Studentům už stát důchodové pojištění neplatí. ČSSZ popsala řešení situace a dobrovolné platby

Studentům středních a vysokých škol stát neplatí důchodové pojištění a doba studia se již nezapočítává pro potřeby starobního důchodu. Rodiče proto mohou zvážit, jestli za své děti nebudou platit důchodové pojištění dobrovolně.

Foto: Adobe Stock
Dnešní studium už se do důchodu nepočítá. (ilustrační foto)

Studium se dříve běžně počítalo do důchodu, a to jako takzvaná náhradní doba. Ale od roku 2010 se již studium vůbec nepočítá. Období střední školy, vysoké školy nebo výučního oboru je tudíž z pohledu zákona a státu považováno za „prázdné“ období. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ve svém pravidelném zpravodaji.

„Studenti zálohy na důchodové pojištění povinně platit nemusí, pojistné za ně neplatí ani stát. Současně platí, že doba studia v období od 1. 1. 2010 není dobou důchodového pojištění ani dobou tzv. náhradní, což znamená, že se nezapočítává do doby potřebné pro nárok na starobní důchod,“ uvedla ČSSZ.

Stejné je to v případě prázdnin po skončení studia před nástupem na vysokou školu nebo do práce. Prázdniny jsou ještě součástí studia a stát platí zdravotní pojištění, nikoliv však sociální pojištění. Odkládání nástupu do práce tak opět prodlužuje období, které se nepočítá do důchodu. „Ukončení studia samo o sobě nezakládá povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Pokud je absolvent po ukončení studia nezaměstnaný, pojistné odvádět nemusí, a je jedno, jestli je evidován na úřadu práce či nikoliv,“ vysvětluje ČSSZ.

Reálně to znamená, že dnešní mladí lidé mohou mít ve srovnání se svými rodiči nižší důchod, přestože budou mít během života podobnou práci nebo podobné výdělky. Na výši starobního důchodu totiž mají vliv dva parametry – celkové životní výdělky a také počet let důchodového pojištění. Každý rok se přitom počítá, a pokud někdo studuje vysokou školu, může mít klidně i devět let bez jakéhokoli pojištění.

Dobrovolné pojištění

V této souvislosti ČSSZ upozorňuje, že je možné platit takzvané dobrovolné důchodové pojištění, díky kterému se daný rok studia bude počítat do důchodu. „Pokud student chce, aby se mu doba studia pro budoucí nárok na starobní důchod počítala, má možnost přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění,“ konstatuje úřad ve zpravodaji.

Reálně to znamená, že je nutné platit státu každý měsíc minimální částku důchodového pojištění, která v roce 2022 činí 2 724 korun. Za rok je to tedy 32 688 korun. Předtím je ale nutné se u ČSSZ k dobrovolnému pojištění přihlásit. „Přihláška se podává na tiskopisu, který je zveřejněn na ePortálu ČSSZ, a to u OSSZ podle místa trvalého pobytu. Po přihlášení na ePortál ČSSZ je možné tiskopis odeslat také elektronicky,“ radí ČSSZ.

Výhodou je, že doplatit důchodové pojištění za dobu studia je možné i zpětně, a to kdykoliv. Je nicméně nutné počítat s tím, že doplácet se bude částka platná v aktuálním roce, přestože v minulých letech byla nižší. Každý rok se pojištění zvyšuje o několik stokorun.

Kromě placení pojištění je rovněž možné si najít při studiu brigádu nebo práci, například na zkrácený úvazek. V případě brigád je ale nutné myslet na výdělky. Pokud jsou dostatečně vysoké, vzniká povinnost platit sociální pojištění a pak se toto období počítá do důchodu. V případě dohody o provedení práce (DPP) je nutné vydělat více než 10 000 korun měsíčně, v případě dohody o pracovní činnosti (DPČ) pak více než 3500 korun měsíčně. Je rovněž možné podnikat jako OSVČ, ale v takovém případě je nutné mít minimální roční výdělek 93 387 korun, aby se podnikání počítalo do důchodu.

Osekávání, zaokrouhlování i pevné cykly: Nepříjemná pravidla, která ovlivní váš důchod

Studium před rokem 2010

Až do konce roku 2009 se studium standardně do důchodu počítalo. Lidé, kteří nyní odcházejí do důchodu nebo do něj zamíří v nejbližších letech, se tak nemusí obávat, že by jim studium propadlo jako dnešním mladým lidem.

Stát nicméně veškeré studium po 18. roce života krátí na 80 %. Takže za každých 100 dnů studia se započte pouze 80 dnů. Výjimkou je v tomto ohledu učení – to se započítává vždy ze 100 %.

Pravidla pro započítání studia střední a vysoké školy jsou následující:

  • Do konce roku 1995 – Studium do 18 let se hodnotí plně. Studium po 18. roce života se hodnotí jen prvních 6 let studia a tato doba se pro potřeby důchodu snižuje na 80 %.
  • Od roku 1996 do konce roku 2009 – Studium do 18 let se nehodnotí vůbec. Studium po 18. roce života se hodnotí jen prvních 6 let studia a tato doba se pro potřeby důchodu snižuje na 80 %

Tato pravidla platí vždy pro dobu, kdy studium probíhalo. Pokud jste tedy například studovali střední školu v letech 1980 až 1983, bude se vám započítávat jak doba mezi 15 až 18 lety, tak i rok po dosažení dospělosti. Detailně jsme se počítání studia do důchodu věnovali v tomto článku.

Foto: Adobe Stock

Více k tématu