Mrtvice není „jen pro staré“. Většinu případů prodělají lidé ještě před sedmdesátkou
Mozková mrtvice se spojuje se seniory, ale život ohrožující stav může zasáhnout i člověka v produktivním věku. V České republice ji podle zdravotních pojišťoven prodělá více než 25 tisíc lidí ročně. Pacientův život přitom ovlivní rychlá pomoc.
Sledovat v Google Zprávách
Cévní mozková příhoda nevzniká postupně. Člověk může normálně mluvit, pracovat, řídit nebo vařit a během několika málo minut se objeví slabost v části těla. Případně poklesne koutek nebo člověk začne hůře komunikovat. Právě náhlý začátek je jedním z hlavních varovných znaků.
Na základě údajů od ZPMVCR postihne příhoda během života každého čtvrtého člověka. Zdravotní pojišťovna zároveň upozorňuje, že zhruba 16 procent případů se týká lidí mladších 50 let. A více než 60 procent postihne osoby před dovršením sedmdesátých narozenin.
„Podle zprávy Svazu zdravotních pojišťoven ČR u nás mrtvice ročně postihne více než 25 tisíc lidí a během svého života ji prodělá každý čtvrtý člověk. Mrtvice je u nás příčinou asi 8 procent všech úmrtí. Negativní trend rostoucího výskytu mrtvice v populaci úzce souvisí zejména s nezdravým životním stylem.“
V rozhovoru pro iDnes z 28. 9. 2026 uvedl spoluzakladatel společnosti ERGO Aktiv Jan König, že asi 60 až 80 procentům mozkových mrtvic se dá předejít právě zdravým životním stylem.
Rozhoduje, kde se nacházíme a reakce okolí
Primář neurologického oddělení Krajské nemocnice ve Zlíně Robert Mikulík pro web Zlínského kraje vysvětluje, že dochází k uzávěru mozkové tepny. „Krev přestává proudit do určité části mozku a ta přestává fungovat. Druhý typ mrtvice, který nemá úplnou analogii se srdeční příhodou, jsou případy, kdy mozková tepna praskne a způsobuje krvácení do mozku. Stává se to z minuty na minutu. Najednou vám například ochabne ruka, případně nemůžete mluvit, artikulovat, spadne vám koutek, přestanete cítit dotek, neudržíte rovnováhu, přijdou závratě.“
V takovém případě je důležitá rychlá reakce okolí a schopnost rozpoznat, co se děje. Jan König v rozhovoru pro iDnes připomíná pomůcku BE FAST. Zkratka poskytuje „chyták“ na náhlou poruchu rovnováhy, zraku, pokles koutku, slabost ruky a potíže s řečí. Zkratku FAST více rozebírá i web České důchody v tomto článku. „Při některých z těchto příznaků nesmějí vaši příbuzní nebo známí na nic čekat a co nejrychleji volat záchranku, aby se mozek tolik nepoškodil. Jde o minuty.“
Při podezření na mrtvici je nutné okamžitě volat linku 155. Volající by měl sdělit, že má podezření na cévní mozkovou příhodu a popsat potíže. Záchranná služba může při příjezdu pacienta ihned ošetřovat a následně odvést do iktového či cerebrovaskulárního centra.
Záchrana života odstartuje dlouhodobý boj
Akutní léčba sice dokáže zachránit život a omezit výrazné poškození mozku, ale někteří pacienti musí projít dlouhodobou rehabilitací, aby se mohli opět zařadit do každodenního života. Učí se znovu chodit, mluvit, jíst nebo používat ruku. Jiní mohou podle sdružení CEREBRUM cítit únavu, změny nálady a poruchy soustředění. V některých případech dochází i ke ztrátě jistot v běžných situacích.
„Někdo má poškození menší, ale neposune se vůbec. Zdá se, že důležitou roli při zotavování mozku hraje dopamin – látka spojená s motivací, učením a pocitem odměny. Když je rehabilitace smysluplná a zajímavá a člověk při ní zažívá úspěch, mozek se pravděpodobně učí efektivněji,“ říká Jan König. Kromě tohoto upozorňuje, že mrtvice neovlivní pouze pacienta, ale i celou rodinu.
Tématu dlouhodobého návratu k aktivnímu životu se na webu České důchody věnoval také článek Po mrtvici není nic ztracené. Jan König vysvětluje, proč má smysl bojovat i po letech.
Riziko lze částečně snížit
Nebezpečí rozvoje mozkové příhody zvyšuje řada zdravotních problémů, které lze předem řešit. „Více než polovina všech mrtvic je spojena s vysokým krevním tlakem, který lze zvládnout léčbou. Příčinou vysokého krevního tlaku a cukrovky, což obojí zvyšuje riziko mrtvice, bývá nadváha nebo obezita. Nebezpečná je zejména obezita v oblasti břicha,“ uvádí ZPMVCR ve svém přehledu. Zdravotní pojišťovna zároveň varuje i před nadměrným stresem.
Před ním v rozhovoru pro iDnes varuje i Jan König. „Chronický stres, který se na vzniku iktu významně podílí. Ve stresu totiž tělo stále jede na plný výkon a nic neopravuje, což přináší záněty a kornatění cév.“
