Přivýdělek k práci se nemusí počítat do důchodu. Rozhoduje detail, který lidé často přehlížejí

Přivýdělek ke stálé práci může zlepšit rodinný rozpočet, ale budoucí důchod nezvýší automaticky. Rozhodující je, zda se z brigády, dohody nebo vedlejšího podnikání odvádí sociální pojištění. Právě to určuje, jestli se peníze navíc promítnou i do výpočtu starobní penze.

Výši starobního důchodu ovlivňují hlavně dvě věci: získaná doba důchodového pojištění a výše výdělků, ze kterých bylo odváděno sociální pojištění. Pro samotné přiznání starobního důchodu je ale nutné splnit důchodový věk a získat potřebnou dobu pojištění.

• doba pojištění – zahrnuje roky, kdy jste byli účastníky důchodového systému, například kvůli práci, podnikání nebo některým náhradním dobám, jako je péče o dítě.
• výše příjmů – jde o výdělky v rozhodném období, ze kterých bylo odváděno sociální pojištění a které vstupují do výpočtu důchodu.

Na důchod má vliv pouze takový výdělek, ze kterého se odvádí sociální pojištění. Týká se to především zaměstnání nebo podnikání, které zakládá účast na důchodovém pojištění. Naopak přivýdělky, ze kterých se sociální pojištění neplatí, budoucí důchod nezvyšují.

Je třeba si proto uvědomit jedno klíčové pravidlo – z brigády, z níž do důchodového systému neodcházejí peníze, se budoucí starobní důchod nezvýší. Brigádník, který si takovou prací přivydělává k hlavnímu pracovnímu poměru, může mít přitom uzavřenou buď dohodu o provedení práce, nebo dohodu o pracovní činnosti. Každá má svá specifika.

Dohoda o provedení práce (DPP)

Jedná se o velmi oblíbený druh brigádnické práce, u níž je možné pro jednoho zaměstnavatele dle zákoníku práce odpracovat maximálně 300 hodin ročně.

• Pokud si pracovník vydělá částku do 12 000 Kč za měsíc, pak z takového přivýdělku neplatí sociální pojištění. To znamená, že do důchodu se takový přivýdělek nepočítá.
• Jiné je to u přivýdělku DPP nad 12 000 Kč, z něhož se již sociální pojištění odvádí. Protože se tento příjem sčítá s hlavním platem, zvyšuje se zároveň výdělek pro výpočet starobního důchodu. Zaměstnavatel má povinnost přihlásit takového zaměstnance k pojištění a měsíc se počítá jako doba účasti na důchodovém pojištění.

Příjmy z DPP u různých zaměstnavatelů se nesčítají. Má-li zaměstnanec podepsaných několik dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů, ale u žádného nevydělá více než 12 000 Kč, pak sociální pojištění neodvádí ani z jedné dohody a žádná se do důchodu nepočítá. V některých případech může být řešením dobrovolné důchodové pojištění. Je ale nutné ověřit, zda pro něj člověk splňuje zákonné podmínky a zda se mu finančně vyplatí.

Sociální pojištění se odvádí pouze tehdy, má-li zaměstnanec dvě či více DPP u jednoho zaměstnavatele, a přitom si v součtu vydělá více než 12 000 Kč měsíčně.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Jedná se o další typ přivýdělku, jehož základním znakem je maximálně odpracovaných 20 hodin týdně u jednoho zaměstnavatele. Sociální pojištění se u něho platí pouze tehdy, pokud odměna za práci dosáhne částky 4 500 Kč za měsíc. V takovém případě se zaměstnanec stává účastníkem důchodového pojištění a doba práce na DPČ se započítává do nároku na starobní důchod.

Jestliže člověk nemá jiný pojištěný příjem a jeho DPČ nezakládá účast na důchodovém pojištění, tyto měsíce se mu do potřebné doby pojištění pro důchod nezapočítají. Zde se pak nabízí možnost ověřit si podmínky dobrovolného důchodového pojištění.

Podnikání při zaměstnání

Přivydělávat si lze při hlavním pracovním poměru podnikáním na vedlejší činnost. Minimální zálohy na sociální pojištění se neplatí za předpokladu, že roční zisk nepřekročí limit 117 521 Kč pro rok 2026. Jakmile OSVČ tento limit přesáhne, začne od následujícího roku platit měsíční zálohy na sociální pojištění a jeho zisky ovlivní výši důchodu.

Pokud OSVČ stanovený limit nepřesáhne, nestává se účastníkem důchodového pojištění a jeho podnikání nebude mít na výši jeho důchodu žádný vliv.

Když mám brigádu, půjdu dříve do důchodu?

Někteří lidé mají za to, že když mají dvě zaměstnání, tak se jim do důchodu počítají dva roky pojištění. Tak tomu ale vůbec není. Za jeden kalendářní rok se započítá vždy maximálně pouze jeden rok pojištění. Souběh dvou prací tedy nemá vliv na dřívější odchod do starobního důchodu.

Kdo si chce ale zajistit vyšší důchod, pro toho může být brigáda zajímavým nástrojem, jak tohoto cíle dosáhnout. Ale pouze tehdy, když svými výdělky přesáhne stanovené limity. V opačném případě je třeba peníze z brigády považovat za přilepšení k hlavnímu výdělku a finance zhodnotit třeba v rámci investování, protože na důchod vliv mít nebudou.