Roky v evidenci úřadu práce má ČSSZ zaznamenané, ale do důchodu je neuzná vždy. Mnozí pak mohou být nepříjemně překvapeni
Člověk může mít v přehledu České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) zaznamenané celé roky strávené na úřadu práce. Při výpočtu důchodu se mu ale nemusí započítat všechny. Rozhoduje hlavně to, zda pobíral podporu, kolik mu tehdy bylo let a jak dlouho evidence trvala.
Sledovat v Google Zprávách
Evidence na úřadu práce se za určitých podmínek považuje za náhradní dobu důchodového pojištění. Člověk tedy nemusí pracovat ani odvádět pojistné, aby se mu toto období mohlo započítat do potřebných let pro důchod. Neplatí to však automaticky pro každou nezaměstnanost.
Právě tady vzniká časté nedorozumění. ČSSZ může mít v evidenci uvedenou celou dobu, po kterou byl dotyčný vedený jako uchazeč o zaměstnání, ale při přiznání důchodu je z ní podle zákona uznaná pouze část. Sama ČSSZ na tento rozdíl upozorňuje ve svém vysvětlení pravidel pro evidenci na úřadu práce.
Podpora v nezaměstnanosti mění pravidla započítání
Zásadní je, zda člověk během evidence pobíral podporu v nezaměstnanosti nebo alespoň podporu při rekvalifikaci. Pokud ano, toto období se po 31. prosinci 1995 započítává jako náhradní doba pojištění v celém časovém rozsahu.
Zvláštní pravidlo platí také pro období, kdy člověk podporu nedostával kvůli nároku na odstupné, odbytné nebo odchodné. „Doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje, je od 1. 1. 2014 hodnocena jako doba poskytování podpory v nezaměstnanosti a také se započítává vždy,“ uvádí ČSSZ.
Jiná situace nastává, když člověk na úřadu práce zůstává bez podpory. Z takové evidence se započítávají nejvýše tři roky za celý život. Jestliže nezaměstnanost nastala před dosažením 55 let, uzná se z ní maximálně jeden rok. Tříletý limit se přitom posuzuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Nejde tedy o tři roky pro každé jednotlivé přihlášení na úřadu práce. Sčítají se příslušná období bez podpory a zákon stanovuje, jaký rozsah lze nakonec uznat.
Evidence se v přehledu může lišit od skutečně uznaných dnů
ČSSZ výslovně upozorňuje, že součet dob uvedených v přehledu pojištění nemusí odpovídat době, kterou následně zohlední při výpočtu konkrétního důchodu.
„Součet dob uvedených ve výpisu/přehledu dob důchodového pojištění se pak liší od zhodnocených dob při výpočtu konkrétní dávky důchodového pojištění právě u doby evidence na ÚP ČR, která je ve výpisu dob pojištění uvedena (správně) celá, ale do důchodu poté může být hodnocena jen zčásti,“ vysvětluje ČSSZ ve zprávě vydané v únoru 2025.
Další důležitou okolností je krácení náhradní doby. „Takto získané doby se pro účely nároku na starobní důchod a jeho výši dále krátí na 80 %. Uvedené neplatí v případě nároku na invalidní důchod,“ upozorňuje ČSSZ v přehledu. Sto dnů takové evidence proto neznamená automaticky sto započtených dnů pro výpočet penze.
Neznamená to ale, že by nezaměstnanost vždy snižovala průměr předchozích výdělků. Pokud zasahuje do období, ze kterého ČSSZ počítá příjmy pro důchod, může jít zároveň o takzvanou vyloučenou dobu. Ta se z výpočtu průměrného výdělku vyjme, aby měsíce bez příjmů průměr zbytečně nesnižovaly.
„Rozhodně to ale neznamená, že by se tyto dny nepočítaly do důchodu. Ve skutečnosti tyto doby pozitivně ovlivňují, kolik peněz budete dostávat,“ upřesňuje ČSSZ ve zprávě z února 2025.
Lidé si mohou údaje zkontrolovat ještě před důchodem
Přehled evidovaných dob lze ověřit prostřednictvím ePortálu ČSSZ a služby Moje konto nebo Informativní důchodové aplikace. Ta ukazuje dostupné údaje o pojištění a pomáhá odhadnout budoucí důchod. Je však důležité rozlišovat mezi informativním přehledem a konečným posouzením nároku.
Pokud některé údaje chybí nebo nesouhlasí, je možné vše doložit. Při nejasnostech ČSSZ doporučuje obrátit se na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. Rozdíl mezi evidovanou a uznanou dobou nemusí znamenat chybu úřadu. Může jít o důsledek zákonného omezení, které se může projevit až při vyřizování důchodu.
