Diabetici si často hlídají cukr, ale podceňují cholesterol. Právě cévní komplikace přitom patří k největším hrozbám
Cukrovku má člověk pod kontrolou, nebo si to aspoň myslí – pravidelně si měří cukr, hlídá, co jí, a chodí na kontroly. Jenže pak dostane výsledky krve a dozví se, že má vysoký cholesterol. Přitom ho nic nebolí a žádné potíže nepociťuje. Proč by se tedy měl znepokojovat? Právě v tom je háček. Cholesterol sám o sobě nebolí a člověk podle toho, jak se cítí, nepozná, jestli se mu v cévách postupně tvoří aterosklerotické pláty. Na problém se tak někdy přijde až ve chvíli, kdy už má vážnější následky.
Sledovat v Google Zprávách
U diabetu je přitom riziko srdečně-cévních onemocnění vyšší. Nejde jen o samotnou hladinu cukru. Svou roli hraje také krevní tlak, cholesterol, kouření a další faktory, které se mohou navzájem násobit. „Na cholesterolu je zrádné to, že nebolí. Ukládá se v cévách roky, aniž bychom si něčeho všimli,“ sdělil pro Český rozhlas vedoucí lékař Diabetologického oddělení Nemocnice České Budějovice Ondřej Vrtal.
Cévám škodí i to, co člověk vůbec necítí
Při vysoké hladině LDL (takzvaný zlý cholesterol, z anglického low-density lipoprotein) dochází k tomu, že se cholesterol ukládá do stěn tepen. Ty se následně zužují a zhoršuje se průtok krve. Pokud se z nich část takzvaných aterosklerotických plátů uvolní, vznikne krevní sraženina, která cévu může ucpat. Podle umístění pak dochází buďto k infarktu nebo mozkové mrtvici. „To si můžeme představit jako trubky zanesené usazeninami. Lidé mohou pozorovat potíže při zátěži, například je bolí na hrudi, aniž by to už byl infarkt. Také se mohou mírně zadýchávat. V případě ischemické choroby dolních končetin nás při chůzi začne bolet lýtko, máme například křeče, které po několika minutách klidu odezní,“ sdělil pro Český rozhlas Vrtal.
Zrádné je, že člověk ani nemusí mít pocit, že mu něco je. O to víc, pokud je cukr stabilizovaný. Ukázkový cukr ale neznačí, že je cholesterol v pořádku. Z toho důvodu se u diabetiků rovněž sledují i krevní tuky.
Jedno číslo neplatí pro všechny
Pokud se seniorovi dostanou do rukou laboratorní výsledky, vyčte z nich hodnoty celkového cholesterolu, dále LDL a HDL cholesterol i triglyceridy. Každý údaj vypovídá o něčem jiném. Pro posouzení rizika je zásadní hlavně LDL cholesterol.
Cílová hodnota ale není pro všechny stejná. Záleží i na dalších okolnostech. Zda má senior kromě cukrovky vysoký tlak, kouří, má nemocné ledviny nebo v minulosti prodělal infarkt či mrtvici. Se stoupajícím rizikem může být přísnější i požadovaná hodnota LDL:
- U pacientů s vysokým rizikem se doporučuje hodnota pod 1,8 mmol/l
- U velmi rizikových pacientů dokonce pod 1,4 mmol/l.
V obou případech se zpravidla počítá se snížením alespoň o 50 %. Vyplývá to z doporučení Evropské kardiologické společnosti. Právě proto není na místě mávnout rukou nad tím, že je cholesterol jen lehce zvýšený. Záleží i na dalších okolnostech, což posoudí právě lékař.
Někdy nestačí jen upravit jídelníček
Při zvýšeném cholesterolu má smysl podívat se na jídelníček. V něm bývá problematické hlavně tučné maso i uzeniny, máslo a zdroje nasycených tuků. Častější zařazení luštěnin, zeleniny, celozrnných potravin a ořechů naopak může být ku prospěchu.
Nemusí jít o převratnou změnu ze dne na den nebo jednorázové odříkání jídla. Podstatnější je dlouhodobý způsob stravování. Pomáhá rovněž pravidelný pohyb, vyhýbání se kouření i alkoholu a případné snížení nadváhy. U diabetiků někdy ale ani to nestačí. Lékař může proto doporučit také léky, nejčastěji statiny, které snižují LDL cholesterol a pomáhají snížit riziko srdečně-cévních příhod. O jejich nasazení ale rozhoduje vždy lékař. „Správným stravováním dokážeme stáhnout hladinu zlého cholesterolu jen asi o 10 až 20 procent. O zbytek se budou muset postarat léky,“ uvedl specialista Ondřej Vrtal.
Pokud ale předepsané léky nedělají dobře, není řešením je bez domluvy vysadit. Naštěstí existuje spousta jiných alternativ, které mají stejný účinek, ale mohou být pacienty snášeny o něco lépe.
Zdroje: ESC, Budějovice Rozhlas.
