Výši důchodu ovlivňují redukční hranice: Pravidla a fungování v roce 2026

Každý rok je stanovena nová hodnota pro redukční hranice, které limitují započítávání výdělků do důchodu. Cílem redukčních hranic je omezení zásluhovosti, aby důchody nebyly tak vysoké a zůstala zachována jejich solidárnost. Podívejte se, jak redukční hranice výpočet důchodu ovlivňují.

Při výpočtu starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů hrají důležitou roli redukční hranice. Jejich smyslem je, aby se výdělky nad určitou hranici do důchodu započítávaly omezeně nebo vůbec.

V současné době jsou stanoveny dvě redukční hranice a každý rok se jejich hodnota určuje prostřednictvím vládního nařízení. Vždy do konce září vláda schvaluje nařízení pro následující rok a při stanovení redukčních hranic se vychází z násobku aktuální průměrné mzdy.

Všeobecná průměrná mzda pro nový rok se vždy stanovuje určitým násobkem průměrné mzdy z uplynulého roku. Pro rok 2026 je stanovena na úrovni 48 967 Kč.

Redukční hranice jsou pro rok 2026 stanoveny takto:

• První redukční hranice – Má hodnotu 44 % aktuální průměrné mzdy, což v roce 2026 činí 21 546 Kč. Výdělky do této hranice se do důchodu započítávají z 99 %.
• Druhá redukční hranice – Má hodnotu 400 % aktuální průměrné mzdy, což v roce 2026 činí 195 868 Kč. Výdělky v rozmezí první a druhé hranice se do důchodu počítají z 26 %. K výdělkům nad druhou redukční hranici se nepřihlíží a neplatí se z nich ani sociální pojištění.

Výše redukčních hranic platí vždy od 1. ledna do 31. prosince daného roku. Například důchody přiznávané v roce 2026 jsou počítány podle redukčních hranic a důchodových koeficientů stanovených pro tento rok.

Pro rok 2027 již budou stanoveny redukční hranice i koeficienty nové, nařízení bude schváleno v září 2026.

Aplikace redukčních hranic při výpočtu důchodu

Při výpočtu důchodu hraje klíčovou roli takzvaný výpočtový základ, z něhož se provádí výpočet procentní výměry důchodu, tedy zásluhové části. Výpočtový základ je redukovaný osobní vyměřovací základ, který reprezentuje průměrné měsíční výdělky od roku 1986.

Jak se počítá osobní vyměřovací základ? Všechny výdělky od roku 1986 do konce roku, který předchází žádosti o důchod, se sečtou. Starší výdělky se navíc přepočítávají pomocí důchodových koeficientů, aby odpovídaly dnešní úrovni. Celkový součet výdělků se zprůměruje a výsledkem je celoživotní průměrný měsíční výdělek.

Osobní vyměřovací základ se v dalším kroku „prožene“ redukčními hranice, tím vznikne výpočtový základ. Postup ilustruje tento příklad:

Pan Oldřich má osobní vyměřovací základ (OVZ) stanovený na 40 000 Kč. OVZ se rozdělí na dvě části – první část do první redukční hranice 21 546 Kč a druhá část od 21 547 Kč do 40 000 Kč (tedy po odečtení je druhá část 18 454 Kč).

Výpočtový základ pak bude součtem obou hodnot:

• První část se započítá z 99 % z 21 546, tedy 21 331 (zaokrouhluje se nahoru).
• Druhá část se započítá z 26 % z 18 436, tedy 4 799 (zaokrouhluje se nahoru).

Výpočtový základ činí 26 130 Kč.

Získaný výpočtový základ se již přímo zohledňuje při výpočtu důchodu. Například u starobního důchodu se za každý jeden celý rok pojištění započítá 1,495 % výpočtového základu. Například při získání 46 let pojištění se započítá 68,77 % výpočtového základu.

Podívejte se na pokračování výpočtu u důchodu pana Oldřicha:

Pan Oldřich má výpočtový základ 26 130 Kč. Má také celkem 46 celých let důchodového pojištění. Za každý rok pojištění získává zápočet 1,495 % z výpočtového základu, tedy celkem 68,77 %. Tato částka činí 17 970 Kč (zaokrouhluje se nahoru) a jde o finální procentní výměru. K té se připočte základní výměra 4 900 Kč a celkový důchod pana Františka bude činit 22 870 Kč.

Kdyby si stejný pan Oldřich se stejnými výdělky požádal o důchod v roce 2024, činila by jeho výše 22 297 Kč, což ukazuje finanční efekt každoročního zvyšování redukčních hranic i důchodových koeficientů.

Působení redukčních hranic také vysvětluje, proč mají takzvaní starodůchodci, tedy lidé s důchodem přiznaným před mnoha lety, oproti dnešku relativně nižší důchody. Pravidelná valorizace, která vychází z inflace a růstu reálných mezd, totiž dlouhodobě nedokáže držet krok s kontinuálním nárůstem průměrné mzdy, podle které se redukční hranice určují.

Chcete mít jistotu, že přípravu na důchod nepodceníte? Autor článku a šéfredaktor portálu České důchody David Budai napsal příručku Do důchodu bez nemilých překvapení, ve které krok za krokem radí, jak vše zkontrolovat a naplánovat. Součástí je i nový dodatek ke změnám z důchodové reformy.