Odchod do starobního důchodu, když mám invalidní: Postup, žádost a výpočet

Invalidní důchod může ovlivnit výpočet starobního důchodu, případně se může na starobní automaticky transformovat. Článek vysvětluje, jak v takové situaci postupovat a kdy o starobní důchod žádat.

Pokud pobíráte invalidní důchod, čeká vás v určitém okamžiku přechod do běžného starobního důchodu. Existuje více variant, jak se tento přechod řeší, a důležitou roli hraje věk, doba důchodového pojištění a výdělky.

Část lidí má v tomto ohledu nejasnosti, případně mají zkreslené představy o tom, jak se výpočet starobního důchodu při pobírání invalidního důchodu provádí. Podstatné je, že nový starobní důchod nemůže být nižší než stávající invalidní důchod.

Kdy se žádá o starobní důchod

Invalidní důchodce pobírající jakýkoliv stupeň invalidního důchodu (první, druhý i třetí stupeň) může požádat o starobní důchod stejně, jako kdokoliv jiný. Platí stejné podmínky a pravidla:

• Musíte dosáhnout požadovaného věku pro řádný nebo předčasný důchod.
• Musíte mít minimální dobu důchodového pojištění. Pro řádný důchod je to 35 let pojištění a pro předčasný důchod 40 let, vždy se počítají odpracované roky a náhradní doby.

Totéž platí i pro lidi, kteří v minulosti nějaký invalidní důchod pobírali, ale poté jim zanikl. Podstatné je, že pobírání invalidního důchodu (nyní ani v minulosti) nijak neovlivňuje nárok na starobní důchod.

Zároveň ale zákon zahrnuje kontrolní mechanismus, který zajišťuje, že starobní důchod nebude nižší než invalidní důchod. Proto dochází k následujícímu srovnávacímu postupu:

1. Nejprve se vypočítá výše nového starobního důchodu a následně dojde ke srovnání se stávajícím invalidním důchodem. Při porovnávání se bere výše včetně případného výchovného.
2. Pokud je starobní důchod vyšší, dojde k zániku invalidního důchodu a bude vám přiznán nový starobní důchod.
3. Pokud je starobní důchod nižší, tak bude žádost zamítnuta a tento důchod zanikne. Nadále se vám bude vyplácet invalidní důchod ve stávající výši.
4. Když jsou starobní i invalidní důchody stejně vysoké, můžete si vybrat, který chcete pobírat. Druhý důchod automaticky zanikne.

Jakmile tedy dosáhnete nároku na starobní důchod, je dobré si o něj vždy požádat. Nižší důchod pobírat nemůžete a v nejhorším případě tedy zůstanete „na svém“. Často ale bývá starobní důchod vyšší, třeba i díky započítání výchovného za děti.

Jak se provádí výpočet důchodu

Při přechodu do starobního důchodu se zohledňuje také skutečnost, že invalidní důchodce nemohl kvůli svému zdraví naplno pracovat. Pokud totiž někdo pobírá invalidní důchod, má sníženou schopnost pracovního uplatnění, a předpokládá se, že bude pracovat omezeně.

Předpokládá to i pravidlo, podle něhož pobírání invalidního důchodu I. a II. stupně není hodnoceno jako doba důchodového pojištění. Pokud tedy invalidní důchodce nepracuje a neplatí se dobrovolné důchodové pojištění, vznikají mu mezery, které pak mohou zkomplikovat nárok na starobní důchod. Invalidní důchod III. stupně se počítá jako doba pojištění, ale jen v rozsahu 80 %.

Omezené pracovní uplatnění předpokládá, že lidé budou pracovat například na zkrácený úvazek či finančně hůře ohodnocenou práci. Vzhledem k tomu, že výši důchodu ovlivňuje délka pojištění i výše výdělků, znamenaly by standardně nižší měsíční výdělky také méně výhodný výpočet důchodu.

Proto je v zákoně zaveden mechanismus pro přepočet staršího vyměřovacího základu. Při výpočtu starobního důchodu se postupuje následovně:

1. Nový starobní důchod se nejprve spočítá stejně jako komukoli jinému, zohlední se tedy všechny vaše výdělky. (Počítají se výdělky od roku 1986 do konce roku, který předchází roku žádosti o důchod.)
2. Zároveň se provede druhý výpočet, při kterém se zohlední pouze výdělky, ze kterých byl počítán předchozí invalidní důchod. Použije se tedy původní osobní vyměřovací základ, ale přepočítá se na aktuální hodnotu pomocí aktuálních důchodových koeficientů.
3. Obě hodnoty se porovnají a využije se výpočet, který je výhodnější.

Toto opatření je důležité, protože díky němu nedochází ke znehodnocování výdělků z doby před invalidním důchodem. Ukazuje to i následující příklad:

Pan Rudolf pracoval jako manažer ve střední firmě a dlouho pobíral mzdu na úrovni 90 000 Kč. Bohužel v 56 letech utrpěl úraz po autohavárii a kvůli trvalým zdravotním následkům pobírá invalidní důchod II. stupně. Přivydělává si na poloviční úvazek na recepci a má nyní mzdu jen 20 000 Kč.

Při výpočtu starobního důchodu se výdělky průměrují za celé období od roku 1986, takže výrazný pokles mzdy po úrazu by mu zbytečně znevýhodnil výpočet. Jeho průměrný celoživotní výdělek by byl nižší a měl by tedy nižší důchod. Úředníci ale využijí jeho vyšší osobní vyměřovací základ z doby přiznání invalidního důchodu a přepočítají ho na současnou hodnotu. Díky tomu se při výpočtu starobního důchodu bude vycházet z toho, že měl během života vyšší výdělky, a to mu důchod zvýší.

Transformace důchodu v 65 letech

V případě, že vám chybí minimální doba důchodového pojištění, nebude vám starobní důchod přiznán, ani pokud o to požádáte. Žádost je v takovém případě zamítnuta a nadále vám zůstává invalidní důchod.

V okamžiku dosažení 65 let se invalidní důchod automaticky transformuje na starobní důchod, a to ve stejné výši. Jde o takzvaný transformovaný důchod, který vám již zůstane natrvalo. O tuto změnu není nutné žádat, ČSSZ ji provede sama a vás o tom bude informovat.

Pokud jste vychovali děti, přičte se vám za každé z nich také výchovné, v současné době ve výši 503 Kč. Od roku 2026 se výchovné sníží na 500 Kč a od roku 2027 bude u transformovaného důchodu přiznáváno pouze za tři a více dětí.