Cholera: Kdy hrozí riziko, jaké má příznaky a co by měli vědět senioři v Česku

V Polsku onemocněla cholerou starší žena. Jde o akutní střevní onemocnění, které způsobuje prudké průjmy a bez léčby může být smrtelné. Pro starší lidi je cholera nebezpečná hlavně kvůli riziku rychlé dehydratace. Čeští senioři se ale v tomto případě nákazy obávat nemusí. „Důvod pro obavy ze šíření v ČR kvůli výskytu cholery v Polsku není,“ uvedla pro České důchody epidemioložka MUDr. Kateřina Fabiánová ze Státního zdravotního ústavu. Pokud ale plánujete cestu do tropických oblastí, je vhodné se s lékařem poradit o možnosti očkování.

Foto: Profimedia
Epidemioložka Kateřina Fabiánová.

Cholera se obvykle vyskytuje v rozvojových zemích v tropických oblastech, kde je nedostatečný přístup k nezávadné pitné vodě a nižší úroveň hygieny. Nyní se ale objevil případ cholery v sousedním Polsku, což může vyvolávat obavy.

„Důvod pro obavy ze šíření v ČR kvůli výskytu cholery v Polsku není,“ řekla v rozhovoru pro České důchody MUDr. Kateřina Fabiánová, Ph.D, zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ze Státního zdravotního ústavu.

V Polsku starší žena onemocněla cholerou. Je důvod k obavám v Česku, může se nemoc rozšířit?

Důvod pro obavy ze šíření v ČR kvůli výskytu cholery v Polsku není. Pokud ale cestujete do tropických zemí, kde se cholera často vyskytuje, konzultujte v očkovacím centru či centrech cestovní medicíny vhodnost očkování, podle cílové destinace.

Cholera se nejčastěji vyskytuje v Jižní Asii, zejména v Indii, a v Africe. V roce 2016 bylo v Somálsku, Tanzanii a Jemenu hlášeno v průměru 15 000 případů tohoto onemocnění. V zemích EU/EEA se cholera vyskytuje zřídka, v 96 procentech se jedná o importy.

V České republice byl v roce 2017 zaznamenán jeden importovaný případ ze Zanzibaru. V bývalém Československu došlo k poslední epidemii cholery v roce 1970 na území Východního Slovenska.

Je cholera nebezpečná pro starší lidi?

Závažnost infekce závisí na řadě faktorů, zejména na střevní imunitě (po dřívějších přirozených expozicích, nebo po očkování), na velikosti požité infekční dávky vibrií, na úrovni kyselé bariéry žaludku. Senioři bývají obecně křehčí, co se týká reakcí organismu na nejrůznější infekce. Platí to i pro choleru, zejména s ohledem na riziko rychlé dehydratace.

Příznaky cholery

Jaké jsou příznaky nemoci?

Cholera je akutní střevní onemocnění. Průjmové onemocnění vyvolané požitím kontaminované vody nebo potravin může vést k úmrtí neléčeného pacienta dehydratací během několika hodin a je extrémně nakažlivé zejména v komunitách bez odpovídající hygieny.

Světová zdravotnická organizace odhaduje, že každý rok onemocní 1,3 až 4 miliony osob a 21 000 až 143 000 na choleru zemře. Většina případů onemocnění cholerou má mírný průběh s průjmem nebo je nákaza zcela asymptomatická.

Nauzea a zvracení se může objevit na začátku onemocnění. Nejcharakterističtějším příznakem cholery je nebolestivý, intenzivní průjem, při něm má stolice podobu rýžové polévky. Někdy se uvádí, že stolice páchne rybinou.

U dospělých s těžkým průběhem cholery může v krátké době množství průjmové stolice činit 0,5 až 1 litr za hodinu, což vede k závažné dehydrataci. Ztráta tekutin může být tak rychlá, že pacientovi hrozí smrt již za několik hodin od prvých potíží. Přibližně u 20 procent symptomatických případů je průběh onemocnění závažný s náhlým začátkem, četnými vodnatými průjmy, dehydratací a hypotenzí. V případě, že onemocnění není zaléčeno, může vést k úmrtí (až do 50 procent případů). V případě včasné léčby založené především na rehydrataci je smrtnost menší než 1 procento. Inkubační doba obvykle trvá několik hodin až 5 dnů. Původce je toxin-produkující bakterie Vibrio cholerae séroskupin O1 a O139. Zdroj je nemocný člověk nebo bezpříznakový nosič nebo člověk v rekonvalescenci.

K přenosu dochází nejčastěji fekálně kontaminovanou vodou či potravinami. Mezilidský přenos fekálně-orální cestou je obvyklý v oblastech s nízkou hygienickou úrovní.

Choleru může šířit kontaminovaná voda.Foto: Adobe Stock

Jak dlouho je člověk nakažlivý?

Období nakažlivosti přetrvává po dobu vylučování patogenu ve stolici, obvykle ještě pár dní až dva týdny v období rekonvalescence, vzácně i několik měsíců. Osoby s asymptomatickým průběhem vylučují vibria stolicí 7 až 14 dní. Infekční dávka je vysoká, udává se přibližně 106 – 1011 CFU, koloniformních jednotek.

Vnímavost k nákaze je všeobecná, zvyšuje ji podvýživa, zejména u dětí, celkově nízká hygienická úroveň a onemocnění spojená se sníženou kyselostí žaludečních šťáv.

Cholera může být i v kostkách ledu

Jaká je prevence nákazy?

Kromě očkování, nespecifická preventivní opatření zahrnují zvyšování osobní hygieny, zdravotní výchovu, zásobování nezávadnou pitnou vodou a potravinami. V případě vody se nejedná pouze o její pití, ale nebezpečné jsou například i saláty, ovoce nebo jiné tepelně nezpracované potraviny, které byly znečištěnou vodou před jídlem omyty. Nebezpečné jsou například i kostky ledu připravené ze závadné vody.

V exotických zemích se nedoporučuje používat vodu z veřejného vodovodu ani k čištění zubů. Je dobré se řídit základním pravidlem Světové zdravotnické organizace pro přípravy potravy v exotických zemích: Převařit, upéct, oloupat, nebo nechat být.

Jak se cholera léčí u starších lidí?

Především je potřeba zajistit rehydrataci organismu. U lehčího průběhu nemoci pacient dostává perorální rehydratační a remineralizační roztoky, u těžších stavů pomůže aplikace nitrožilně. Podána mohou být i antibiotika, která se nasazují obvykle u závažnějších symptomů.

Objevila se informace, že může jít o důsledek klimatických změn, kvůli nimž se vzácné nemoci začínají objevovat i v Evropě. Je to pravda, mohou se vzácné nemoci opět vracet?

Až donedávna se předpokládalo, že choleru přenáší na jiné vnímavé lidi jen infikované osoby, a to fekální kontaminací vody a potravin, a že k rozšíření cholery po světě vedou velké přesuny lidí. Novější studie vodního prostředí však ukázaly, že V. cholerae, včetně kmenů O1 a O139, je běžným mikrobem povrchových vod, zvláště poloslaných (brakických v deltách řek), kde přežívá a množí se v zooplanktonu a fytoplanktonu, prakticky nezávisle na infikovaných lidech.

Pro člověka je Vibrio cholerae pouze příležitostným patogenem. Epidemie cholery se dostavují pouze v teplém období roku. Sezónní výskyt cholery asi souvisí se schopností vibrií rychlejší replikace v teplejším životním prostředí.

Změny klimatu ovlivňují jak růst planktonu, tak množství vibrií závislých na přítomnosti planktonu. Persistence vibrií na Indickém poloostrově a opakovaný výskyt cholery na jiných kontinentech zřejmě značně souvisí s faktory přírodního prostředí. Příčinou celosvětového výskytu vibrií může být jejich přenos v planktonu šířícím se lodní dopravou.

Užitečné je také připomenout si málo známé možnosti přenosu cholerových vibrií při stále častějším a rychlejším přesunu lidí a zboží z endemických cholerových oblastí do celého světa. Například přeprava akvarijních rybek a vodních rostlin z Indického poloostrova do Evropy trvá dnes jen 24 hodin.

Foto: Jakub Stadler/MAFRA/Profimedia (hlavní) Adobe Stock (v textu)

Více k tématu