Průměrný důchod se sníží o 1800 korun: Ředitel ČSSZ Boháček oznámil tvrdou realitu

Parametrické změny důchodového systému společně s nástupem generace Husákových dětí do důchodu přinesou výrazné snížení průměrného důchodu. Nepříznivý vývoj nastínil ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček a vysvětlil, jak důchody reagují na vývoj mezd v Česku.

Současná výše starobních důchodů není finančně udržitelná a je nutné očekávat, že se bude náhradový poměr postupně snižovat. Jinými slovy nově přiznané důchody budou z hlediska výpočtu stále méně výhodné. Naznačuje to i schválená legislativa, která již začala platit v roce 2026.

Minulá vláda Petra Fialy schválila, že zápočet dob pojištění a výdělků při výpočtu důchodu se bude v následujících deseti letech snižovat, což povede k nižším důchodům. S ohledem na růst průměrné mzdy sice budou důchody nominálně vyšší, ale jejich relativní hodnota se bude výrazně snižovat.

Podstatné je, že žádnou změnu v tomto snižovacím mechanismu nechystá ani stávající vláda Andreje Babiše. A přestože hnutí ANO a SPD v minulosti snižování výpočtu nových důchodů kritizovalo, nyní, když jsou ve vedení státu, nehodlají na tom nic měnit. Záměr vlády potvrdil i ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

Finanční dopad na důchod

V následujících letech tedy budoucí důchodci musí počítat s tím, že výpočet důchodů se bude snižovat. S ohledem na vývoj demografie a stárnutí silné generace Husákových dětí je nutné počítat i s celkovým poklesem průměrného důchodu v Česku. Na to nyní upozornil František Boháček, ředitel České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

„S poslední důchodovou reformou začaly platit parametrické změny ve výpočtech důchodů právě proto, že nám do systému za 10 let vstoupí větší množství pojištěnců, takzvaných Husákových dětí, kteří začnou z důchodového systému čerpat. A naopak ubude lidí, kteří do něj budou přispívat,“ uvedl František Boháček v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

To bude mít podle něj i faktické finanční dopady. „Do deseti let by tak měl průměrný starobní důchod klesnout o zhruba 1 800 korun. Takže byste neměla 22 tisíc průměrný důchod, jako je teď, měla byste nějakých zhruba 20 200. Ta informace je ale vztažena k současné výši důchodu. Za 10 let bude samozřejmě průměrný důchod vyšší, protože proběhnou valorizace,“ vysvětlil ředitel Boháček s tím, že výpočet důchodů reaguje i na to, jak se vyvíjí průměrná a minimální mzda.

Postupně bude klesat i takzvaný náhradový poměr důchodu. Tedy výše důchodu vůči pobírané mzdě, přičemž výhledově by se mohla dostat přibližně k 50 procentům. Čím později tedy lidé do důchodu půjdou, tím méně budou od státu dostávat, pokud se to měří vztahem k tomu, co vydělávali a odváděli státu na sociálním pojištění.

Začne druhá vlna snižování výpočtu

Druhá vlna snižování výpočtu důchodu začne platit od 1. ledna 2027, kdy se zápočet dob pojištění sníží na 1,49 % a zápočet výdělků do první redukční hranice bude činit 98 %. Zatím ještě nelze spočítat, jaký přesný finanční dopad to bude mít, ale lze očekávat snížení důchodu na úrovni 200 až 250 korun.

Výhledově se do výpočtu důchodu začne promítat i postupné omezování zápočtu studia do důchodu. Zatímco nyní lidé, kteří odcházejí do důchodu, mají plně počítané studium do 18 let. Studium před 18. rokem absolvované po roce 1996 se ale počítat vůbec nebude. A studium po roce 2009 se nepočítá vůbec.

Lidé tak získají o několik let důchodového pojištění méně, což se projeví důchodem nižším až o několik tisíc korun.