Výlety, divadlo nebo oběd s přáteli se stávají luxusem. Více než polovina penzistů by chtěla žít aktivněji, nemají na to ale peníze
Čeští důchodci by rádi častěji cestovali, chodili za kulturou nebo trávili čas s rodinou. Mnohým však na podobné aktivity nezbývají peníze. Podle průzkumu by si více než polovina penzistů přála být aktivnější, jejich rozpočet jim to však neumožňuje.
Sledovat v Google Zprávách
V důchodu má člověk konečně více času na sebe, rodinu i své koníčky. Může častěji vyrážet na výlety, chodit do divadla nebo navštěvovat přátele. Jenže všechny tyto aktivity něco stojí.
Stačí zaplatit cestu vlakem, vstupenku a oběd v restauraci a z běžného výletu je poměrně drahá záležitost. Řada seniorů si proto podobné radosti dopřává méně často, než by si přála.
Podle říjnového průzkumu NN životní pojišťovny by 56 procent českých penzistů podnikalo více aktivit, kdyby jim to dovolily finance. Poklesu příjmů po odchodu ze zaměstnání se muselo přizpůsobit 52 procent z nich.
To přitom nemusí znamenat, že se mají vyloženě špatně. Důchod si užívá 65 procent oslovených a pro 68 procent nebyl odchod z práce zásadním problémem.
Mnozí senioři jsou tak se životem v důchodu spokojení, přesto by si rádi dopřáli více zážitků. Těší je, že mají čas na rodinu, přátele i své koníčky. Když však přijde na placení, musí si některé věci rozmyslet.
Nejprve nájem a léky, potom zábava
Hodně záleží na tom, kolik člověku zbude po zaplacení běžných účtů. Kupříkladu senior, který bydlí s partnerem ve vlastním bytě, může být v úplně jiné situaci než vdova, jež sama hradí nájem, energie a všechny nákupy. Oba přitom mohou pobírat podobný důchod.
Podle údajů České správy sociálního zabezpečení činil na konci června průměrný starobní důchod 21 803 korun. Muži pobírali v průměru 23 081 korun, ženy 20 589 korun. Rozdíl tak dosahoval téměř 2 500 korun měsíčně. Na druhou stranu platí, že skutečná výše penze se u jednotlivých seniorů výrazně liší. Někteří musí vyjít s podstatně nižší částkou a jiní mají úspory nebo si k důchodu přivydělávají.
Jak rozdílně mohou vypadat výdaje domácností, ukázal v říjnu Český statistický úřad (ČSÚ). Více než polovinu důchodcovských domácností tvoří jednotlivci. Ze statistik plyne, že v Česku žije okolo 600 tisíc samostatně žijících důchodkyň. Více než polovině z nich už bylo alespoň 75 let. Takové domácnosti musí vyjít s jediným příjmem a navíc mají vyšší výdaje za zdraví.
Podle ČSÚ označila téměř čtvrtina důchodcovských domácností náklady na léky za velkou zátěž. U žen nad 75 let, které žijí samy, šlo o 27,8 procenta.
Představy o penzi bývají velké
Na důchod se těší i řada lidí, kteří zatím stále pracují. Podle průzkumu se 58 procent dotázaných starších 45 let těší především na odpočinek, 52 procent na čas, který budou moci věnovat sami sobě, a 48 procent vnímá penzi jako začátek nové životní etapy.
Rádi by se více věnovali svým koníčkům, cestovali nebo trávili čas s blízkými. Namátkou jmenovali práci na zahradě, výlety s vnoučaty či setkávání s přáteli. Zkrátka věci, na které jim během pracovního života nezbývá tolik času.
Horší už je to s finanční přípravou na důchod. Z oslovených lidí starších 45 let, kteří ještě pracují, má jen 14 procent představu, kolik peněz bude v penzi potřebovat. Pouhých 11 procent pak ví, kolik by si mělo každý měsíc odkládat.
Mnozí se tedy těší na cestování, koníčky a další aktivity, aniž by měli spočítané, zda si je budou moci dovolit. Realita je proto může po odchodu z práce nepříjemně překvapit.
Průzkum proběhl na podzim roku 2025 mezi 5 119 lidmi v pěti evropských zemích včetně Česka, výsledky NN zveřejnila letos v říjnu.
