Danuše Nerudová: Důchody všem klesnou o tisíce korun, stačí nechat hlavy v písku jako pštros

Důchody klesnou nejméně o 15 procent všem bez rozdílu. Tento nepříznivý scénář nastane, pokud politici nezačnou řešit změny penzijního systému, predikuje ekonomka a šéfka důchodové komise Danuše Nerudová. Lidé by podle ní také měli vědět, jak vysoké budou jejich budoucí důchody a lépe by měli být oceněni ti, kdo se o někoho starají. „Teď to tak není,“ říká v rozhovoru pro České důchody.

Jak s odstupem hodnotíte působení důchodové komise?

Osobně hodnotím práci komise velmi dobře, vypracovala návrh postavený na architektuře, na které byla shoda napříč politickým spektrem. A na to, jak heterogenní komise byla, protože zahrnovala všechny sociální partnery, akademiky i zástupce všech poslaneckých a senátorských klubů, vznikl kolektiv, který se dokázal usnést na konsenzu.

Samozřejmě samostatnou kapitolou je odmítání spolupráce ze strany ministryně financí Schillerové a její velmi předčasné hovoření o tom, že tato vláda důchodovou reformu nepředloží, byť návrh již vznikl.

Čekala jste tolik kritiky od politiků? Část z nich říká, že návrh reformy neřeší příjmovou stránku, ale jen výdaje. Mají zkrátka pocit, že to není dopracované…

Od začátku jsem jasně říkala, že pokud chceme dělat důchodovou reformu, musíme velmi vážně hovořit o daňové reformě. Několikrát jsem vyzývala ministryni financí, aby se důchodové komise zúčastnila. Ale nezúčastnila se ani jednou a ve veřejném prostoru jasně zaznívalo, že daňovou reformu nechystá.

Nejsem ministryní financí, abych mohla daňovou reformu nachystat, ale myslím si, že my, kteří se daněmi dlouhodobě zabýváme, máme jasnou představu o tom, jak by měla vypadat. Koneckonců voláme po ní už dva roky a covid toto volání jen urychlil. Odhalil, že daňový systém už vůbec nereflektuje strukturu ekonomiky, kterou máme.

Je tedy nutné zavést změny v daních, aby se mohla důchodová reforma realizovat?

Daňová reforma nemusí přijít v tuto chvíli. Realizace prvního kroku, tedy rozdělení na nultý a první pilíř, má v podstatě nulový rozpočtový dopad a nechává dobu zhruba dvou nebo tří let, aby se daňová reforma provedla. Je důležité, aby Česká republika začala, jak to říká OECD, zapojovat do důchodového systému více daňových příjmů.

Očekáváte, že se reforma důchodů prosadí do podzimních sněmovních voleb?

Pořád ještě zbývá dostatek času, aby se mohli poslanci shodnout na technickém rozdělení pilíře. Koneckonců samotný návrh reformy je navržen s ohledem na politický cyklus a na to, kde se v něm nacházíme. Je konstruován tak, že toto skutečně lze realizovat do voleb.

A o vybavení penzijního domu, zda tam bude jedno křeslo, gauč, jestli tam bude jeden, nebo dva pokoje, o tom by se měla vést politická předvolební kampaň.

Reforma, kterou ministerstvo navrhuje, má tři části. Jde o vznik vámi zmiňovaného nultého pilíře a další technické záležitosti, dále je to snížení důchodového věku pro náročné profese, a také zvýšení důchodů pro rodiče, kteří se starali o děti. Pokud neprojde ta hlavní část, měly by politici schválit alespoň důchody pro náročné profese a péči o děti?

Do voleb je reálná realizace první fáze, tedy rozdělení pilíře. A domnívám se, že realizace ostatních částí by měla přijít až po volbách.

Proč by mělo nastat rozdělení na nultý a první pilíř?

Máme zhruba 180 tisíc důchodců, kteří mají důchod pod 10 tisíc korun, což je pod úrovní 30 procent hrubé mzdy. Rozdělení na nultý a první pilíř vede k tomu, že se oddělí základní minimální důchod, tedy solidární část stejná pro všechny. (minimální důchod má být ve výši 28 % průměrné mzdy, ze začátku jde o 10 000 korun, pozn. red.)

Tato konstrukce by navíc znamenala zjednodušení systému výpočtu důchodů a umožňovala by zavést důchodovou kalkulačku. Každý z občanů by si mohl zadat průměrný příjem a zjistil by, na jak vysoký důchod bude mít nárok. To v této chvíli není možné.

Existenci důchodové kalkulačky považuji za klíčovou, aby občané věděli, jakou životní úroveň budou v důchodu mít, a mohli si například spořit ve třetím pilíři nebo se zajišťovat jiným způsobem.

Co mají od důchodu očekávat dnešní padesátníci? A to i vzhledem ke skutečnosti, že většina z nich si sice odkládá peníze v rámci penzijního spoření, ale ty částky nejsou moc vysoké…

Máte pravdu, že ve třetím pilíři si lidé spoří velmi nízkou částku, průměrná úložka je 700 korun. V generaci padesátníků spoří ještě relativně velké procento, horší je to s generací třicátníků.

A s čím musí občané počítat? Pokud se opět, ani po 30 letech, nenajde politická vůle k reformě a pořád budeme mít jako pštrosi hlavu v písku, tak s ohledem na to, jaký je stav veřejných financí a co způsobila pandemie, musí počítat s tím, že budou žít ve světě, kde budou nižší důchody minimálně o 15 procent a kde budou vyšší daně, abychom z nich mohli zaplatit státní dluh, který vznikl kvůli tomu, že jsme pandemii řádně nezvládli.

Jste jedna z mála, kdo říká, že důchody mohou v budoucnu opravdu zásadně klesnout. Z čeho vycházíte?

V důchodové komisi jsme zpracovávali variantu, co by se muselo stát, abychom zachovali udržitelnost veřejných financí, pokud bychom neudělali reformu důchodů, nezvedali bychom daně a nedělali bychom ani nic jiného. Vyšlo z toho, že jediným možným řešením je snížení důchodů, které jsou mandatorním výdajem státního rozpočtu.

Ve vámi zmíněné analýze se píše, že ty poklesy mohou být až o tisíce korun u každého seniora…

Ano, samozřejmě.

Dotklo by se to i stávajících důchodců?

Ano, týkalo by se to všech plošně.

Je nějaká jiná cesta, jak by se tomu, kromě reformy, dalo předejít?

Stabilizovat důchody jde velmi jednoduše zvýšením věku odchodu do důchodu. Ale tady velmi varovně zdvihám prst s ohledem na vývoj pandemie. Poprvé od druhé světové války se o více než rok snížila očekávaná délka dožití. Byla bych v tuto chvíli velmi opatrná se zvyšováním věku odchodu do důchodu.

Každý rok více než 5000 nových seniorů nedosáhne na důchod, protože během života nezískali minimálních 35 let důchodového pojištění. Jak tuto podmínku vnímáte a co to do budoucna může znamenat?

OECD nás dlouhodobě upozorňuje, že délka pojištění je abnormálně dlouhá a měla by být snížena. Návrh důchodové reformy na tuto připomínku reaguje tím, že snižuje dobu pojištění na 25 let.

A co se stane, kdyby se s tím nehýbalo? Počet důchodců, kteří nedosáhnou na důchod, se zvýší, a tito lidé spadnou do pobírání sociálních dávek.

Z mého pohledu je to závažný problém. Myslíte si, že si to politici dostatečně uvědomují?

Myslím, že si to politici uvědomují. Na druhou stranu zaznamenávám i názory, že snížením doby pojištění budou mít na důchod nárok i lidé, kteří dostatečně nepracovali. Ale s tím nemůžu souhlasit.

Většina lidí, kteří na důchod nedosáhnou, pracovali, a ty okolnosti jsou jiné, například měli vážný úraz nebo jiné nepříznivé životní osudy. Rozhodně odmítám, že by po snížení podmínky na 25 let dosáhl na důchod někdo, kdo poctivě nepracoval.

Co by lidé měli od politiků ve vztahu k důchodům vyžadovat?

Zásadní věcí, na které by občané měli trvat, je to, že systém se musí výrazně zjednodušit a že mají právo vědět, jaký bude jejich budoucí důchodový nárok, když řádně odvádí pojištění na sociální zabezpečení. Dále by měla být řádně oceněna péče, tedy pečující osoby, které se o někoho starají. Teď to tak není. A další věcí je garance, že důchody neklesnou. Tyto věci by měli lidé od politiků žádat.

Foto k rozhovoru poskytla Mendelova univerzita v Brně.