Pražští důchodci mají nejvyšší penze, na nájem jim ale i tak chybí 10 tisíc korun měsíčně. Nezachrání je ani superdávka

Pražští senioři mají nejvyšší důchody v Česku, přesto jim peníze často nestačí ani na samotné bydlení. Pokud žijí sami v pronajatém bytě, může jim podle analýzy Moore Czech Republic každý měsíc chybět více než devět tisíc korun. A to ještě nezaplatili jídlo, léky ani další běžné výdaje.

Seniorka počítá peníze.
i
Foto: Shutterstock
Seniorka počítá peníze.

Podle analýzy poradenské společnosti Moore Czech Republic pobírají pražští senioři průměrný důchod 22 211 korun. Pokud však žijí sami v pronajatém bytě o rozloze 65 metrů čtverečních, za nájem zaplatí v průměru 28 600 korun měsíčně. S vodou, elektřinou a vytápěním se náklady vyšplhají až na 31 557 korun. Každý měsíc jim tak chybí 9 346 korun, a to ještě musí nakoupit potraviny, léky a zaplatit další běžné výdaje.

Skutečné náklady se samozřejmě liší podle velikosti bytu, jeho polohy i nájemní smlouvy. Senior, který žije sám v menším bytě, může platit výrazně méně. Velkou výhodu mají také lidé, kteří bydlí ve vlastním nebo mají dlouhodobě sjednaný levnější nájem. Naopak důchodci, kteří si dnes musejí hledat nové bydlení, často narážejí na ceny, které ze své penze nemohou zaplatit.

Senior počítá peníze.
i
Foto: Shutterstock.com

„Senior, který v metropoli nemá vlastní bydlení nebo levný nájem z dřívějška, se z průměrné penze neuživí,“ upozornil Radovan Hauk, partner Moore. Peníze podle něj musejí přijít z úspor, od rodiny nebo ze změny bydliště.

V Ústeckém kraji zbude víc

Stejný model dopadl mimo hlavní město jinak. Na jižní Moravě by seniorovi po zaplacení nájmu a energií chybělo 3 249 korun, ve Středočeském kraji 921 korun. V Ústeckém kraji by mu naopak zůstalo 4 800 korun. V Moravskoslezském kraji 4 475 korun a na Vysočině 3 883 korun.

Ústecký kraj přitom patří mezi oblasti s nejnižšími důchody v Česku. V celorepublikovém srovnání má třetí nejnižší průměrnou penzi. Rozdíly mezi jednotlivými kraji však nejsou zdaleka tak výrazné jako u nájmů. Nejvyšší a nejnižší průměrný důchod dělí 2 024 korun, u pronájmu srovnatelného bytu je rozdíl 15 535 korun. 

Na druhou stranu platí, že i v levnějších regionech záleží na konkrétním městě, velikosti bytu a podmínkách nájemní smlouvy.

Obtížnější situaci mají ženy. Jejich průměrná penze dosahuje 19 912 korun, u mužů 22 347 korun. Ženám v modelu nestačí důchod na bydlení už v pěti krajích, jmenovitě také v Plzeňském a Pardubickém. Za zmínku stojí Moravskoslezský kraj, kde je mezi penzemi mužů a žen rozdíl 3 718 korun.

Superdávka pomůže, ale celý účet nezaplatí

S placením nájmu by seniorům mohla pomoci superdávka. Podle analýzy Moore Czech Republic však pražský důchodce s průměrnou penzí na tuto podporu vůbec nedosáhne. Ve skutečnosti to ale může být jinak.

Při výpočtu superdávky totiž úřady zohledňují příjmy domácnosti i uznatelné náklady na bydlení. Ani důchod přesahující 22 tisíc korun tak automaticky neznamená, že senior na státní pomoc nemá nárok.

Pro samotného starobního důchodce v Praze stát od října uznává nájemné maximálně 16 810 korun. K tomu se přičítá energetický paušál 3 220 korun. Nové limity platí do konce letošního roku. Při penzi 22 211 korun by v uvedeném příkladu mohla složka na bydlení vyjít přibližně na 12 246 korun měsíčně. Jenže při modelových nákladech 31 557 korun by seniorovi i s touto pomocí zůstalo na jídlo, léky, dopravu a další výdaje jen 2 900 korun. Současné životní minimum jednotlivce přitom činí 5 500 korun.

O tom, zda senior superdávku získá, rozhodují mimo jiné jeho příjmy, úspory a počet lidí v domácnosti. Kupříkladu člověk, který žije sám a má na účtech více než 200 tisíc korun, na podporu zpravidla nedosáhne.

Seniorka počítá peníze.
i
Foto: Shutterstock

Do tohoto limitu se však nezapočítávají některé úspory na stáří, například penzijní spoření. O superdávku lze požádat přes internet v klientské zóně Jenda nebo osobně na úřadu práce.

Zdroje: MPSV

author avatar
Jiří Lacina
Ekonom a novinář, vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, působil mimo jiné v redakci iDNES.cz. Zaměřuje se především na důchodovou problematiku, osobní finance a sociální politiku. Ve svých článcích sleduje legislativní změny, důchodové reformy i ekonomické souvislosti stárnutí populace. Věnuje se výpočtům penzí, pravidlům důchodového pojištění a dopadům státních rozhodnutí na život seniorů. S využitím statistik, odborných analýz a konkrétních příkladů přibližuje čtenářům fungování důchodového systému i širší ekonomické souvislosti. Zajímá ho ale i aktuální společenské dění a praktické otázky každodenního života ve vyšším věku.

Více k tématu