Mrtvici nemusíte poznat hned. Plno lidí si ji splete s běžnou nevolností a ignorují tyto tři jasné ukazatele
Mrtvice ročně postihne v Česku více než 25 tisíc lidí a zhruba každý čtvrtý člověk ji během života prodělá. Třetina pacientů umírá, třetina zůstává s trvalými následky a jen zbývající část se vrací do běžného života. Přitom právě rychlé rozpoznání příznaků a včasné přivolání pomoci může změnit situaci.
Sledovat v Google Zprávách
Cévní mozková příhoda, lidově nazývaná mrtvice, vzniká buď ucpáním cévy v mozku nebo krvácením do mozkové tkáně. V obou případech dochází k rychlému poškození mozkových buněk, které nemají dostatek kyslíku a živin. Klíčová je proto reakce okolí. „Na rychlosti zahájení léčby závisí život a zotavení pacienta,“ upozorňuje Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra.
Metoda FAST umožňuje během několika vteřin odhalit tři typické varovné signály: pokles koutku, slabost ruky a poruchu řeči. Poslední písmeno pak připomíná člověku, že má okamžitě volat na číslo 155.
Metoda FAST:
- Face – obličej, tedy pokles koutku.
- Arm – paže, tedy slabost ruky.
- Speech – řeč, respektive její porucha.
- Time – čas, tedy včasné volání na zdravotnickou záchrannou službu.
Podle výzkumu Světové organizace pro cévní mozkové příhody z roku 2024 první mrtvici prodělalo víc než 12 milionů lidí na celém světě a 6,5 milionu lidí na ni zemřelo. V Česku denně na mrtvici zemře zhruba 20 pacientů. „Dneska cévní mozkovou příhodu ročně prodělá zhruba 23,5 tisíce lidí a zhruba 7 tisíc na ni zemře. Těmito čísly se řadí na nejvyšší příčky úmrtnosti,“ uvedl primář neurologické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol Aleš Tomek pro iDnes.
Příznaky mrtvice a kdo je nejvíce ohrožený
Mezi hlavní příznaky mrtvice patří náhlá slabost nebo ochrnutí jedné poloviny těla, pokles koutku, nezřetelná řeč, poruchy vidění, závratě, poruchy rovnováhy, zmatenost, potíže s porozuměním nebo náhlá silná bolest hlavy. Rovněž se může vyskytnout závrať se zvracením nebo problémy s chůzí či udržením rovnováhy.
Mezi rizikové faktory se pak řadí vysoký krevní tlak, fibrilace síní, zúžení krčních tepen, nadměrné množství cholesterolu v krvi, diabetes mellitus, kouření nebo užívání alkoholu. Stejně může riziko představovat nadváha, nedostatek pohybu a užívání hormonální antikoncepce.
Pro běžného člověka není podstatné, aby poznal, o jaký typ mrtvice jde. Rozhodující je rozpoznat náhlou změnu a nečekat, zda sama odezní. Právě k tomu slouží metoda FAST, kterou v Česku dlouhodobě propagují neurologická pracoviště.
První krok se zaměřuje na obličej. Člověku může při pokusu o úsměv náhle poklesnout jeden koutek. Jedna strana obličeje může být méně pohyblivá nebo působit ochable. Druhý krok kontroluje ruce. Postižený člověk nemusí být schopen zvednout obě ruce a udržet je před sebou.
Třetí krok se týká řeči. Řeč může být náhle nezřetelná, člověk má problém vyslovit jednoduchou větu nebo rozumět tomu, co druhý říká. Čtvrtý krok, čas, se týká včasné reakce na rozpoznané změny. Jakmile se objeví některý z těchto příznaků, je potřeba okamžitě volat záchrannou službu na čísle 155.
Často rozhodují minuty
U ischemické mrtvice může být mozková tepna ucpaná krevní sraženinou. Část mozku pak nedostává dostatek kyslíku a živin. Čím déle tento stav trvá, tím závažnější může být následné poškození. Při přijetí v nemocnici se provádí především CT vyšetření, případně další zobrazovací vyšetření podle situace. Na základě výsledků se rozhoduje o dalším postupu. Fakultní nemocnice u sv. Anny uvádí, že při vhodných podmínkách lze podat nitrožilní trombolýzu, která pomáhá rozpustit sraženinu. Její podání je časově omezené a čím dříve léčba začne, tím lepší mohou být výsledky.
„Národní medián času od příjezdu pacienta do nemocnice po podání trombolýzy je dnes v České republice 20 minut. V Evropě mají podobná čísla už jen Dánsko a Holandsko,“ řekl neurolog Aleš Tomek Naše zdravotnictví.
U části pacientů může připadat v úvahu také mechanické odstranění sraženiny. O vhodnosti konkrétní léčby rozhoduje neurologický tým podle typu mrtvice a nálezu na zobrazovacích vyšetřeních.
U hemoragické mrtvice je cílem zastavit krvácení, snížit tlak na mozek a stabilizovat pacienta. Může být nutný chirurgický zákrok nebo odstranění aneurysmatu.
Rehabilitace začíná již v nemocnici a její časná fáze trvá v průměru asi tři týdny. U některých pacientů může být kratší, u závažnějších případů naopak delší. Pacient pracuje s fyzioterapeuty, ergoterapeuty a logopedy. „Do domácí péče může být pacient propuštěn v kterékoli fázi léčby, pokud již není nutný celodenní lékařský dohled a pokud je zajištěna péče o pacienta,“ uvádí Národní zdravotnický informační portál ve svém přehledu.
Čeho se vyvarovat a jak postupovat?
Celá situace může vypadat nenápadně. Člověk při snídani začne mluvit nezřetelně nebo se podivně usměje. A při opakování věty jsou slova nesrozumitelná. V takovou chvíli není dobré čekat na další vývoj.
Při podezření na mrtvici je důležité volat 155. Záchranáři mohou zahájit potřebné úkony již během cesty a zajistit pacientovi příjem v konkrétním oddělení nemocnice.
Zvláštní pozornost si zaslouží situace, kdy příznaky po několika minutách zmizí. Přechodná (tranzitorní) ischemická ataka může mít stejné příznaky jako mrtvice. A i když odezní, neznamená to, že je pacient v pořádku. Ve skutečnosti může předcházet skutečné cévní mozkové příhodě. „TIA musí být chápána jako varovný stav, protože může být následována již úplnou ischemickou mozkovou mrtvicí, která se již sama neupraví, a právě tomu je potřeba zabránit,“ upozorňuje gastroenterolog Jiří Štefánek.
