Rakušanům nahradí budoucí důchod 87 procent čisté mzdy, Čechům jen 56 procent. Ve srovnání se zahraničím navíc Češi nemají ani naspořeno
Češi se musí připravit na to, že po odchodu do důchodu budou mít výrazně méně peněz než během pracovního života. Podle nové analýzy Portu jim penze nahradí zhruba 56 procent čisté mzdy. Třeba Rakušanům téměř 87 procent.
Sledovat v Google Zprávách
Rozdíl je navíc patrný i v úsporách na stáří. Češi mají v penzijních fondech výrazně méně peněz než obyvatelé řady západních zemí.
Představme si člověka s čistou mzdou 40 tisíc korun. Kdyby se na něj vztahoval modelový český poměr, jeho penze by dosáhla asi 22 400 korun. Každý měsíc by mu do původní výplaty chybělo 17 600 korun.
S takovým propadem počítá Portu na základě údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Její model počítá s člověkem, který začne pracovat ve 22 letech, nepřetržitě pobírá průměrnou mzdu a odejde do řádného důchodu. V Česku se pro tento výpočet počítá se 67 lety.
Sousedé jsou na tom velmi rozdílně
V sousedních zemích se situace výrazně liší. Rakušanům má budoucí důchod nahradit 86,8 procenta čisté mzdy, Slovákům 76,3 procenta. Češi si mají vystačit s 55,9 procenta, což je méně než průměr zemí OECD ve výši 63 procent.
Ještě hůře jsou na tom Němci s 53,3 procenta a Poláci se 40,6 procenta. Rozdíly způsobuje mimo jiné odlišný způsob výpočtu důchodů a věk, ve kterém lidé odcházejí do penze.
V Česku hodně záleží na tom, kolik člověk během života vydělává. Kupříkladu zaměstnanci s polovinou průměrné mzdy má důchod nahradit zhruba 84 procent čistého příjmu. Kdo však pobírá dvojnásobek průměrné mzdy, může počítat jen se 40,1 procenta.
Na druhou stranu platí, že výpočty OECD nezohledňují veškeré peníze, které mohou mít lidé na stáří k dispozici. Vedle povinných důchodů si mohou přilepšit vlastními úsporami nebo příspěvky zaměstnavatele. V některých zemích si takto lidé vytvářejí rezervy po desítky let. A právě ve spoření na stáří Česko za řadou západních zemí výrazně zaostává.
V úsporách je rozdíl ještě větší
Na konci roku 2024 měli Češi v penzijních fondech uloženo přibližně 605 miliard korun. V přepočtu na jednoho obyvatele to vychází na zhruba 55 tisíc korun. V zahraničí jsou přitom částky mnohem vyšší. Kupříkladu v Dánsku připadá na obyvatele více než 2,3 milionu korun a ve Švýcarsku přes dva miliony.
Uvedené částky představují průměr rozpočítaný mezi všechny obyvatele včetně dětí. Statistika přitom sleduje pouze peníze v penzijních fondech. Další úspory mohou mít lidé na bankovních účtech, v investicích nebo v nemovitostech.
Češi si přesto na stáří odkládají poměrně často. Podle Portu má penzijní spoření přes polovinu lidí ve věku 20 až 59 let.
Jenže průměrný měsíční vklad dosahoval v polovině loňského roku 1 079 korun, což odpovídalo asi dvěma procentům průměrné hrubé mzdy. „Kdo spoléhá jen na stát, ten se na stáří pořádně nezajistí,“ upozorňuje analytik Portu Lukáš Raška.
Za zmínku stojí i dlouhodobý investiční produkt, který umožňuje spořit a investovat na stáří s daňovým zvýhodněním. Podle údajů Asociace pro kapitálový trh bylo ke konci letošního září uzavřeno 288 726 smluv. Lidé v nich měli 14,2 miliardy korun.
Do výpočtů může opět promluvit i důchodová politika. Model OECD vychází z pravidel platných po důchodové reformě z roku 2024. Ta se však v dalších letech mohou změnit.
