Po maturitě nebo státnicích pozor na pojištění: Stát ho neplatí vždy automaticky

Po maturitě nebo státních závěrečných zkouškách na vysoké škole se mění pravidla pro zdravotní a sociální pojištění. Stát ho neplatí automaticky každému a chyba může vést k problémům v budoucnu.

Maturita či státnice neznamenají jen konec studia, ale také změnu v placení povinného pojištění. Mnoho absolventů žije v domnění, že za ně stát vše vyřeší automaticky.

Ve skutečnosti záleží zejména na tom, zda pokračují ve studiu, nastoupí do práce, začnou podnikat nebo zda zůstanou bez zaměstnání. Chyba může vést ke zbytečnému dluhu u zdravotní pojišťovny, respektive sníženému budoucímu důchodu v případě sociálního pojištění.

Největší riziko spočívá v tom, že někteří mladí lidé předpokládají, že za ně bude stát zdravotní a sociální pojištění hradit bez omezení. To však neplatí ve všech případech.

Po maturitě záleží, co bude dál

Studenti středních škol, kteří úspěšně odmaturovali a okamžitě nepokračují v zaměstnání, mají za určitých podmínek zdravotní pojištění hrazené státem i během letních prázdnin. Jestliže totiž budou dál studovat, například na vysoké škole, pojištění za ně dál platí stát.

„Pokud dokončíte celý ročník střední školy a dál ve studiu už vůbec nepokračujete, jste považován za nezaopatřené dítě až do 31.8. daného kalendářního roku, pokud po celé prázdninové kalendářní měsíce nebudete osobou výdělečně činnou nebo nemáte po uvedenou dobu nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Kdybyste pak bezprostředně pokračoval ve studiu na jiné škole, tuto podmínku o prázdninách splnit nemusíte,“ uvádí Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Někdy ale student maturitní zkoušku nesloží napoprvé a musí ji opakovat v září. V takovém případě za něj stát hradí zdravotní pojištění rovněž do konce srpna. Tak jako v předešlém případě nesmí během prázdnin vykonávat výdělečnou činnost, mít podporu v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. V září už ale musí své pojištění řešit.

Pakliže je přijatý na univerzitu, a tudíž ve stejném roce naváže na studium, dále za něj bude pojištění platit stát. V opačném případě musí vyřešit svůj status vůči zdravotní pojišťovně – buď jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP), nastoupit do zaměstnání, začít podnikat nebo se zaevidovat na úřadu práce.

Vysokoškolským studentům hradí pojištění stát, a to až do měsíce po složení státních závěrečných zkoušek, nejdéle však do jejich 26. narozenin. Výjimka platí pro část studentů doktorských programů, pokud splní zákonné podmínky (zejména prezenční studium ve standardní době a bez zaměstnání či podnikání).

Studium se nezapočítává do důchodu

Povinnost odvádět sociální pojištění vzniká zpravidla až ve chvíli, kdy absolvent začne pracovat nebo podnikat. Pokud po škole nezačne pracovat ani podnikat, sociální pojištění obvykle platit nemusí – bez ohledu na to, zda se zaeviduje na úřadu práce. Tato situace ale může mít dopad na budoucí důchod. Doba bez práce a bez účasti na důchodovém pojištění se zpravidla do potřebné doby pojištění nezapočítává, existují ale výjimky – například některá období evidence na úřadu práce.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dlouhodobě upozorňuje, že samotné ukončení školy ještě neznamená vznik odvodové povinnosti. „Samotným ukončením studia tedy povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení též nevzniká. Rozhodujícím mezníkem pro odvod pojistného na sociální zabezpečení je podle zákona zahájení výdělečné činnosti, která založí účast na pojištění,“ upřesňuje ČSSZ.

Studium se od roku 2010 do důchodu standardně nezapočítává jako takzvaná náhradní doba pojištění a stát za studenty ani nehradí sociální pojištění. Reálně to znamená, že dnešní mladí lidé mohou mít ve srovnání se svými rodiči nižší důchod, přestože budou mít během života podobnou práci nebo podobné výdělky.

Po dovršení 18. roku má však člověk možnost se nahlásit na okresní správě sociálního zabezpečení a podílet se na dobrovolném důchodovém pojištění.

Na co si dát po škole pozor

Po maturitě nebo státnicích je vhodné co nejdříve vyřešit svou další životní situaci a ověřit si, kdo odvádí zdravotní pojištění. Nejčastější varianty jsou:

• pokračování ve studiu,
• nástup do zaměstnání,
• evidence na úřadu práce,
• zahájení podnikání,
• období bez zaměstnání a bez studia.

Právě poslední varianta bývá nejrizikovější. Pokud absolvent svou situaci zdravotní pojišťovně neohlásí a neplatí pojistné, může mu vzniknout dluh u zdravotní pojišťovny a následně i penále.