Na cukrovku umírá na severozápadě Čech dvakrát více lidí než v Praze. Statistiky odhalují propastné rozdíly
Cukrovka patří mezi nejrozšířenější civilizační choroby dneška. V Česku s ní žije zhruba každý desátý dospělý člověk. Nejnovější srovnání evropských statistik ale přineslo zarážející zjištění. V České republice na tuto nemoc podle oficiálních údajů umírá dvakrát více lidí, než je běžný průměr Evropské unie. Ještě větší znepokojení pak vzbuzuje pohled na mapu samotného Česka. Tam se propast mezi jednotlivými kraji rozevírá do nečekaných rozměrů.
Podle dat Eurostatu za rok 2023 je v hlavním městě úmrtnost na diabetes relativně nízká, zatímco na severozápadě Čech dosahuje přibližně dvojnásobné hodnoty. Vysoko nad celostátním průměrem se drží také střední Čechy nebo Moravskoslezský kraj. Za těmito tabulkami se přitom skrývají konkrétní lidské příběhy, horší dostupnost lékařské péče i jeden nenápadný úřední zásah, který před lety zamíchal statistikami.
Když k lékaři jezdíte hodinu autobusem
Rozdíly se překrývají s regionálními nerovnostmi v sociálních podmínkách a dostupnosti péče, jejich konkrétní příčiny však samotná statistika úmrtí neurčuje. V Praze má mnohdy pacient specialistu takřka za rohem a na kontrolu dojede tramvají za pár minut. Na severozápadě Čech je ale situace úplně jiná.
Nedostupnost praktické péče se výrazně liší podle regionu. Například v okrese Most připadá na 10 000 obyvatel přibližně 8,5 praktického lékaře, zatímco celostátní průměr činí 9,2. V Karlovarském kraji je situace problematická zejména v okrese Cheb, kde na stejný počet obyvatel připadá 8,7 praktického lékaře. Na konci roku 2023 navíc nemělo v Karlovarském kraji svého registrujícího praktického lékaře přes 20 tisíc dospělých obyvatel.
Starší člověk, který se léčí s cukrovkou druhého typu, tak musí za odborníkem často cestovat hodinu autobusem do krajského města. Jakmile se zhorší počasí, ozvou se bolavé klouby nebo ujede spoj, pacient kontrolu raději odloží. Léky na tlak či cholesterol bere jen tehdy, když si vzpomene, a nemoc se mezitím tiše zhoršuje. Následkem jsou pak častější a mnohem vážnější komplikace. Česko má například v porovnání s vyspělými zeměmi stále nadprůměrný počet amputací dolních končetin u diabetiků.

Cukrovka zabíjí hlavně přes srdce a cévy
Mnoho lidí se domnívá, že u diabetu jde v první řadě o to, aby člověk přísně hlídal hladinu cukru v krvi. Lékařské výzkumy ale ukazují, že pro samotné přežití pacienta je ještě důležitější hlídat úplně jiné hodnoty. Lidé s cukrovkou totiž ve většině případů neumírají na samotnou vysokou glykémii, ale na její ničivý dopad na cévy, tedy na infarkt, mozkovou mrtvici nebo selhání ledvin.
Vedle kontroly glykémie je pro snížení kardiovaskulárního rizika zásadní také léčba vysokého krevního tlaku a zvýšeného cholesterolu. A tady narážíme na další slabinu. Zatímco léky na cukrovku lékaři v Česku předepisují ve velkém, dlouhodobé hlídání krevního tlaku u chronicky nemocných nemusí být samozřejmostí. Drtivá většina úmrtí spojených s touto nemocí se přitom týká lidí nad pětašedesát let, přičemž muži jsou ohroženi znatelně více než ženy.
Záhada jednoho formuláře aneb jak se tvoří statistika
Při pohledu na čísla, která jsou téměř pětkrát vyšší než na sousedním Slovensku, se nabízí otázka, zda jsou údaje mezi zeměmi plně srovnatelné. Čísla v tabulkách mohou budit dojem, že u nás cukrovka bere život téměř pětkrát více lidem než u našich východních sousedů. Ve skutečnosti to tak ale není.
Velkou roli hraje samotný způsob, jakým lékaři vyplňují úmrtní listy. V roce 2013 začal v Česku platit nový List o prohlídce zemřelého, který do formuláře přidal jeden řádek navíc pro podrobnější popis řetězce nemocí. Během jediného roku tehdy počet úmrtí vykázaných na cukrovku skokově vyskočil o dvě třetiny. Automatizovaný systém IRIS se používal již od roku 2011. Nový formulář od roku 2013 však umožnil podrobněji zaznamenat řetězec nemocí, což mohlo zvýšit četnost výběru diabetu jako základní příčiny smrti.
Podle údajů, které Český statistický úřad zveřejnil 9. října 2026, zemřelo v Česku v roce 2025 na cukrovku jako základní příčinu celkem 5 076 lidí, což představuje nárůst oproti roku 2024, kdy statistika evidovala 4 884 úmrtí.
To nic nemění na tom, že rozdíl mezi Prahou a severozápadem Čech zůstává zůstává významný. Ukazuje totiž, že i v malé zemi, jako je Česko, stále rozhoduje o délce a kvalitě života ve stáří to, v jakém regionu člověk bydlí a jak daleko to má ke svému lékaři.
Zdroje: Skóre zdravotnictví, ČSÚ, Eurostat, NZIP
Sledovat v Google Zprávách