, let bez potíží zvládnete. V případě, že kyslík potřebujete i na palubě letadla, vlastní kyslíkovou láhev mít nesmíte. Dodávku kyslíku musí předem zajistit aerolinka za zvláštní poplatek.

Kdy vás aerolinka nepustí na palubu

Pokud existuje možnost, že by se kvůli vám muselo nouzově přistávat, rovnou vám nedovolí letět. Nouzové přistání letadla z lékařských důvodů stojí statisíce korun. Stopku na letišti dostanete také v případě, pokud trpíte infekční nemocí. V případě některých zranění a zdravotních stavů potřebujete potvrzení od lékaře. Jinak hrozí, že vám společnost z hlediska vaší bezpečnosti nedovolí odletět.

Formulář pro danou společnost potřebujete většinou v těchto případech:

• Infarkt, pokud proběhl do 21 dnů před odletem.
• Mrtvice, v případě že proběhla 10 dní od události do odletu.
• Čerstvě narozené dítě do 7 dnů od porodu.
• Nemoc z dekomprese.
• Pneumotorax 14 dnů od události.
• Zlomeniny a sádra, pokud došlo ke zranění více než 72 hodin před odletem.
• Těžká žilní trombóza nebo duševní choroba.

Zlomeniny a aplikované sádry neznamenají hned konec výletu. Záleží na typu zlomeniny a její čerstvosti. Pokud se vám zranění stalo do 48 až 72 hodin, je potřeba sádru rozpůlit po celé délce. Tím se zamezí vzniku otoků, které jsou pro vás nebezpečné a bolestivé. Některé aerolinky mohou požadovat více místa nebo zvláštní usazení.

Ten, kdo trpí chronickými nemocemi, by si měl vyžádat od lékaře výpis diagnóz. Lékařská zpráva by měla být jak v češtině, tak v angličtině. Díky tomu vám zahraniční personál dokáže rychleji pomoci.

Zdroje: Aktuálně.cz, Oční klinika Gemini, Smartwings: zdravotní omezení, IPZV