Důchody budou citelně slabší. Politici mají plné kapsy, na lidech se má šetřit, zuří Češi
Zpráva o slabších budoucích důchodech vyvolala nejen strach, ale i spor o odpovědnost. Část lidí viní politiky, stát a veřejné výdaje. Jiní připomínají, že důchod nemůže sám zajistit stejný život jako výplata.
Sledovat v Google Zprávách
Podle ředitele České správy sociálního zabezpečení Františka Boháčka mohou nově přiznávané starobní důchody vycházet v dnešní hodnotě zhruba o 1 800 korun níže. Vyplácené částky budou za deset let nominálně vyšší, protože porostou valorizacemi, ale jejich poměr k předchozím výdělkům může být slabší.
Část lidí viní politiku a státní výdaje
V diskuzi pod článkem na portálu České důchody se opakovalo rozhořčení nad tím, že se má šetřit na penzích. Lidé často srovnávali důchody s výdaji státu, platy úředníků nebo politiků.
Roman Toman napsal: „Pokud se sníží důchody, tak by se měly snížit i platy. Nemusí ředitel brát statisíce výplatu a milionové prémie.“
Podobně ostře reagoval Peter Blažej: „Předpokládám, že se snižováním důchodů se budou snižovat i koryta poslanců, senátorů, ministrů, soudců a jiných nevýdělečných státem placených parazitů.“
Tyto komentáře stojí na pocitu nerovnosti. Lidé nechtějí slyšet jen to, že na důchody bude méně peněz. Ptají se, zda stát šetří také u sebe a zda se úspory netýkají jen těch, kteří už nemají velký prostor zvýšit příjem.
Kritika míří i na sliby
Do debaty se promítla také nedůvěra k politickým slibům. Mnozí připomínali, že před volbami zněla jiná očekávání než dnes.
Jan Nový napsal: „Vrátíme vám, co vám Fiala ukradl. Spíš ukradnou ještě více.“
Luboš Lichý mířil na voliče současné vládní sestavy: „Hlavně že se vám, jejich voličům, podařilo dostat je k veslu. To je to jediné, o co jim šlo. Odvolávají jeden slib za druhým, a když bude nejhůř, tak klidně popřou všechno, na co vás před volbami lákali.“
Michal Němec reagoval ironicky na vyjádření šéfa ČSSZ: „Vy jste ale empatický a vstřícný, pane řediteli, děkujeme moc.“
Lidé dávají najevo, že mají pocit ztráty jistoty. Důchod se pro ně mění z očekávaného výsledku celoživotní práce na položku, která se může upravit podle rozpočtu.
Mnozí připomínají vlastní odpovědnost
Ne všichni diskutující ale čekají řešení jen od státu. Někteří píší, že důchod nemůže nahradit mzdu a že lidé musí myslet na stáří už během pracovního života.
„Nikdo nemůže počítat s tím, že mu důchod zajistí stejnou životní úroveň, jakou měl jako pracující. Na důchod je nutné vytvářet si finanční rezervu v průběhu celého pracovně aktivního života. Tak to je a je to logické,“ uvedla Jari Janečková.
Podobně uvažuje Zdeněk Majer: „To, proč se lidé v důchodu nemají finančně podle svých představ, spočívá hlavně v tom, že si naivně myslí, že zajištění tohoto období je úkolem někoho jiného. Ne, není. Zodpovědnost je na každém jedinci.“
Důchod už lidé neberou jako jistotu
Debata o poklesu průměrného důchodu se rychle změnila v širší spor o stát. Někdo chce škrty u politiků a státní správy. Další mluví o vlastních rezervách.
Společné mají tyto reakce hlavně jedno: lidé přestávají brát důchod jako pevný výsledek celoživotní práce. Vidí, že výpočet se mění, že náhradový poměr klesá a že samotná valorizace nemusí zachovat stejnou životní úroveň.
České důchody v původním článku upozornily, že nově přiznané důchody budou z hlediska výpočtu méně výhodné, i když jejich nominální částka poroste. Pro budoucí seniory z toho plyne nepříjemný závěr: Stát bude dál vyplácet důchody, ale jejich vztah k předchozí mzdě může slábnout. Lidé, kteří budou v budoucnu odkázáni jen na státní penzi, mohou být zklamaní. Kdo má vlastní bydlení, úspory nebo možnost menšího přivýdělku, může mít stáří klidnější.
