„Makal jsem 45 let, sotva chodím a dýchám.“ Lidé se bojí, že se důchodu ve zdraví vůbec nedožijí

Představa delší práce často naráží hlavně u lidí, kteří celý život pracovali fyzicky. Slibovaný návrat důchodového věku k 65 letům proto neberou jako detail reformy, ale jako otázku zdraví a důstojnosti. Přivýdělek v penzi může být pro někoho výhodný. Pro člověka, který už sotva zvládá běžný den, ale není skutečným řešením.

Současná pravidla počítají s postupným růstem důchodového věku až k hranici 67 let. Vláda chce řešit návrat ke stropu 65 let v další části důchodových změn, společně s náročnými profesemi. Legislativně by se tato část měla připravovat pro rok 2028, praktický dopad by se projevil až později.

Fyzická práce mění pohled na důchodový věk

Pod článkem na portálu České důchody se objevily hlavně reakce lidí, kteří posuzují důchodový věk podle zdraví a náročnosti práce. Nejvíc vadí představa, že stejná hranice má platit pro člověka v kanceláři i pro někoho z výroby nebo směnného provozu.

Kortusová Jitka připomněla právě fyzickou práci: „Zvýšení odchodu do důchodu na 67 let zavedla Fialova vláda. Zaplaťpánbůh, že se hranice odchodu zase sníží. Měli by si to páni Jurečka, Fiala a spol. jít vyzkoušet do fabriky, aby viděli, jak se musí makat. A pěkně na třísměnný provoz.“

Podobně ostře reagovala Jitka Pomajzlová: „To snad není možné. Lidé, kteří v životě neviděli manuální práci, a hlavně Babiš, budou o nás rozhodovat a ještě mají blahosklonné řeči.“

Tyto komentáře ukazují rozdíl mezi politickými úvahami a každodenní zkušeností. Člověk, který celý život pracuje fyzicky, často nevnímá důchodový věk jako číslo v reformě. Vnímá ho přes bolest zad, směny, únavu a obavu, zda do penze vůbec dojde.

Dobrovolná práce v důchodu není totéž co nutnost

Plán vlády počítá i s větší motivací pro lidi, kteří po přiznání starobního důchodu dál pracují. Za každý celý odpracovaný rok se jim má procentní část důchodu zvýšit o 1,5 procenta. Současně má zůstat sleva na sociálním pojištění, díky které pracující důchodce odvádí méně a má vyšší čistou mzdu.

Tahle změna ale u některých lidí vyvolává ironii.

„Pokud budete pracovat v důchodu, přinese vám to více peněz. Ó, jak neotřelé,“ poznamenal Jiří Trnka.

Za touto poznámkou je jednoduchá výtka. Práce v důchodu může být dobrá možnost pro zdravého člověka. Neměla by se ale tvářit jako řešení pro každého. Ne každý senior může dál pracovat, i když by mu vyšší příjem pomohl.

Roman Bulva popsal situaci drsněji: „Já jsem makal 45 let, jsem aspoň v předčasném důchodu, sotva chodím a sotva dýchám. A kdo mi co dá?“

U takových lidí nemá smysl mluvit o přivýdělku jako o jednoduché cestě k vyšším penězům. Pokud zdraví nestačí, motivace pracovat déle zůstane jen na papíře.

Kalkulačka: Kolik dnů vám zbývá do důchodu

Někteří chtějí pružnější systém

Jaroslav Ury by šel ještě dál a důchodový věk by nastavil výrazně jinak: „Podle mě navyšování důchodu pro 100+ je blbost a zbytečnost. Nejdůležitější je napravit to, co zničili Fialovci, tedy celospolečenskou shodu na maximálním odchodu do důchodu v 65 letech.“

Současně ale neodmítá práci navíc pro každého. „Pokud je někdo zdravý, ať už fyzicky, nebo duševně, a má sám zájem, je správné ho dobře ocenit za to, že dobrovolně bude pracovat déle,“ dodal.

František Martínek by dal větší prostor vlastní volbě podle zdraví a možností člověka: „Doporučil bych se inspirovat ve Švédsku, tam to podle mě vyřešili v celku dobře. Odchod do penze je možný i v 60 letech, ale není to povinnost. Můžete pracovat až do smrti, je to na vás a vašem zdraví.“

Tento pohled vystihuje, proč se kolem důchodového věku vede tak citlivá debata. Lidé často neodmítají práci jako takovou. Odmítají představu, že delší práce bude nutnost i pro ty, kteří už na ni zdravotně nestačí.