Pracoval v Česku i Německu. Českou penzi už dostává, na druhou může čekat ještě několik let

Člověk může během pracovního života vystřídat několik zemí a pojistné odvádět postupně v každé z nich. To ale neznamená, že o část získaných důchodových práv přijde jen proto, že se později vrátí do Česka. Pokud byly splněny podmínky dané mezinárodními pravidly, mohou se jednotlivé doby pojištění při posuzování nároku zohlednit a senior může nakonec dostávat důchod z Česka, ale také ze země, kde dříve pracoval.

Každý stát posuzuje nárok podle vlastních pravidel a také sám vyplácí svou část, ač by do jisté míry bylo pohodlnější získávat jakýsi souhrnný evropský důchod.

Kdy vznikne nárok na dva důchody

Typická situace může vypadat například tak, že jedinec odpracoval část života v Česku a několik let v Německu. Pojistné odváděl v obou zemích a tedy v obou mu vznikla doba důchodového pojištění.

Jakmile nastane doba odchodu do důchodu, Česká republika řeší českou část a Německo svou část. Pokud jsou splněny podmínky pro vznik nároku v obou zemích, mohou z nich chodit dvě samostatné důchodové platby.

Evropská komise uvádí, že při práci ve více zemích EU, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Norsku nebo Švýcarsku vyplácí každý stát, ve kterém byl člověk pojištěn alespoň jeden rok, vlastní starobní důchod po dosažení důchodového věku podle pravidel dané země.

Důležité je právě slovo „každý“. Neexistuje jeden úřad, který by všechny odpracované roky jednoduše převedl do českého důchodu.

Odpracované roky v cizině se ale mohou započítat i pro český nárok

Situace může být složitější, pokud člověk nemá v některém státě dostatečně dlouhou dobu pojištění pro samostatný nárok.

V takovém případě se mohou podle příslušných pravidel sčítat doby pojištění získané v jednotlivých zemích.

Česká správa sociálního zabezpečení například uvádí, že při práci v Česku a jiném členském nebo smluvním státě může zahraniční doba pomoci splnit podmínky pro český důchod. ČSSZ potom vyplatí část důchodu odpovídající českým dobám pojištění a druhý stát řeší svou část podle vlastních pravidel.

To je podstatné například pro někoho, který by bez zahraničních let nesplnil potřebnou dobu pojištění v Česku.

Zahraniční roky tedy neznamenají automaticky další peníze navíc, mohou ale rozhodnout o tom, zda člověku vůbec vznikne nárok na důchod.

Každá země má vlastní důchodový věk

Na důchod ze dvou zemí nemusí člověk dosáhnout ve stejnou dobu. Pokud někdo pracoval například v Česku a Německu, může se stát, že český důchod začne pobírat dříve a na německý si ještě nějaký čas počká.

O nároku rozhoduje vždy příslušná země podle svých vlastních předpisů. Stejně tak každá země vyplácí svou část důchodu samostatně.

Kolik peněz ze zahraničí skutečně dostanete?

Výše zahraničního důchodu se neodvíjí jednoduše od toho, kolik let člověk celkem pracoval.

Jednotlivé státy vycházejí z vlastních systémů a z dob pojištění, které v nich člověk získal. Evropská komise popisuje princip tak, že výsledná částka z jednotlivých zemí odpovídá mimo jiné délce sociálního pojištění v dané zemi.

Pokud tedy někdo pracoval 30 let v Česku a pět let v jiné zemi, neznamená to, že zahraniční stát převezme českých 30 let a vypočítá z nich svůj důchod. Posuzuje především vlastní část jeho pojistné historie.

Co když jste v zahraničí pracovali jen krátce?

Ani několik měsíců nemusí být z pohledu důchodu zbytečných. U důchodů v rámci evropských pravidel existuje zvláštní postup pro krátké doby pojištění.

Pokud člověk v některé zemi získal dobu kratší než jeden rok a podle jejích pravidel mu tam samostatný důchod nevznikne, tato doba se za určitých podmínek nemusí ztratit. Může být zohledněna při výpočtu důchodu v jiné zemi, kde člověk pracoval déle.

Právě proto se při žádosti vyplatí uvést všechny zahraniční pracovní poměry, i když šlo třeba jen o kratší období.

O důchod nemusíte žádat v každé zemi zvlášť

Pokud jedinec žije v Česku a pracoval tady i v jiném státě EU, nemusí kvůli důchodu obíhat úřady v každé zemi. Žádost jednoduše podá v zemi, kde bydlí. Pokud v zemi svého bydliště nikdy nepracoval, podává ji zpravidla v zemi, kde pracoval naposledy. Příslušné instituce si následně potřebné informace mezi sebou předají.

ČSSZ výslovně uvádí, že člověk, který pracoval v Česku a v jiném členském nebo smluvním státě, nepodává samostatnou žádost v každém státě. V Česku se žádost podává na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení a v žádosti je potřeba uvést také zahraniční doby zaměstnání.

Je ale dobré počítat s tím, že takové řízení může trvat déle než běžné české důchodové řízení, protože mezi sebou komunikují instituce více států.

Pozor na smlouvy s jednotlivými státy

Pravidla nejsou úplně stejná pro celý svět. Jiná situace je při práci v Německu nebo Rakousku, které spadají pod evropská koordinační pravidla, a jiná například při práci ve Spojených státech.

Česká republika má s některými státy uzavřené mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení. ČSSZ upozorňuje, že konkrétní postup se řídí příslušnou smlouvou a českými právními předpisy. Záleží také na tom, zda smlouva používá princip sčítání dob pojištění a jakým způsobem se následně česká a zahraniční část důchodu vypočítává.

Proto nelze říct, že každý člověk, který kdy pracoval mimo Česko, automaticky dostane dva důchody.

Na zahraniční práci se při žádosti nezapomíná

Pokud jste během života pracovali v zahraničí, připravte si informace o zaměstnáních a dobách pojištění ještě před podáním žádosti. Čím přesnější údaje má ČSSZ k dispozici, tím snáze může zahraniční instituci předat potřebné informace.

S žádostí pak není dobré čekat až na poslední chvíli. Evropský portál Your Europe doporučuje začít informace o důchodu z více států zjišťovat nejméně šest měsíců před plánovaným odchodem do důchodu, protože vyřízení mezinárodního důchodu může trvat déle.

Výsledek pak může vypadat jednoduše. Jeden člověk, dvě pracovní historie a dvě samostatné důchodové platby. Každá ale vychází z jiného systému a může začít být vyplácena v jiném termínu.